Ani cyklostezky, ani nové cyklověže či stezky pro pěší. To hlavní, na co jdou evropské peníze pro podporu udržitelné dopravy v Praze, jsou tramvajové tratě a rozvoj železnice. Stejně tak dotace míří například na telematické systémy, které řídí pražskou dopravu. V minulém dotačním období si jen v Operačním programu Doprava sáhla Praha na 1,34 miliardy korun a v tom, který startuje nyní, je připraveno na udržitelnou dopravu řádově ještě víc, celkem osm miliard.
„Gros bude opět v tramvajových tratích,“ řekl Marek Pastucha, ředitel odboru fondů EU na ministerstvu dopravy v diskusi Hospodářských novin. Jejím hlavním tématem byla ekologická doprava v metropoli a to, jak se pro její rozvoj využívají peníze z Bruselu.
Pastucha přiznal, že Praha v minulém období nevyčerpala všechny peníze, které mohla. Na úplném počátku bylo pro metropoli vyčleněno až pět miliard korun. „Těch pět miliard bylo určeno hlavně na metro D. Pak se to kolegové snažili přemístit na rozvoj tramvajové dopravy, která teď zažívá boom. Dokončili jsme dva rozsáhlé projekty – smyčku na Zahradním Městě a prodloužení tratě Barrandov–Holyně. Teď stavíme Modřany–Libuš a Divoká Šárka – Dědina,“ vyjmenoval v diskusi Adam Scheinherr, náměstek primátora hlavního města Prahy pro oblast dopravy.
Důvod, proč se za evropské peníze nemůže v metropoli více rozvíjet cyklodoprava, je ten, že hlavní město patří mezi rozvinuté, bohaté regiony, které mají čerpání dotací v určitých ohledech ztížené. Podle Scheinherra v předchozích letech ve vedení Prahy celkově nepanovala snaha budovat větší projekty pro cyklisty.
„Rozpočet města na cyklistickou infrastrukturu činil třeba jen deset nebo dvacet milionů korun ročně. My jsme to zdesetinásobili a cyklostezky se staví za městské peníze. Neslouží ale jen cyklistům, nýbrž také pěším, maminkám s kočárky a podobně. V tomhle ohledu jsme měli dost manko,“ poznamenal Scheinherr.
Cyklisté se v Praze bojí jezdit, kopce nevadí
Zuzana Poláková, specialistka udržitelného urbanismu z iniciativy AutoMat, v diskusi zmínila, že Praha se snaží do jisté míry jít proti tomu, co dělá stát. „Když se připravoval Národní plán obnovy a státy po celém světě se stavěly pozitivně k tomu, že se bude investovat do výstavby cyklostezek a nákupů elektrokol, v Česku se tohle nestalo,“ připomněla Poláková. Z Národního plánu obnovy se do přepravy na kolech dostalo pro celé Česko šest set milionů korun. „To je vůči třeba Slovensku, kde na cyklistiku šly více než dvě miliardy, trochu málo. Praha už tak nemá z čeho čerpat,“ poznamenala Poláková. Dodala, že její iniciativa nemá nic proti podpoře železnice a chytrých systémů řízení dopravy, ale cyklistická složka metropoli chybí.
Jan Střecha z firmy Rekola, která se zaměřuje na sdílení kol, doplnil, že Praha již schválila plán pro rozšíření cyklostezek, který ale nemůže být financován z evropských peněz. Rozhodně podle něj také není pravda, že by cyklistika byla jen záležitostí hezkého počasí.
„V Rekolech máme přes zimu jednu třetinu množství jízd, které se odehrají v těch nejhezčích květnových a červnových měsících, což je pořád vysoké číslo,“ podotkl Střecha. Zmínil, že dle studie agentury Median z loňského března 59 procent Pražanů chce jezdit na kole častěji. „Ale dvacet procent z nich uvádí jako největší překážku to, že se v provozu bojí jezdit. Jen deset procent uvádí jako důvod, že Praha je kopcovitá,“ zmínil Střecha. Problém je podle něj i fakt, že cyklostezky na sebe moc nenavazují.
