Týden s technologiemi: Máte aktualizace? A mohla bych je vidět?

Apple rád upozorňuje na to, že je iOS bezpečnější než Android, který navíc na spoustě telefonů nedostává včas aktualizace. Málokdo si přitom uvědomuje, že opravdové peklo z pohledu bezpečnosti a výskytu nových zranitelností a počtu úspěšných útoků se jmenuje Windows.

Na Android, iOS, GNU/Linux a další systémy připadá méně než pět procent nově objevených kousků škodlivého softwaru.

Během prvních tří čtvrtin letošního roku zaznamenali přitom bezpečnostní experti 59,58 milionu vzorků nového potenciálně škodlivého softwaru pro Windows. Dobrou zprávou podle analytiků společnosti AV-Test GmbH je, že proti loňsku jde o pokles o třetinu.

Na druhém místě ve výskytu škodlivého softwaru s 1,76 milionu vzorků není Android, ale Linux, který se nejčastěji používá na serverech.  

Android je na třetím místě a nových variant škodlivého softwaru pro něj výzkumníci objevili méně než milion, přesně to bylo 938 379 vzorků. Pro MacOS X se objevilo 8329 vzorků a pro iOS AV-Test ani nevede statistiku.

Děsivá čísla u Windows a Androidu v obrovské míře tvoří marginálně odlišné variace útoků na známá slabá místa. K ochraně pak stačí dvě věci – mít aktualizovaný operační systém a používané aplikace a být proklatě opatrný při otevírání příloh z e-mailů. S aktualizacemi to ale není tak jednoduché. Na Androidu se situace zlepšuje jen u některých značek, kromě Googlu to s aktualizacemi bere vážně snad jen Samsung, který už vydal dokonce i novou verzi Androidu 13 také pro levný Galaxy A13, prodávaný za čtyři tisíce.

Microsoft, jehož systém čelí největšímu počtu útoků, alespoň nabízí aktualizace pravidelně a bez ohledu na používaný hardware. Občas se mu to nepovede a i bezpečnostní aktualizace způsobí malé části uživatelů potíže. Ale větší potíže čekají desítky milionů lidí už za pár týdnů. Microsoft 10. ledna 2023 ukončí podporu pro Windows 7 a 8. Ukončil ji vlastně už v roce 2020, ale dosud nabízel ještě alespoň firmám placenou podporu Windows 7. Microsoft také skončí s aktualizacemi prohlížeče Microsoft Edge pro tyto systémy. Windows 7 přitom stále používá podle statistik společnosti Statcounter přes 10 procent počítačů připojených k internetu, Windows 8 a 8.1 pak představují další tři procenta trhu. Pokud během Vánoc u příbuzných narazíte na počítač s tak starým operačním systémem, zkuste s tím něco udělat.

A miliarda lidí se může pomalu začít připravovat na konec podpory Windows 10, která přijde v roce 2025. To jsou ještě tři roky, Microsoft může podporu ještě rozšířit, ale ve světě osobních počítačů tři roky utečou jako nic. Microsoft navíc zkomplikoval přechod na novější systém zavedením nadbytečných hardwarových požadavků, které starší počítače nesplňují, i když jinak mají výkonu na provoz Windows 11 dost.

Odborníci odhadují, že na novější Windows nebude možné převést 400 milionů počítačů. Část z nich pak skončí vyřazená z provozu, vlastně zbytečně, protože i 10 let starý počítač může překvapivě dobře sloužit, zvlášť když není odkázaný na baterii. Ono to ale nějak dopadne, starší počítače mohou dál bezpečně pracovat s Linuxem nebo Chrome OS. Nebo třeba vyjde ekologická matematika lépe, když se staré počítače zrecyklují a ty nové budou třeba „žrát“ méně elektřiny.

Musk úřaduje

Elon Musk stále poutá pozornost na Twitter. Nový majitel sociální sítě prodal další hromadu akcií Tesly – hodnota firmy za letošní rok spadla o 60 procent a výprodej akcií šéfem firmy investorům nedělá žádnou radost. Musk ale potřebuje peníze, aby mohl Twitter zaplatit, protože ani aktuálně druhý nejbohatší muž světa nemá v hotovosti desítky miliard dolarů. Za poslední rok se Musk zbavil akcií Tesly za 40 miliard, což je skoro kupní cena Twitteru. Pro majitele vozů Tesla má ale Musk i dobré zprávy. V Americe spustil betaverzi pokročilejšího autonomního řízení, které plně spoléhá na data z kamer a obejde se bez radarů a lidaru, navíc jde v autě hrát hry z online obchodu Steam.

Musk se dál soustředí na „úklid“ na Twitteru. Podporuje zveřejňování interních záznamů komunikace o moderování obsahu – nechal zveřejnit popis průběhu zablokování Donalda Trumpa včetně informací o tom, že kvůli jeho postavení Twitter postupoval benevolentněji než u běžných uživatelů. Chystá se také zveřejnit informace o rozhodování o tom, jaké informace o covidové pandemii mohly na Twitteru zůstat.

Musk v akci. Kauza Twitter Files má odhalit manipulace s politikou, s Twitterem Blue chce vydělat peníze

13. 12. 2022 ▪ 8 min. čtení

Musk se prezentuje jako zastánce absolutní svobody slova, ale tento týden nechal zablokovat desítky účtů, které zveřejňují veřejně dostupné informace o pohybu soukromých letadel včetně jeho vlastního. Důvodem pro zavedení nového pravidla bylo, že zveřejňování informací o tom, kam zrovna Musk letí, ohrožuje jeho rodinu.

V noci na pátek Musk zablokoval několik profilů novinářů velkých amerických médií, kteří o novém pravidlu a o zablokovaném účtu @Elonjet psali. Twitter začal blokovat také odkazy na konkurenční síť Mastodon, na které vznikla kopie účtu zveřejňujícího data o pohybu Muskova letadla, a zrušil účet služby Mastodon na Twitteru. Na Twitteru nejde sdílet ani odkazy na službu ADS-B Exchange, která sleduje pohyby letounů podle dat vysílaných samotnými letouny.

Jako důvod zablokování účtů uvedl doxxing, tedy nedovolené sdílení osobních informací včetně adresy. Toto pravidlo se ale dá jen s těží vztáhnout na články informující o tom, že Musk zablokoval uživatele, který sdílel veřejně dostupná data o pohybu soukromého letounu. Právo na zveřejňování letových dat přitom dříve v USA potvrdil soud, vztahuje se na něj první dodatek ústavy o svobodě slova. Větší paradox lze ve vztahu k bojovníku za svobodu slova ELonu Muskovi najít jen těžko.

Moderování obsahu se věnují i další velké technologické firmy a postupují, jak jinak, ve shodě. Facebook (tedy Meta), Google i TikTok a Amazon se spojily v organizaci NetChoice, která žaluje stát Kalifornie kvůli chystanému zákonu, který bude vynucovat přísnější pravidla pro omezování přístupu dětí k potenciálně škodlivému obsahu.

Zákon by měl začít platit v roce 2024 a podle firem sdružených v NetChoice porušuje ústavní právo na svobodu projevu a ohrožuje možnost dětí a mladistvých přistupovat ke svobodnému a otevřenému obsahu na internetu.

Kalifornský zákon staví na legislativě, která začala platit ve Velké Británii, podle právníků sdružení NetChoice ale v Británii nemají první dodatek ústavy ani dlouhou tradici ochrany svobody slova na internetu. Uvidíme, jak se na podobnou argumentaci bude dívat soudce.

Drobnosti z Česka

V havířovské nemocnici začíná s vyhodnocováním rentgenových snímků pomáhat umělá inteligence, a to v rámci pilotního projektu, během kterého se ověřuje spolehlivost připravovaného produktu Carebot. Testování systémů založených na strojovém učení není novinka, umělá inteligence dokáže podle dosavadních výsledků vyhodnocovat snímky podobně dobře jako zkušení lékaři a může tak šetřit čas svých lidských protějšků. Jiný systém, vyvinutý týmem Jakoba Weisse působícího na Harvardu, dokáže například upozornit na zvýšené riziko infarktu nebo mrtvice v následujících 10 letech z jediného snímku hrudního koše.

Po odkladu tento týden vyšla slibovaná mobilní verze úspěšné stolní hry Krycí jména, zatím pouze v Česku, zato za pouhých 25 korun. K dispozici je na iOS i Androidu.

Česko bude mít digitální agenturu, která na jednom místě sjednotí řízení informačních agend státu. Není to úplně ministerstvo informatiky, ale dá se čekat, že samostatný úřad na tom s prosazováním změn bude o trochu lépe než současný odbor na ministerstvu všeho, tedy vnitra. Digitální a informační agentura bude mít na starosti základní registry, Czech Pointy, Portál občana a měla by zavést i jednotnou webovou doménu Gov.cz pro vládní organizace a úřady.

Hlavně je ovšem potřeba, aby se místo hádání o kompetence začalo něco dělat, protože stav e-governmentu v ČR je až na výjimky tragický a i digitální identitu stát v podstatě outsourcoval bankám.