Banky budou mít méně poboček, digitalizují další produkty a služby

Digitalizace, regulace a deregulace, open banking, kybernetická a další rizika, změna způsobu práce a intenzivní konkurence rychle mění evropský bankovní trh k nepoznání. A protože jsou v provozu udržovány i manuální procesy, nemusíme si změn vždy všimnout. Jsou ale hluboké a zásadní.

Za posledních 30 let se bankovnictví výrazně změnilo. Pobočky nahrazuje mobilní a internetové bankovnictví, obsluha klientů se tím pádem změnila zásadním způsobem a díky tomu stále klesá počet bankovních poboček i pracovníků.

Před 12 lety vstoupila na trh Air Bank s revolučním konceptem poboček bez pokladen, s vkladovými bankomaty a s účtem a platební kartou zdarma. Dnes je tento model samozřejmostí i pro největší banky.

Dávno pryč jsou doby, kdy banky hledaly cesty, jak klienty přimět k návštěvě pobočky, aby ji využily k nabídce dalších produktů. Dnes je pro ně podkladem analýza transakčního chování klienta a jeho osobní údaje (bydliště, věk a podobně). Tato analýza v reálném čase slouží i k předcházení finančním podvodům, praní špinavých peněz nebo zneužití platebních karet. Transformace dat v cenné informace je jedním z předpokladů úspěchu finančních institucí i v dalších desetiletích. Jak se tedy změní bankovnictví do roku 2030?

Bankovnictví roku 2030

Banky na celém světě čelí řadě výzev i příležitostí. Mění se chování i očekávání klientů, kteří budou využívat především digitální technologie. Změny probíhají i v obchodních modelech finančních produktů. Vznikají nové produkty, například digitální procesy pro hypoteční úvěry, nabídka kryptoměn nebo investiční produkty pro retailový trh. Roste konkurence na trhu, zejména evropském, kterou akcelerují fintech společnosti. Zvyšují se požadavky regulátorů, zkracuje se doba pro realizaci bankovních transakcí a to přináší růst různých druhů rizik. Real‑time transakce = real‑time riziko.

Podívejme se, jaké jsou hlavní výzvy současného bankovnictví:

1. Business agilita: schopnost rychle implementovat nové procesy a produkty usnadňuje například řešení v cloudu. Světový trh těchto služeb vzrostl v letech 2016–2020 z devíti na 27 miliard dolarů.

2. Kybernetická rizika: rizika útoku hackerů, kteří chtějí získat cenné nebo zpeněžitelné informace, stále rostou a umocňují je některé státy s autoritativním režimem, které v rámci kybernetické války a ideologické subverze narušují klíčovou infrastrukturu zejména členských zemí NATO. Zabezpečení a odolnost informačních systémů je stejným základem finančních služeb jako dříve nedobytný trezor.

3. Digitalizace procesů a nové technologie: mladá a střední generace klientů očekává online služby, od otevření účtu přes úvěr pro SME až po pojištění domácnosti nebo firmy. To klade nové požadavky na online kontakt s klienty s kontrolou AML, obchodní a další registry, vývoj aplikací pro mobilní a internetové bankovnictví a další vývoj.

4. Integrita, analýza a monetizace dat: finanční transakce generují velké množství dat. Je potřeba je transformovat v informace a lze je přímo či nepřímo monetizovat (zvýšit prodej nebo snížit provozní náklady či škody). Otevřené bankovnictví je příkladem, jak zvýšit komfort klientů a využít jejich data kupříkladu pro úvěrovou analýzu. Dobrým příkladem může být úvěrový poskytovatel Zonky, kde klient neposílá kopie výpisů ze svých účtů u bank k úvěrové analýze. Zonky si díky open bankingu stáhnou transakční historii účtů, kterou jejich úvěrový systém zanalyzuje během zlomku vteřin. Jiným příkladem je online analýza transakcí platebních karet pro fraud management nebo pro poskytnutí slev a bonusů od obchodníků ve věrnostním programu typu card linked offers, kde je, jednoduše řečeno, v jedné kartě sloučeno hned několik, jaký provozuje oceňovaný český start‑up Dateio.