„Hezky se dopravíte kolem vody, ale zajet někam dál je problematické,“ dodal Střecha. Zájem o sdílená Rekola stoupá, každý rok přibývá přes 50 tisíc uživatelů.
Na letiště pojede velkokapacitní trolejbus
V novém programovém období, které nyní v Operačním programu Doprava začíná, by se podle slov Adama Scheinherra chtěla Praha opět zaměřit na rozvoj tramvají.
Jak dostat zaměstnance na kolo? V Nizozemsku s tím pomohl motivační příspěvek
„Je to například tramvajová trať po Dvoreckém mostě, rekonstrukce a návrat tramvajové trati na Václavské náměstí a mnoho dalších tramvajových projektů, kterými se snažíme dohnat to, že posledních třicet let se tramvajová síť v Praze příliš nerozvíjela,“ podotkl Scheinherr. Problém podle něj je, že v minulých volebních obdobích se veškerá pozornost koncentrovala na výstavbu tunelu Blanka, ale příprava dalších projektů vázla.
Kromě tramvají by se v novém programovém období měly evropské peníze investovat do trolejbusové dopravy, což je pro Prahu novinka. Na pražské trolejbusy by měly jít peníze z Národního plánu obnovy. Zajištěno by mělo být financování jak trakčního vedení a dobíjecích stanic, tak nákup samotných trolejbusů.
„Od listopadu máme zkolaudovanou první trolejbusovou trať, a to z Palmovky do Čakovic a Miškovic, je to asi čtrnáct kilometrů. Tento typ hromadné dopravy se do Prahy vrací po padesáti letech,“ řekl náměstek Scheinherr. Další trolejbusová trať už se staví, a to z Nádraží Veleslavín na Letiště Václava Havla, jedná se o známou letištní linku 119.
„Budou tam jezdit první velkokapacitní trolejbusy v Česku. Mají dva klouby, celkem tři články. Jsou to v podstatě takové tramvaje na pneumatikách,“ popsal Scheinherr. Dodal, že trolejbusy budou obsahovat baterie. Trolej tedy bude zapotřebí jen v těch úsecích, které jsou náročné na provoz, vedou do kopce a tak dále. Tam se vozidla dobijí a v jednodušších úsecích pojedou na pohon z baterie. „Je to způsob, jak učinit dopravu v Praze čistší. Trolejbusy podporujeme,“ souhlasila Zuzana Poláková.
Stáhněte si přílohu v PDF
Elektromobily ano, ale zácpy nevyřeší
Dalším tématem, které diskutující v kontextu udržitelné dopravy řešili, byly dobíječky pro elektromobily. Adam Scheinherr naznačil, že zvýhodnění elektromobilů parkováním zdarma je již na svých limitech a tato výsada se bude muset postupně omezovat. Nyní se však připravují projekty veřejných elektrodobíječek, které se vybudují samostatně, ale například i u sloupů veřejného osvětlení. „V letošním roce už budeme potkávat první elektrodobíječky v ulicích Prahy. Zatím spíše v centrálních částech města,“ prozradil Scheinherr.
Marek Pastucha doplnil, že v předchozím dotačním období byly pro celé Česko na elektrodobíječky k dispozici dvě miliardy korun. „I do budoucna počítáme s tím, že tyto projekty budou z evropských peněz financovány. A v následujícím dotačním období bude k dispozici ještě vyšší částka,“ naznačil Pastucha.
Zuzana Poláková ovšem poznamenala, že je velkou otázkou, zda se elektromobily dají považovat za udržitelný druh dopravy, protože neřeší problém se zácpami. „Ty peníze by se daly využít jiným způsobem. Lidé by neměli všude jezdit autem,“ shrnula Poláková.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Proměny dopravy.
