Vyženeme ruské vetřelce z okupovaných území, zní ukrajinská odpověď na Lavrovovy výhrůžky

S blížícími se pravoslavnými svátky Rusko stupňuje svůj tlak na Ukrajinu – a to pomocí zbraní i výhružek. Jedno z posledních ultimát formuloval v pondělí ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Prohlásil, že Kyjev musí přijmout ruské požadavky, aby válka skončila, jinak Ukrajině hrozí porážka na bitevním poli. Mezi požadavky Moskvy je také, aby Ukrajina uznala nárok Ruska na pětinu svého území. Kyjev, který se těší podpoře Spojených států a zemí NATO, slíbil, že dobude okupované oblasti zpět a vyžene pryč všechny ruské vojáky.

Lavrov v úterý svá slova doplnil vyjádřením o nutnosti demilitarizace Ukrajiny. Prohlásil, že Ukrajina musí odstranit jakoukoli vojenskou hrozbu pro Rusko, v opačném případě prý problém „vyřeší armáda“. A zopakoval ruskou mantru, že za 10měsíční konflikt může Ukrajina a Západ. „Pokud jde o délku trvání konfliktu, míč je na straně (kyjevského) režimu a Washingtonu, který stojí za jeho zády,“ řekl Lavrov státní tiskové agentuře TASS.

Kvíz: Co si pamatujete o roce ve válce? Ruská válečná lodi, jdi do... nebo kdo jel s Fialou vlakem

30. 12. 2022 ▪ 1 min. čtení

Podle ukrajinské strany už ruští představitelé ztratili pojem o realitě. Agentura AP cituje Mychajla Podoljaka, poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského: „Nepomůže ani totální mobilizace, ani panické shánění munice, ani tajné smlouvy s Íránem, ani Lavrovovy hrozby,“ řekl. „Ukrajina demilitarizuje Ruskou federaci až do konce, vyžene vetřelce ze všech okupovaných území,“ dodal.

To vše se děje v době, kdy se zostřují boje kolem města Bachmut v Doněcké oblasti a města Svatove v Luhanské oblasti. „Rusko nadále v těchto oblastech podněcuje útoky malého rozsahu, ale územní zisky jsou mizivé,“ uvedlo včera ve své pravidelné zprávě britské ministerstvo obrany.

Po sérii porážek v bojích na Ukrajině, které Rusko označuje jako „speciální vojenskou operaci“, se jeho jednotky nyní snaží dosáhnout vítězství na bojišti dobytím Bachmutu, průmyslového města s předválečným počtem 70 tisíc obyvatel, který se nyní snížil na přibližně 10 tisíc převážně starších obyvatel. Získání kontroly nad městem by mohlo Rusku poskytnout odrazový můstek k postupu na dvě větší města, Kramatorsk a Slovjansk.

Podle ukrajinského nezávislého vojenského analytika Oleha Ždanova pokračují těžké boje také v kopcovitých oblastech nedaleko Kreminny v Luhanské oblasti, stejně jako kolem Bachmutu a Avdijivky v Doněcké oblasti. „Ohnivý oblouk v Doněcké oblasti dál hoří,“ uvedl Ždanov ve videonahrávce zveřejněné na sociálních sítích.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí v noci uvedl, že kvůli útokům na energetickou infrastrukturu je zhruba devět milionů lidí, tedy čtvrtina obyvatel země, bez proudu. Sergej Kovalenko, šéf společnosti YASNO, která do Kyjeva dodává elektřinu, dodal, že i když se situace zlepšuje, výpadky elektřiny budou pokračovat. Zelenskyj ve svém pravidelném nočním projevu řekl, že „maximální sílu a koncentraci“ nyní vyžaduje frontová linie v Bachmutu, Kreminně a dalších oblastech Donbasu.

Už v pondělí řekl agentuře AP ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, že by jeho země chtěla do konce února příštího roku uspořádat mírový summit, nejlépe na půdě OSN. Prostředníkem na jednáních by podle Kyjeva měl být generální tajemník OSN António Guterres. Rusko by se podle Kuleby ale summitu mohlo zúčastnit jen v případě, že by předtím čelilo mezinárodnímu soudu kvůli válečným zločinům.