5. Nové IT nástroje: IT model z 80.–90. let 20. století „make one – sell one“, se samostatným systémem a procesem pro každý produkt, se nutně mění v pomyslný orchestr nástrojů, které se navzájem doplňují. Podle potřeby se přidávají další komponenty. Ty jsou následně integrovány s již existujícími.

6. Řízení ekosystému: komplexita a dynamika změn informačních technologií a konkurence ze strany fintech společností i velkých technologických firem banky nutně vedou k rozšiřování digitálních služeb a prodejních kanálů. Využívají proto open banking a outsourcing technologií, plus produkty třetích stran. Zaměří se díky tomu lépe na své klíčové produkty a přímé vztahy se zákazníky.

7. Konkurence: tlak agilních fintech společností a velkých bank na inovace a profitabilitu nutí finanční sektor hledat úspory nákladů a způsoby, jak zvýšit svůj podíl na trhu a výnosnost svých produktů, přitom zachovat stabilitu.

8. Ekologie: společensky diskutované téma uhlíkové stopy proniklo i do bankovnictví, a to jak ve formě větší podpory firemních „eko zákazníků“, tak v provozních úsporách energií, přechodu na výrobu platebních karet z recyklovaných plastů a papíru nebo sdílené síti bankomatů. Instantní převod nebo platební karta jsou preferovanou formou placení. Oběh oběživa přináší vysoké náklady na jeho výrobu, zabezpečení, transport i likvidaci.

9. Rychlejší digitalizace: pandemie koronaviru urychlila probíhající digitalizaci služeb o několik let a karanténní opatření už navždy změnila styl práce mnoha společností. Home office nebo hybridní práce se staly normou i požadovanou formou práce zaměstnanců nebo benefitem. Tomu je třeba přizpůsobit uspořádání pracovišť, zabezpečit komunikaci se zaměstnanci pracujícími z domova, najít cestu, jak zachovat týmový způsob práce, zastupitelnost, princip „kontroly čtyř očí“. Změnám napomáhá přechod klientů na digitální prodejní kanály a jejich obsluha prostřednictvím call center, online chatboxů a telefonních linek jim přidělených bankovních poradců.

10. Stabilita: jednou z klíčových podmínek důvěry veřejnosti vůči peněžním informacím je jejich dlouhodobá stabilita. Finanční problémy Řecka a dalších zemí vedly centrální banky a ECB ke zpřísnění kontrolních procesů, včetně zavedení náročných stress testů odolnosti bankovních systémů vůči finančním a jiným krizím. Válka na Ukrajině k tomu přidává další rizika. Finanční sektor na ně musí být připraven, přijdou totiž bez varování. Zmíněnými riziky jsou ztráty trhů pro firemní zákazníky (výpadek vývozů a dovozů), dopady sankcí na klienty bank (ukončení bankovních obchodů s vybranými klienty) nebo uprchlická krize (otvírání běžných účtů a poskytování úvěrů uprchlíkům bez možnosti ověřit jejich bankovní historii).

Cashless Future

Stáhněte si přílohu v PDF

Banka roku 2030

V roce 2030 můžeme očekávat ještě méně poboček bank než dnes. Budou mít menší rozlohu a budou většinou bezhotovostní. Zpracování hotovosti pro obchody budou provádět jen vybrané pobočky některých bank nebo bezpečnostní agentury. Vkladové bankomaty budou standardem, stejně jako instantní vydání digitální karty pro mobilní telefon.

Všechny produkty a procesy retailového bankovnictví budou digitalizovány, od otevření běžného účtu až po hypoteční úvěr. Předpokladem bude mimo jiné pokrok v digitalizaci služeb státní správy, ověření totožnosti pomocí bankovní identity nebo biometrických metod. Zahraniční příklady ukazují, jak digitalizovat i služby pro malé a střední firmy, i pro korporátní klienty, kromě specializovaných služeb šitých na míru. I zde se zvýší podíl digitálních procesů a produktů. Digitální měny rozšíří nabídku platebních metod a zmenší prostor pro hotovostní transakce, jejichž objem se začne ještě více snižovat.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Cashless Future.