Před zaměstnance skupiny Unicorn předstoupil Vladimír Kovář v pestré mikině poseté komiksovými okénky. Už déle než rok totiž zakladatel českého IT kolosu a miliardář produkuje týden co týden jednu stranu obrázkového příběhu nazvaného Unicorn Comics. Jak vysvětluje Kovář v rozhovoru pro HN, hledal poutavou platformu, kde sdělit širšímu publiku myšlenky, na kterých je Unicorn založený. 

V Kovářově komiksu se tak lze například dočíst, že 70 procent evropské elektřiny vedené přes vysokonapěťová vedení se obchoduje pomocí softwaru z Unicornu. Právě zakázky pro energetiku jsou nejrychleji rostoucím segmentem skupiny, loni výrazně přispěly k rekordním tržbám ve výši 7,17 miliardy korun. To je o 29 procent více než v roce 2021. Vedle systémů pro obchodování s elektřinou se nadějně vyvíjí i dceřiná společnost ChargeUp, která se zabývá dobíjecími stanicemi pro elektromobilitu. 

Podstatnou část svého pátečního vystoupení v rámci interní firemní konference Kick-off 2023 v koncertním sále Pražské konzervatoře ovšem věnoval technologii, která skrývá velký potenciál, ale bez velkého přehánění i riziko zničení lidstva. „Co když se někdo umělé inteligence zeptá, jak by ho mohla přestat bolet noha, a ona odpoví, ať si vezme cyankáli? To je velmi nebezpečné a bude to třeba ohlídat,“ obává se Kovář, který přesto na umělou inteligenci hodně sází a vidí v ní budoucnost skupiny. 

Příznačné pak je, že vedle angličtiny vychází Unicorn Comics také v ukrajinském překladu. 

K výroční konferenci Unicornu byli připojeni i zaměstnanci z Ukrajiny. Jak vnímáte tamní situaci?

To, co se loňský rok stalo, bylo pro všechny obrovské překvapení a strašná tragédie. Máme na Ukrajině 120 rodin, krásné pobočky v Kyjevě a Ternopilu. Máme také třeba tři byty u moře v Oděse, které jsme rekonstruovali. Byty vem čert, ale pro zaměstnance, jejich rodiče a děti to je strašné. Každý den si na to třikrát vzpomenu a opravdu mě to hodně zatěžuje. Došlo mi také, že jsem proto nepříjemný, až zlý na zaměstnance. Určitě znáte kocoura Garfielda. Ten říká, že svého parťáka, psa Odieho, může trápit jenom sám. Já to mám podobné. Já jsem ten, který může lidi kárat, ale když to dělá někdo zvenku, třeba i zákazník, tak je bráním. A teď je bránit nemůžu a nevím, co mám dělat. Mohl jsem udělat jen to, že kdo potřeboval, tak tomu jsme zařídili byt v Česku.

Kolik lidí toho využilo?

Na začátku asi šedesát holek s dětmi a babičkami. Zhruba v polovině roku se jich ale třicet sebralo a jelo zpět. Vyhodnotily si, že je to už možné, a hlavně jim chyběly jejich druhé polovičky. Hlavní pro mě bylo udržet výplaty bez ohledu na to, zda pracují, nebo ne, a to dlouhodobě. Obě ukrajinské jednotky přitom snížily vlivem války výkonnost na osmdesát procent. To je nic. Pořád pracují a pořád si na sebe vydělají. Vzpomněl jsem si v této souvislosti na hezký dokument, ve kterém Arnošt Lustig provází svého zetě a vnuka od Terezína až do Osvětimi. Říká v něm, že Němci musí být tisíc let hodní, aby jim lidstvo odpustilo. Myslím, že Rusové jsou už na stovce.

Zbývá vám ještě 80 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Chcete vědět, co se děje v české a světové ekonomice? Co si o aktuálních trendech myslí lidé z byznysu, majitelé firem a jejich šéfové? Každý týden v pátek vám naši top autoři přinášejí výběr toho nejlepšího a pohled z byznysové strany. Odebírejte Byznys newsletter.