Globální nákladové inflační tlaky se zdají být za svým vrcholem a řada tržních aktérů hovoří o zpomalování či zastavení růstu sazeb u klíčových světových centrálních bank. V České republice zatím zůstává inflace na vysoké úrovni. Klíčovou otázkou v této situaci je, zda by ČNB případným dalším mírným zvýšením svých sazeb mohla dosáhnout účinného utlumení inflačních tlaků. 

Odpověď na tuto otázku nabízí vyhodnocení transmisních kanálů měnové politiky, skrze které sazby centrální banky ovlivňují ekonomiku a následně samotnou inflaci. Základním a možná nejvíce intuitivním je úrokový kanál transmise měnové politiky. Zvýšené úrokové sazby motivují domácnosti část spotřeby odložit, tj. vyšší část současného příjmu uspořit. Vyšší míra úspor (kterou mimochodem vidíme v posledních datech ČSÚ o vývoji národních účtů ve 3. čtvrtletí 2022) znamená nižší poptávku domácností po zboží a službách a tím pádem i snížení tlaku na růst jejich cen. Zdá se nám nepravděpodobné, že by další mírné zvýšení měnověpolitické sazby mělo významnější efekt skrze tento mechanismus, který již dobře zafungoval.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné bez reklam první 2 měsíce za 80 Kč
  • Veškerý obsah HN.cz
  • Mobilní aplikace
  • Bez reklam
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Články v audioverzi + playlist
  • Možnost kdykoliv zrušit
Máte již předplatné? Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.