Pokles české ekonomiky byl ve třetím čtvrtletí nakonec mírnější, než statistici původně avizovali. Její výkon měřený ukazatelem HDP se mezičtvrtletně snížil o 0,2 procenta, což je oproti předchozímu, o měsíc dříve publikovanému předběžnému odhadu o dvě desetiny lepší výsledek. Při srovnání s první polovinou roku jde stále o zhoršení, s ohledem na okolnosti ve veřejném prostoru denně skloňované energetické krize se však nejedná o žádnou katastrofu.

Hlavní příčinou negativního trendu vývoje ekonomiky je snižující se spotřeba domácností. Ta klesá již rok v kuse, ve třetím čtvrtletí navíc tempo tohoto poklesu výrazně zrychlilo. Na vině je růst mezd, který značně zaostává za vysokou inflací. Ve výsledku tak, shodně jako spotřeba, klesají reálné příjmy domácností již čtyři čtvrtletí v řadě. V meziročním vyjádření byly reálné mzdy ve třetím čtvrtletí nižší o zhruba 10 procent. Slabší spotřebitelská poptávka postihla zejména odvětví obchodu, zatímco služby pokračovaly v mírném mezičtvrtletním růstu.

Výsledek ekonomiky za třetí čtvrtletí zachraňoval především průmysl. Ten zaznamenal výraznější oživení, které souviselo s obnovenými dodávkami výrobních vstupů v důsledku odeznívajících problémů v dodavatelských řetězcích. Exportní výkonnost ekonomiky v souladu s tím výrazně vzrostla, navzdory rekordně vysokým cenám elektřiny a plynu.

Ani další měsíce nemusí vypadat úplně pesimisticky. Podržet by ekonomiku měla štědrá vládní pomoc, nedávné výrazné snížení velkoobchodních cen energií a dalších komodit, či již zmíněné uvolnění napětí v dodavatelských řetězcích. Na přelomu roku očekáváme rovněž zrychlení mzdové dynamiky, která i při silně napjatém trhu práce dosud zaostává za vývojem produktivity práce. Alespoň částečnou kompenzaci mezd o inflaci ohlásila na podzim řada zaměstnavatelů.

Ano, ekonomika pravděpodobně opět mírně ve čtvrtém čtvrtletí klesne a vstoupí tak do recese, ta však podle všeho bude mělká. Brzdou české ekonomiky bude nadále především nízká poptávka tlumená vysokou inflací.