Krize a s ní spojená inflace dopadá i na firmy působící v chemickém průmyslu. Právě toto odvětví patří vedle ocelářství a výroby cementu mezi energeticky nejnáročnější. S každým zdražením tak výrobní náklady stoupají o desítky i stovky procent. Zdražují se navíc i suroviny potřebné pro výrobu.

Například chemický koncern Synthos vyrábí kaučuk, polystyren, přípravky na ochranu rostlin, změkčovadla nebo třeba latex. Jeden ze svých závodů má i v Česku, v Kralupech nad Vltavou. Ve druhé půlce loňského roku musel ale odstavovat některé výrobní instalace nebo omezovat jejich výkon.

„Nepochybně to bude mít dopad na hospodaření naší firmy v roce 2023, kdy očekáváme výrazně nižší obrat a zisk, než tomu bylo v minulých letech,“ říká Agáta Kościelniková, manažerka komunikace v Synthosu.

Firmu zasáhl především nárůst ceny zemního plynu. „Naše situace je o to složitější, že vyvážíme velkou část výroby do oblastí, jako je Amerika či Asie, které nebyly postiženy takovou obrovskou eskalací cen energií. Tudíž je pro nás nesmírně složité či zcela nemožné v těchto regionech konkurovat místním výrobcům, kteří nakupují energie za výrazně nižší ceny,“ dodala Kościelniková.

Investujeme do zajištění vlastní obnovitelné energie, například výstavbou solární elektrárny. 

Pro představu uvedla, že v jejich případě se ceny energií v roce 2022 v porovnání s rokem 2020 zvedly o 170 procent.

Například německý gigant BASF, který v Česku prodává chemikálie, barvy a nátěry, ale třeba i plasty, pro HN uvedl, že zemní plyn je jeden z klíčových vstupů, který firma v Evropě používá ze 60 procent jako energetickou surovinu pro výrobu páry a elektřiny a ze 40 procent jako vstupní surovinu pro výrobu základních chemikálií.

„Jen za prvních devět měsíců minulého roku se naše náklady v Evropě za zemní plyn zvýšily o více než 2,2 miliardy eur,“ řekl mluvčí BASF ČR Jan Procházka.

A stejně mluví i největší rafinérská a petrochemická skupina působící v Česku, Orlen Unipetrol, pod kterou patří například továrna Spolana, Paramo vyrábějící asfalt nebo síť čerpacích stanic Benzina.

Za poslední dva roky vzrostly Unipetrolu náklady na provoz rafinerií v řádu několika desítek až stovek procent. „Cena uhlí vzrostla trojnásobně, cena elektrické energie více než trojnásobně, cena plynu dokonce sedminásobně. Zhruba čtyřnásobně se také zvýšila cena emisních povolenek,“ vyjmenovává pro HN mluvčí skupiny Pavel Kaidl.

Rostou také ceny vstupních surovin

Energie nejsou jedinou komoditou, které v rámci petrochemického průmyslu stoupá cena. Podobné scénáře nastaly u dalších vstupů, ať to jsou suroviny pro výrobu produktů, nebo materiály používané pro opravárenské a investiční aktivity. „Došlo k výraznému vzrůstu cen některých služeb a materiálů, jako jsou například dřevo, ocel, plastové a papírové obaly a další,“ zmiňuje Kościelniková ze Synthosu. Většina surovin používaná pro výrobu v petrochemickém průmyslu navíc pochází z ropy, takže jakákoli nejistota na tomto trhu zvyšuje jejich cenu a ovlivňuje tím ceny konečných výrobků.

„Jako příklad mohu uvést surovinu 1,3 butadien, která je hlavní pro výrobu syntetických kaučuků a jejíž cena je silně závislá na cenách ropy. Ropa byla po většinu roku 2022 na asijských trzích výrazně levnější než v Evropě. Tedy evropští výrobci mají na mimoevropských trzích extrémně těžkou konkurenční pozici vůči lokálním výrobcům,“ podtrhuje Kościelniková.

