Česká energetika se může těšit na stovky miliard korun z Evropské unie

Snížit emise, ukončit závislost na ruském plynu a zajistit světlo a teplo českým domácnostem i podnikům. Právě tak zní hlavní úkoly pro českou energetiku. Na jejich splnění bude moci stát čerpat masivní podporu z evropských fondů, která se může vyšplhat až na 380 miliard korun.

„Dva nejdůležitější problémy Česka – závislost na ruských fosilních palivech a klimatická krize – mají společné řešení. Tím jsou masivní investice do dekarbonizace české ekonomiky a obnovitelných zdrojů,“ říká pirátský poslanec Evropského parlamentu Mikuláš Peksa.

Na investicích do energetiky Česko nebude muset díky podpoře z fondů EU šetřit. K dispozici má hned několik zdrojů. Největší objem peněz – minimálně 300 miliard korun do konce roku 2030 – poskytne Modernizační fond. Ten podpoří například tuzemské teplárenství, které by se mělo postupně odvracet od uhlí a plynu směrem k biomase či odpadům, jež lze k výrobě tepla efektivně využít. Stejný fond podporuje i fotovoltaické elektrárny.

Dalším výrazným zdrojem je Operační program Spravedlivá transformace, určený českým uhelným regionům – tedy Ústeckému, Karlovarskému a Moravskoslezskému kraji. Program disponuje částkou 41 miliard korun a část z nich půjde přímo do energetiky. „Jednou ze sedmi hlavních oblastí dotací je čistá energie, tedy podpora projektů, které napomáhají těmto regionům v odklonu od uhlí při současném zachování zaměstnanosti,“ vysvětluje Lucie Früblingová, tisková mluvčí Státního fondu životního prostředí. Ten čerpání některých evropských „zelených“ fondů v Česku administruje.

Finance pro rozvoj čisté energetiky nabízí také Operační program Životní prostředí, který má pomoci s rekonstrukcemi či instalací obnovitelných zdrojů energie ve veřejných budovách. Určený je tedy především pro města, kraje, státní podniky, ale i školy či církve. Zatímco na úspory energií má jít 12,2 miliardy korun, výstavbu obnovitelných zdrojů podpoří sedmi miliardami.

Plyn lze nahradit i renovacemi a úsporami

Nezávislost zdejší energetiky tkví nejen v nutnosti stavět nové udržitelné zdroje, ale také v chytrém využívání již vyrobené energie. Jinými slovy – energiemi Česko nesmí nadále plýtvat. Proto evropské dotace podporují i úsporná opatření, například renovace budov a průmyslových areálů.

„Pokud třikrát zrychlíme počet důkladných renovací budov, pak můžeme do roku 2030 uspořit 1,8 miliardy kubíků zemního plynu. To není málo,“ vysvětluje expert na udržitelnou energetiku Petr Holub z konzultační společnosti Budovy21.

Podle něj je nicméně klíčové, aby si stát vzal renovaci budov za svou prioritu – a to nejen rétoricky, ale i v praxi. Kromě dotací by Česko mělo zavést například zvýhodněné úvěry na renovace a rozšířit síť poradenských středisek. Stát by podle něj měl také podpořit tzv. předprojektovou přípravu. Právě fáze příprav je totiž při renovacích nejnáročnější a vyžaduje expertizu a čas.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

„Realizované investice mohou spořit energii dlouhodobě a snížit náklady domácností až o 90 procent bez ztráty komfortu bydlení, respektive naopak s jeho zvýšením,“ podotkl Holub.

Evropské fondy jsou podle něj zásadní pro renovace veřejných i podnikatelských budov. Co se týče rodinných a bytových domů, tam zajišťuje finance program Nová zelená úsporám. Ten je nyní financován z evropského fondu obnovy, který měl oživit ekonomiku zemí Evropské unie po úderu pandemie covidu‑19. Od nového roku budou do Nové zelené úsporám proudit peníze z Modernizačního fondu.

„Bez evropských peněz by se u nás zdroje hledaly těžko. Nejlepší by bylo, pokud by se v budoucnu povedlo všechny evropské fondy pro tuto oblast spojit do jednoho fondu řízeného jednou částí Evropské komise a s jednou sadou pravidel,“ navrhuje Holub.

Energetická nezávislost

Stáhněte si přílohu v PDF

„Co se týče využívání evropských peněz českými úřady, existuje výrazný prostor pro zlepšení. Tyto finance nejsou často využívány efektivně, jdou do nepřipravených projektů, a v důsledku se jejich realizace protahuje a prodražuje,“ dodává europoslanec Peksa s tím, že stát by neměl zapomínat ani na investice do vytváření nových pracovních míst.

Experti dále volají po zrychlení povolovacího řízení pří výstavbě obnovitelných zdrojů energie. Vláda sice již navrhla úpravu zákonů tak, aby se v Česku skutečně mohlo začít stavět rychleji, jak ale upozorňuje Holub, návrh přišel později, než by měl, a projednávání teď zdržuje opozice. Nových pravidel se tak Česko dočká zřejmě až po Novém roce.

Na odpojení peníze navíc

Invaze na Ukrajinu přiměla Evropskou unii i jednotlivé členské státy k tomu, aby se zamyslely nad svou závislostí na dovozu plynu a ropy z Ruska. Jak upozornil europoslanec Peksa, za ruská fosilní paliva utrácí země Evropské unie ročně 100 miliard eur.

Unie to však chce změnit a již na tom intenzivně pracuje. Evropská komise v reakci na ruskou agresi představila plán označovaný jako REPower EU, jehož cílem je ukončit závislost na dovozu ruských paliv.

„Členským státům je k naplnění plánu REPower EU k dispozici přibližně 20 miliard eur, tedy 490 miliard korun,“ vysvětluje Peksa. „Prostředky směřují mimo jiné na podporu diverzifikace dodávek energie, rozvoj vodíkové ekonomiky, urychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie včetně fotovoltaiky a tepelných čerpadel i zvýšení energetické účinnosti,“ dodává europoslanec s tím, že plán je krok dobrým směrem, ale mohl by být i ambicióznější.

Cílem REPower EU je zbavit Evropu závislosti na ruských fosilních palivech během této dekády. Zatímco pro některé členské země to není problém, protože již mají dostatek obnovitelných zdrojů či alternativní dodavatele, pro státy jako Česko je to obrovská výzva. Závislost na ruském plynu totiž donedávna činila téměř 100 procent. S investicemi do úspor, obnovitelných zdrojů a zajišťování dodávek z ostatních zemí se však postupně daří procento snižovat. K zajištění energetické nezávislosti však vede ještě dlouhá cesta.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Energetická nezávislost.