Češi dál chudnou. Pokles reálné mzdy zrychluje, tři čtvrtiny zaměstnanců omezují své výdaje

Reálná mzda v Česku po zahrnutí inflace klesla ve třetím čtvrtletí meziročně o 9,8 procenta, stejně jako ve druhém kvartále. Nominálně se průměrná mzda zvýšila o 6,1 procenta na 39 858 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 2295 korun více než před rokem. Spotřebitelské ceny ale v uvedeném období stouply o 17,6 procenta, reálně tak výdělek klesl. Údaje v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Mzdy se reálně snižují od loňského čtvrtého čtvrtletí. Obecně platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Proti předchozímu čtvrtletí se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila po očištění od sezonních vlivů o 1,8 procenta.

Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve třetím čtvrtletí meziročně o 6,5 procenta, u mužů dosáhl 37 530 korun, u žen byl 32 171 korun. Osmdesát procent zaměstnanců pobíralo mzdu mezi 18 301 a 62 659 korun.

„Nejnižší nárůsty průměrné mzdy byly v odvětvích s dominancí státu: 0,6 procenta ve zdravotní a sociální péči, 0,9 procenta ve veřejné správě a obraně a 2,1 procenta ve vzdělávání. Z hlediska vývoje reálné mzdy se tato tři odvětví potýkají s více než třináctiprocentním poklesem oproti stejnému období předchozího roku,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce a rovných příležitostí ČSÚ Dalibor Holý.

Naopak nejvýrazněji se průměrná mzda ve třetím čtvrtletí zvýšila v odvětví ostatní činnosti, a to o 10,1 procenta. Následovaly s růstem kolem devíti procent doprava a skladování a administrativní a podpůrné činnosti.

Nejvyšší nominální průměrnou mzdu berou zaměstnanci v informačních a komunikačních činnostech, jejich průměrný výdělek činí 70 719 korun, druhou příčku drží peněžnictví a pojišťovnictví s průměrnou mzdou 63 848 korun a třetí příčka pak s odstupem patří odvětví výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla a klimatizovaného vzduchu s 54 061 korun. Naopak nejnižší úroveň mezd přetrvala podle ČSÚ v ubytování, stravování a pohostinství, kde brali zaměstnanci v průměru 24 350 korun, tradičně následují administrativní a podpůrné činnosti s 28 795 korun.

V krajích se reálná kupní síla propadla v rozmezí od 8,9 do 10,5 procenta. Nejlépe vychází ze srovnání Moravskoslezský kraj, kde se reálná mzda snížila právě o 8,9 procenta díky vyššímu nominálnímu nárůstu průměrné mzdy, který tam jako jediný překonal sedm procent. Praha zaznamenala propad reálné mzdy o 9,7 procenta, stejně jako kraje Jihomoravský a Liberecký. Ve Zlínském kraji se mzdy reálně snížily o 9,8 procenta a ve Středočeském kraji o 9,9 procenta. V Ústeckém a Plzeňském kraji byl pokles o 10,4 procenta, a krajích Karlovarském, Jihočeském, Pardubickém, Královéhradeckém a v kraji Vysočina dosáhl 10,5 procenta.

Nejbohatším regionem podle absolutní úrovně výdělků zůstává Praha s průměrnou mzdou 48 712 korun, druhý je Středočeský kraj s 39.711 korun. Naopak Karlovarský kraj je nadále regionem s nejnižší mzdovou úrovní, aktuálně jediný pod hranicí 35.000 korun. S menším odstupem následuje Pardubický kraj, kde dosáhla průměrná mzda ve třetím čtvrtletí 35 729 korun, a Zlínský kraj s 35 935 korun.

V prvním čtvrtletí letošního roku průměrná mzda meziročně vzrostla o 7,3 procenta na 37 969 korun, reálně ale výdělek klesl o 3,5 procenta. Ve druhém čtvrtletí činil nárůst nominální mzdy 4,4 procenta na 40 086, po zahrnutí inflace dosáhl pokles 9,8 procenta.

Chudnutí bude pokračovat

Pokračující propad reálných mezd se už projevuje ve snížené spotřebě domácností. Vzhledem k přetrvávající vysoké inflaci se budou reálné příjmy snižovat i v příštím roce, i když už pomalejším tempem než nyní. Shodují se na tom analytici oslovení ČTK.

„Pokles reálných mezd je letos nejsilnější za poslední tři dekády, což již je znát v citelném poklesu spotřeby domácností,“ uvedl hlavní ekonom České bankovní asociace Jakub Seidler. Podle něj sice budou v příštím roce růst nominální mzdy, vzhledem k vysoké inflaci se ale reálné příjmy domácností opět sníží zhruba o dvě procenta.

„V žádném odvětví mzdy neporazily inflaci a nejinak tomu bude zřejmě i v závěru roku. Možná některé firmy uspíší bonusy, nicméně půjde většinou jen o jednorázovou akci, která trend mezd zásadně nezmění,“ uvedl k údajům ČSÚ hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek. „Vzhledem k tomu, že ekonomika míří do recese, zatímco inflace zůstává vysoká, není pravděpodobné, že by si lidé reálně přilepšili ani v roce 2023. Lze jen předpokládat, že tentokrát bude už reálný propad mezd přece jen pomalejší,“ dodal.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je propad reálných příjmů důsledkem vysoké inflace. „Veřejný sektor i podniky čelí velkým finančním nejistotám, na něž reagují ořezáváním nákladů včetně mzdových. Tato mzdová restrikce, jakkoliv lidsky nepříjemná a politicky obtížná, je zřejmě nutnou podmínkou pro zkrocení inflace. Dobrou zprávou pro domácnosti je, že zaměstnavatelé zatím nepoužívají pro snížení nákladů nástroj hromadného propouštění,“ uvedl.

„I když pokračuje trend, kdy se lidem reálná výplata snižuje, nepozorujeme, že by si ve větší míře říkali o vyšší mzdy. Naopak, je vidět větší opatrnost jak při změně zaměstnání, tak i při žádostech o navýšení mzdy,“ upozornila expertka na řízení lidských zdrojů PwC ČR Andrea Linhartová Palánová.

Podle generálního ředitele společnosti Up Česká republika Stéphana Nicolettiho donutil pokles reálných mezd už tři čtvrtiny zaměstnanců k výraznému omezení některých výdajů. „Vzhledem k současné situaci se podle našich dat největší úspory týkají dovolené, stravování v restauracích, kultury, ale také třeba sportovních aktivit. Obecně platí, že lidé šetří omezením nákupů lepších či kvalitnějších produktů nebo služeb, stejně jako značkových výrobků,“ uvedl.