Zdražování v petrochemii

Nárůst ceny elektrické energie od září 2021 do září 2022 činil v průměru 283 procent, přičemž některým firmám končila fixace v závěru roku 2022. Těm elektřina zdražila ještě víc. Nejvyšší nárůst dosáhl 700 procent.

Nárůst ceny zemního plynu byl ve stejném období v průměru 505 procent. Nejvyšší nárůst činil 1410 procent.

(Zdroj: Svaz chemického průmyslu, dotazníkové šetření mezi členy, poslední čtvrtletí 2022)

Podniky rozjíždějí zelené inovace

Firmy již na prudké zvýšení nákladů reagují. Orlen Unipetrol se snaží optimalizovat výrobní procesy a hledat součinnost jednotlivých technologií i tam, kde to doposud nebylo potřeba.

„V našich teplárnách například nyní spalujeme vedle zemního plynu i část dalších plynů, které jinak v první řadě využíváme jako meziprodukty při výrobě pohonných hmot a petrochemikálií,“ vysvětluje Kaidl.

BASF zase na letošní a příští rok oznámil úsporný program, jehož cílem je ušetřit v Evropě 500 milionů eur ročně. Plánuje například výrazně snížit spotřebu zemního plynu. „V této oblasti dosahujeme velkého pokroku. Očekáváme, že podrobnosti sdělíme v prvním čtvrtletí letošního roku,“ odhaduje Procházka. Kromě toho chce agrochemický gigant ještě rychleji snížit závislost na fosilních palivech.

„Investujeme do zajištění vlastní obnovitelné energie, mimo jiné výstavbou solární elektrárny v německém Schwarzheide nebo největšího větrného mořského parku v severním Nizozemsku. Připravujeme také výstavbu největšího tepelného čerpadla na světě přímo v našem závodě v německém Ludwigshafenu,“ vyjmenovává Procházka. Kromě přímých investic BASF také uzavírá dlouhodobé dohody o nákupu zelené energie.

Drahé energie rovněž urychlily některé inovativní projekty v BASF, jako například výstavbu první elektricky vyhřívané krakovací pece, která k vyhřívání využívá místo zemního plynu zelenou elektřinu a má potenciál snížit emise CO2 o 90 procent.

HN oslovily i Asociaci výrobců nátěrových hmot, za niž někteří členové prohlásili, že s končící fixací mají připraven projekt na instalaci fotovoltaických elektráren, který chtějí dokončit v letošním roce.

Co na druhou stranu firmy neplánují, je propouštění. „Redukování pracovních míst z důvodu zvýšených provozních nákladů neočekáváme. Naopak stále nabíráme. Máme otevřeno několik desítek pracovních míst jak ve výrobní, tak v obchodně‑administrativní sféře,“ avizuje Kaidl z Unipetrolu.

Hrozí přerušení výroby

Svaz chemického průmyslu na konci loňského roku udělal mezi svými členy průzkum, kterým mapoval dopady zdražování na jednotlivé firmy.

Chemický průmysl

Stáhněte si přílohu v PDF

„Ze studie mimo jiné vyplývá, že za poslední rok cena některých důležitých materiálů pro výrobu stoupla o sto až dvě stě procent. Mezi nejrychleji zdražujícími lze zmínit například čpavek, močovinu, benzaldehyd, hydroxid sodný, benzen či kyselinu šťavelovou,“ vyjmenovává Ivan Souček, ředitel Svazu chemického průmyslu ČR.

Většina členů, která na průzkum reagovala, prohlásila, že pokud budou ceny energií a vstupních surovin dále růst, hrozí okamžité přerušení výroby, v lepším případě její výrazné omezování.

„Toto se bohužel potvrdilo a dochází k omezování a ukončování výroby některých hůře prodejných či energeticky vysoce náročných výrobků. Zároveň se výroba přesouvá do zemí, kde jsou v souvislosti s národními opatřeními nižší náklady na energie,“ říká Souček.

Na otázku, jaká je tedy strategie firem do budoucna, odpovídá, že se bude jednat o mix různých opatření – omezování výroby energeticky náročných výrobků a snižování nákladů.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Chemický průmysl.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist