Aby samoživitelky nebraly jen těstoviny a kečup. V potravinové bance ve Zdibech učí i vařit a neplýtvat

Kuchyně se vedle skladu Potravinové banky pro Prahu a Střední Čechy ve Zdibech vybudovala zhruba před pěti lety pomocí projektu Nadace Tesco Vy rozhodujete, my pomáháme. „Vznikala pozvolna z potřeby, kterou vyvolala praxe. Začali jsme o ní uvažovat v létě. Klienti si v pátek chodí pro potraviny jen do oběda. Po této době bylo nutné ovoce a zeleninu zchladit, a i tak hrozilo, že do pondělka nevydrží,“ popisuje ředitelka banky Věra Doušová.

Pořídili tedy sporák, nerezové stoly a postupně kuchyň vybavili tak, že je nyní možné v ní naprosto plnohodnotně vařit. Z přebývající zeleniny a ovoce začali každý pátek vyrábět různé čalamády, čatní, kečupy, marmelády nebo kompoty a nazvali je příhodným názvem Zbytkoláda, která se pyšní i svým vlastním logem. Po čase Věra Doušová zahlédla evropský projekt, kdy zaměstnáním čtyř nezaměstnaných užitečnou činností může vzniknout sociální podnik. Podala žádost, uspěla a začala z přebytečných surovin vařit a výrobky nabízet. Původní plán, že by součástí kuchyně byla i jídelna, překazil covid, a tak se porce rozvážejí zhruba stovce seniorů v okolí Zdib.

Maminky o vaření nejdříve nestály

Impulz pro pořádání kurzu přišel ve chvíli, kdy si Věra Doušová všimla, že maminky s dětmi, které přicházely pro potraviny, často odmítají zeleninu na úkor těstovin, kečupu, sušenek nebo chipsů. „Vysvětlovala jsem jim, že i z květáku nebo paprik se dá skvěle uvařit, ale ony to přesto nechtěly. Pochopila jsem, že vařit neumí. Obešla jsem proto pár známých profesionálních kuchařů a poprosila je, jestli by nebyli schopni nám jednou za čas připravit kurz pro matky samoživitelky,“ popisuje Věra Doušová, ale dodává, že zdaleka nepřišla taková vlna zájmu, jakou očekávala, a matky kurzy z různých důvodů odmítaly.

Pak jí pomohla náhoda. V den, kdy se snažila maminkách kurz nabídnout, ji navštívila Táňa Vilhelmová s Vojtou Dykem, kteří se přišli domluvit na předvánočním hudebním happeningu ve prospěch potravinové banky. Ženy herečku a zpěváka okamžitě obklopily a ptaly se, jestli budou také na kurzu vaření. Oni účast přislíbili a v tu chvíli se hlásilo více lidí, než byla kuchyně schopná pojmout. „Jedinou motivací, abych je naučila vařit, pro ně byla účast osobnosti, kterou znají z televize nebo bulváru. Nyní máme stoprocentní návštěvnost a navíc je opravdu znát, že si zeleninu berou častěji. Zatímco dříve nechtěly ani papriky, nyní klidně sáhnou po batátech, protože je jeden kuchař naučil připravovat z nich hranolky,“ říká.

„Netušila jsem, že se do dýňové polévky může dát i zázvor,“ diví se postarší dáma Marie Cymrovičová, která přišla na kurz vaření i se svým manželem. Účastní se pravidelně, přestože není matka samoživitelka. Je ale velmi dobrou přítelkyní Věry Doušové. Dohromady je svedl počátek 90. let minulého století, kdy Věra Doušová po černobylské havárii zorganizovala přesídlení obyvatel českých vesnic na Ukrajině do Čech a zajistila jim patřičnou pomoc. Ze známých osobností se vaření tentokrát účastnila zpěvačka Kamila Nývltová. Ta na závěr od ukrajinské cukrářky Oleny dostala dort.

„To je také moc hezký příběh. Po začátku války na Ukrajině k nám začali docházet lidé, kteří sem utekli. Zaměstnali jsme Olenu a já se jí asi po týdnu zeptala, čím se ve své vlasti živila. Posteskla si, že měla vlastní cukrárnu. Od té chvíle pro nás peče úžasné zákusky,“ vysvětluje Věra Doušová. Ty jsou pak například součástí rautů, které potravinová banka pořádá pro různé zákazníky, ať už například pro hlavní město Prahu, nebo Jaromíra Jágra. Další peníze na provoz kuchyně získává pak i dalšími akcemi, jako třeba nastávajícími adventními trhy.

V potravinové bance ve Zdibech učí i vařit a neplýtvat

Další 2
fotografie

Z potravinové banky využívají do kuchyně pečivo a zeleninu a díky tomu mohou obědy pro seniory i s dovozem do bytu prodávat velmi levně. Ostatní suroviny nakupují ve velkoobchodu. Co se týká potravin, které dávají lidem v nouzi, denně jim přebývá pečivo, ovoce a zelenina, ale velmi jim chybí trvanlivé potraviny. Vždycky tak čekají na celonárodní potravinovou sbírku, která pomůže získat těstoviny, rýži, olej nebo cukr. Občas nakoupí trvanlivé potraviny jednotlivci, rodiny nebo firmy, ale to pořád nestačí k tomu, aby uspokojili všechny potřebné. Potravinami zásobují asi 280 organizací, které pečují o lidi v nouzi, a 2000 lidí individuálně. Těm připravují potravinové balíčky.

Foto: Shutterstock

Velkým snem Věry Doušové je, aby potravinové banky v Česku fungovaly stejně jako v Německu. „Přestože zde mají velké množství uprchlíků, stíhají nakrmit všechny potřebné a ještě jim zbývá. Každý týden odtud svážíme do Česka přebytky, které nevyužijí,“ popisuje. Důvodem je podle ní to, že Německo zavedlo zvýšenou daň za biologickou likvidaci potravin. Když tedy výrobce udělá chybu například v označení produktu nebo gramáži, což se stává poměrně často, výrobek nezlikvidují, ale naloží do kamionu a odvezou do potravinové banky. V Česku je podobných výrobců, kteří přenechávají nepovedené kusy, pouhých osm. „Cena za ekologickou likvidaci je u nás nízká, proto se jim spíše vyplatí výrobky vyhodit. Nemyslím si ale, že by byla vhodná doba cokoli měnit. Lidé se ohrazují téměř proti jakýmkoli vládním nařízením. Tohle by bylo opět velké sousto, jež by si vychutnali především rusofilové,“ domnívá se.

Mladí se ještě mají co učit

Přestože pokažené výrobky mnohdy končí na skládce, největšími plýtvači jsou koneční zákazníci. „Lidé si většinou mylně myslí, že nejvíce se plýtvá při sklizni, svozu, skladování nebo prodeji, ale není to tak. Zákazníci vyhodí zhruba 30 procent toho, co nakoupí,“ upozorňuje Věra Doušová. A nepomáhá ani to, že šetrnost a udržitelnost se ve společnosti stává stále častějším tématem. Z myšlenky ještě nedošlo ke konkrétnímu kroku. Průzkumy Sociologického ústavu a Mendelovy univerzity v Brně ještě loni ukazovaly, že povědomí o tom, že plýtvání jídlem škodí životnímu prostředí a je špatné, neustále stoupá. Ani o procento se však nesnížil počet plýtvajících.

Byznys pomáhá

Stáhněte si přílohu v PDF

Potravinová banka proto připravuje další projekty na vzdělávání společnosti. První z nich je zaměřený na plýtvání potravinami v souvislosti se skladováním. V rámci projektu Erasmus se s italským partnerem pokouší zmapovat, jaké způsoby skladování využívali čeští i italští předkové a které je možné přenést do současnosti, mimo těch moderních, jako je lednice nebo mrazák. Na základě této spolupráce vznikne v příštím roce vzdělávací dokument. Na druhém projektu, který je teprve podán, by se měly podílet čtyři evropské země. Jeho cílem je vytvoření edukačního dokumentu pro věkovou skupinu od 18 do 26 let. „Tito mladí lidé jsou sice velcí třídiči odpadu, propagátoři bezobalového prodeje, ale ve výzkumech stále vycházejí jako největší plýtvači,“ poukazuje na překvapivý poznatek výzkumu ředitelka potravinové banky. Součástí projektu by tak měl být hackathon, kdy by skupina studentů přiblížila různé nápady své věkové skupině.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Byznys pomáhá.