Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve čtvrtek podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sedmiprocentní sazba platí od 22. června, je nejvyšší od roku 1999. Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

Analytici zachování sedmiprocentní sazby očekávali, a to i vzhledem k dosud chybějícím údajům o inflaci za leden, které by mohly být motivací pro růst sazeb. Proti jejich poklesu naopak hovořila dřívější vyjádření guvernéra Aleše Michla, že sazby zůstanou zvýšené delší dobu. Například analytik Komerční banky Martin Gürtler očekává první snížení sazeb v srpnu.

Pro ponechání základní úrokové sazby na sedmi procentech hlasovalo pět členů bankovní rady, dva navrhovali zvýšení o půl procentního bodu. Vyplývá to z vyjádření Michla na tiskové konferenci po jednání rady. Na příštím jednání bankovní rada zváží, zda sazby ponechá na současné úrovni, nebo je zvýší, řekl Michl.

Na předchozích jednáních vždy viceguvernér Marek Mora a člen rady Tomáš Holub navrhovali růst sazeb, naposledy v prosinci rovněž o půl procentního bodu. Pro Moru bylo toto rozhodování o sazbách poslední, 12. února mu stejně jako členovi rady Oldřichu Dědkovi skončí šestiletý mandát.

Analytici: ČNB by mohla začít sazby snižovat

ČNB zřejmě ani na dalších jednáních úrokové sazby zvyšovat nebude, naopak ve druhé polovině roku by je mohla začít snižovat. Shodli se na tom analytici v reakcích na rozhodnutí bankovní rady o ponechání úrokových sazeb. To podle nich nebylo překvapivé. 

„ČNB podle očekávání ponechala úrokové sazby bez změny, což bylo v souladu s očekáváním trhu. Ten ani s dalším zvýšením sazeb ze strany centrální banky již nepočítá a naopak předpokládá, že ČNB začne od poloviny letošního roku úrokové sazby mírně snižovat,“ uvedl analytik České bankovní asociace (ČBA) Jakub Seidler.

Většina členů bankovní rady sdílí názor, že úrokové sazby s dvoutýdenní repo sazbou na úrovní sedmi procent již dostatečně tlumí poptávku a inflační tlaky v české ekonomice, doplnil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Jako nejvíce pravděpodobný scénář vnímá stabilitu úroků po celé první pololetí 2023, ve druhé polovině letošního roku by ale podle něj ČNB mohla začít úrokové sazby snižovat.

Dosavadní rétorika ČNB sice nenaznačuje, že by se sazby měly v blízké době měnit, ale na druhou stranu již někteří členové rady jejich změnu připouští, řekl obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. Debatu o dalším zvýšení sazeb by podle něj mohl způsobit případný výrazný lednový růst inflace. Právě absence dat o lednovém růstu cen tak pravděpodobně byla také jedním z argumentů pro současné rozhodnutí bankovní rady, podotkl.

Bankovní rada také rozhodla, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny. „Se stabilitou sazeb ČNB v tlumení inflace více spoléhá na relativně silný kurz koruny. Není tak překvapující, že oznámení z dnešního rozhodnutí obsahuje opět větu o případných intervencích na devizovém trhu, pokud by koruna vykazovala nadměrnou rozkolísanost,“ upozornil analytik Raiffeisenbank David Vagenknecht.

Koruna v reakci na zveřejnění stanoviska vůči euru mírně zpevnila, do blízkosti maxim dnešního obchodování, uvedl analytik Trinity Bank Lukáš Kovanda. Většina bankovní tedy podle něj zjevně nadále považuje inflační tlaky v české ekonomice za zvládnutelné za pomoci současné politiky. Ta spočívá v ponechání klíčových sazeb na stávajících úrovních, přičemž zároveň ČNB deklaruje připravenost intervenovat na devizovém trhu, čímž výrazně přispívá ke zpevnění kurzu koruny. „To působí protiinflačně, nebo vytváří tlak na pokles cen dováženého zboží, včetně ropy nebo plynu,“ podotkl Kovanda.

ČNB zlepšila odhad vývoje ekonomiky

ČNB ve čtvrtek také zlepšila odhad vývoje ekonomiky pro letošní rok. Očekává pokles hrubého domácího produktu (HDP) o 0,3 procenta. V listopadové prognóze předpokládala, že se výkonnost ekonomiky sníží o 0,7 procenta. Centrální banka ale zhoršila výhled inflace, která by letos v průměru měla činit 10,8 procenta. V listopadu ČNB předpokládala inflaci průměrně 9,1 procenta. Informoval o tom Michl.

„Recese na začátku roku bude mírnější, než čekala listopadová prognóza, a to zejména díky příznivému vlivu na energetických trzích a robustnější zahraniční poptávce,“ řekl Michl. Podle prognózy ČNB se ale sníží domácí poptávka i firemní investice. Pokles domácí poptávky je přitom podle Michla důležitý k oslabení inflačních tlaků.

„S odezněním nákladových tlaků se pak ekonomika postupně vrátí k růstu,“ doplnil Michl. Pro příští rok ČNB předpokládá hospodářské oživení, HDP by měl vzrůst o 2,2 procenta.

V lednu očekává ČNB výrazné zrychlení meziroční inflace proti prosinci, a to zejména kvůli konci úsporného tarifu a zvýšení cen elektřiny a plynu na vládní cenové stropy. Vliv bude mít i tradiční lednová úprava ceníků, které podle prognózy ČNB bude výraznější než v jiných letech. To vše by mělo přispět k tomu, že za celý rok bude průměrná inflace 10,8 procenta.

