Tradiční novinářský žánr o cenách energií v následujícím roce se letos poněkud komplikuje. Stát od ledna zastropoval ceny pro spotřebitele na šesti tisících korunách za megawatthodinu elektřiny a třech tisících za megawatthodinu plynu včetně DPH. Nikdo z domácností tak za energie nezaplatí víc a to samé platí v zásadě i pro firmy. 

Něco jiného jsou však burzovní ceny energií, nad jejichž dalším vývojem panuje na trhu mírný optimismus. Tyto ceny stát nereguluje, respektive jen velmi omezeně. Dodavatelé přitom nakupují energie průběžně a pohyby na burzách v příštím roce budou rozhodující pro to, kolik zaplatíme v roce 2024, až vládní cenový strop skončí. Zároveň to bude rozhodující i pro státní kasu a tedy všechny občany, kolik nakonec zaplatí v příštím roce dodavatelům na kompenzacích za omezení cen. Jejich výši totiž určí rozdíl mezi tržní a zastropovanou cenou. 

Důležité je vývoj na burze i pro firmy, u kterých platí strop jen na 80 procent průměrné spotřeby za posledních pět let. A taky pro malou skupinu odběratelů, kteří navzdory varováním vsadili na spotový tarif a v případě příznivého vývoje se mohou ocitnout pod zastropovanou cenou.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Všechny články v audioverzi + playlist
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.