Michl ale upozornil, že v dalších měsících očekává zvolňování inflace, ve druhé polovině roku by se měla dostat pod deset procent. „V první polovině příštího roku se inflace dohodne na hodnoty poblíž inflačního cíle,“ doplnil guvernér ČNB. Inflační cíl centrální banky je na dvou procentech. Pro příští rok centrální banka očekává průměrnou inflaci 2,1 procenta.

„Značnou dávku optimismu obsahuje prognóza na příští rok, podle níž již od začátku roku klesne na dvě procenta, kde se udrží po celý rok. Nicméně to by vyžadovalo zvýšit úrokové sazby v úvodu letošního roku o 100 bazických bodů, jak ukazuje model centrální banky, což ovšem bankovní rada odmítá,“ řekl analytik Deloitte David Marek. Relevance prognózy podle něj ztrácí na významu, když měnová politika odmítá doporučení vlastního modelu ČNB.

Jáč se domnívá, že růst HDP letos může být ještě výraznější, a vykáže mírný růst 0,5 procenta. Nicméně rizika jak v podobě globálního vývoje, tak reakce domácí poptávky a zejména spotřeby domácností zůstávají podle něj výrazná.

Průměrný kurz koruny pro letošní rok ČNB očekává na úrovni 24,50 CZK/EUR. V listopadové prognóze pro letošek předpokládala průměrně 24,80 CZK/EUR. Ve středu přitom koruna uzavírala obchodování na 23,78 CZK/EUR.

Michl na tiskové konferenci odmítl kritiku, že příliš silná koruna komplikuje český export. Zdůraznil, že silná koruna pomáhá snižovat inflací, kterou guvernér považuje za největší problém české ekonomiky. „Silná koruna je základním kamenem k tomu, abychom snížili inflaci, protože zlevňuje dovozy a působí rychleji než úrokové sazby,“ prohlásil. Zopakoval také závazek ČNB zabránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Ministerstvo financí ve své lednové prognóze uvedlo, že letos očekává pokles HDP o 0,5 procenta. Průměrná inflace by podle něj letos měla dosáhnout 10,4 procenta. Za loňský rok podle předběžného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) vzrostl HDP o 2,5 procenta a průměrná inflace byla 15,1 procenta.

ECB zvýšila základní úrok

Evropská centrální banka (ECB) ve čtvrtek ovšem svou základní úrokovou sazbu zvýšila o 0,5 procentního bodu, a to na tři procenta. Rada guvernérů ji zvýšila popáté za sebou, zpřísňováním měnové politiky se snaží dostat pod kontrolu inflaci. ECB ve svém oznámení také uvedla, že úroky bude zvyšovat i nadále. Depozitní sazba se zvýšila také o půl bodu a je na 2,50 procenta.

Banka uvedla, že na příštím zasedání 16. března plánuje zvýšit hlavní úrok opět o půl procentního bodu. Pokračuje tak ve zpřísňování politiky, i když některé jiné velké centrální banky už cyklus zvyšování úroků zpomalují.

„Vzhledem k základním inflačním tlakům hodlá rada guvernérů na svém příštím měnověpolitickém zasedání v březnu zvýšit úrokové sazby o dalších 50 bazických bodů a následně vyhodnotí další vývoj své měnové politiky,“ uvedla ECB. Před čtvrtečním oznámením analytici očekávali, že ECB v březnu zvýší depozitní sazbu o dalších 50 bazických bodů a do léta ji dostane na 3,25 až 3,50 procenta, což by bylo nejvíce od přelomu století.

ECB zahájila zvyšování úroků loni v červenci. Základní sazbu tehdy zvýšila na 0,50 procenta z rekordního minima nula procent, na kterém ji držela od roku 2016. V září a říjnu pak ECB základní úrok zvýšila o 0,75 procentního bodu. V prosinci tempo zvyšování poprvé zpomalila na 0,5 procentního bodu, neboť se domnívá, že inflace je blízko vrcholu. Navíc v eurozóně hrozí ekonomická recese.

Ve střednědobém horizontu ECB usiluje o to, aby míra inflace v eurozóně činila dvě procenta. Tato hodnota se jí ale už měsíce vzdaluje. Inflace v eurozóně sice zpomaluje, v lednu ale podle rychlého odhadu statistického úřadu Eurostat činila 8,5 procenta.

Americká centrální banka (Fed) tempo zvyšování úrokových sazeb už zpomaluje. Ve středu zvýšila základní úrok o 0,25 procentního bodu do pásma 4,50 až 4,75 procenta. Na prosincovém zasedání Fed zvýšil základní sazbu ještě o půl procentního bodu. Na předchozích čtyřech zasedáních centrální banka zvýšila základní úrokovou sazbu ve snaze potlačit inflaci vždy o 0,75 procentního bodu.

Také britská centrální banka ve čtvrtek podle očekávání zvýšila základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu, a to na čtyři procenta. Je to nejvyšší hodnota od konce roku 2008, kdy svět zasáhla finanční krize.

Chcete dostávat investiční texty do e-mailové schránky?

Přihlaste se pravidelnému odebírání investičního newsletteru Peníze HN, kde naleznete naše původní analýzy, tipy na dobré čtení nebo glosy analytiků.

newsletter Peníze

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist