Ani kapka nazmar. I tímto krédem se řídila pětice mladých vědců, když dávala dohromady tým, který by české přírodě pomohl od stále palčivějšího problému sucha v krajině. I přestože si to Češi zatím moc neuvědomují, zásoby vody má národ na jedné z nejhorších úrovní v celé Evropě. A i když je to paradox, učit se lépe hospodařit s pitnou vodou zatím Čechy okolnosti nenaučily.

I tak ale řadu obcí už vysychající prameny donutily draze platit za přistavené cisterny, které jejich obyvatele zásobují pitnou vodou. Jak se v posledních letech ukazuje, pro řadu obcí už nejde jen o záležitost letních měsíců. „Je to šílené. V době, kdy je řada nejen Evropanů, ale i Čechů ohrožena nedostatkem pitné vody, s ní stále ještě splachujeme,“ zamýšlí se František Mach, vědec Západočeské univerzity v Plzni a taky tvůrce nápadu start‑upu Nextdrop – společnosti, kterou se svými čtyřmi kolegy ze Západočeské univerzity v Plzni založili zhruba před dvěma lety a kterou v jejím úsilí finančně podporuje i Plzeňský kraj.

Chytrostí jde ušetřit třetina odběru

Před půl rokem Nextdrop odstartoval prozatím pilotní projekt v plzeňské zoo. „Zoologická zahrada má denně obrovskou spotřebu vody. Nejde jen o napojení zvířat, ale taky o zalévání všech rostlin, udržování zeleně,“ vysvětluje Mach. „Při takovém odběru samozřejmě vznikají úniky, s vodou se nezachází úplně efektivně,“ popisuje Mach tamní situaci.

Parta mladých vědců si proto v zoologické vyhlédla skleník v expozici Mediterraneum, u kterého už dřív zaměstnanci sami zachytávali dešťovou vodu do nádrže. Pracovnice zahrady pak s vodou denně zalévala rostliny ve skleníku i okolí. Když dešťovka v nádrži došla, systém se sám automaticky přepnul na odběr z hlavního přívodu z vrtu. A právě v tomto bodě nastoupila skupinka vědců z Next­drop.

Nextdrop

Společnost vznikla v roce 2021, založila ji pětice výzkumníků ze Západočeské univerzity v Plzni.

Start‑up se soustřeďuje na digitalizaci vody. Chytré ventily a sběr dat, které mladí výzkumníci vyvinuli, pomáhají díky přesnému řízení lépe hospodařit s vodou.

Využití najdou v domácnostech, udržitelném zemědělství i v průmyslu.

V současnosti společnost připravuje projekt pro Zoologickou zahradu Plzeň. Využívat k závlaze zeleně plánují nejen dešťovou vodu, ale také vodu z blízké Mže.

„Nádrž je docela malá, velmi rychle ji naplní i slabý déšť a voda přeteče. Zároveň ale mají pracovníci ve skleníku velký odběr. My řídíme přítok vody z vrtu tak, aby v nádrži bylo co nejméně vody, aby se maximum zachytilo. Ale zároveň ve chvíli, kdy pracovníci vodu potřebují, jim ji v minimu dopouštíme z vrtu. To vše automaticky, aby se o to vůbec nemuseli starat,“ vysvětluje technický lídr společnosti Martin Vítek.

Oproti původnímu odběru tak zoo dokáže ušetřit zhruba třetinu. Za uplynulý půlrok bylo podle Vítka potřeba, aby systém zasáhl asi 150krát. „Jde o internet věcí. Sbíráme data a na jejich základě zefektivňujeme a šetříme nejen přírodu a zdroje, ale i peníze,“ dodává.

Samotná spolupráce se zoo ale probíhá na bázi reciprocity – zahrada dodala prostory, start‑up zase nevyžaduje platby za svou práci a sbírá data pro větší projekty. Zoologická zahrada Plzeň si kooperaci se začínajícími podnikateli technologického světa pochvaluje. „Systém je zcela autonomní, takže nepotřebuje ze strany zoo žádnou obsluhu. Došlo pouze k nastavení požadovaných parametrů a následně k jejich upřesnění na základě monitorovaných dat,“ říká provozní náměstek ředitele zoologické zahrady v Plzni Radek Martinec.

Dešťovka, říční a jakostně nejhorší ta z vrtů

I díky dobrým zkušenostem teď zahrada pracuje na rozšíření současné spolupráce. Do budoucna chce vodu k závlaze využívat nejen z mraků, ale také z blízké řeky. „Projekt přivaděče užitkové vody z řeky Mže vznikl již před zahájením spolupráce se start‑upem. Jelikož se nám navržený systém a spolupráce s firmou Nextdrop osvědčila, snažíme se najít i společné řešení na tomto projektu,“ dodává Radek Martinec a zdůrazňuje, že hlavním cílem není jen a pouze úspora nákladů, ale i jakost přiváděné vody.

„Na pomyslném žebříčku kvality užitkové vody je pro nás vždy první ta dešťová, poté říční a nakonec ta z podzemních vrtů,“ vysvětluje náměstek Martinec z plzeňské zoologické zahrady.
S tím počítají i výzkumníci z Nextdrop. „Vrty v zoo v tuto chvíli úplně nedostačují spotřebě vody, kterou zahrada má. Nově proto bude zahrada přivádět vodu ze Mže. Plánují mít čerpací stanici, my ale budeme muset celý proces zautomatizovat,“ naráží Mach na to, že i zoo bude moct z řeky využívat jen takový objem, který povolí vodohospodáři.

Celý projekt by Plzeňané mohli rozjet už na jaře, zoo by měl vyjít řádově na miliony korun. Úspora by ale podle výkonné ředitelky firmy Nextdrop Pavly Benešové mohla náklady velmi brzy pokrýt: „Úspora bude zásadní i z hlediska toho, že projekt nahrazuje zdroj vody z řeky. V tuto chvíli nedokážeme říct, jak moc velká bude, ale určitě můžeme říct, že dokážeme maximalizovat využití říční vody v zoo.“

Podle jejího kolegy Františka Macha ale bude celý systém trochu složitější, než zatím vypadá. „Zahrada například bude čerpat vodu z řeky jen tehdy, pokud nebude zakalená. A naším úkolem bude, aby se automaticky udělaly zásoby této vody na období, kdy nebude možné čerpat,“ vysvětluje výzkumník proces. Zároveň Mach plánuje šetřit také dešťovou vodu z dalších střech objektů zahrady.

Kromě zoologické zahrady chce ale technologický start‑up expandovat i mezi správce vody. Zatím spolupracuje s Plzeňskými vodárnami, kde díky instalovaným čidlům a softwarům dokáže velmi rychle rozpoznat případné problémy systému nebo i minimální úniky – třeba když někde protéká záchod nebo kape kohoutek.

Kromě vodáren ale Nextdrop plánuje řešit závlahy taky třeba parků, hřišť, farem nebo rodinných domů.

Budoucnost vody

Stáhněte si přílohu v PDF

Nedostatek vody? Rychle napustit studnu!

Rychlejšímu rozmachu ale podle výzkumníků zatím brání zastaralá legislativa, která, podobně jako i v jiných oborech, dostatečně pružně nereaguje nejen na technologický posun, ale ani na počínající vysychání vrtů v řadě obcí. „Část obcí má vlastní vrt. Jenže jak se ukazuje, z některých už třeba přes léto nejde pokrýt spotřebu. Starosta pak například v případě, kdy voda dochází, zahlásí, že by se mělo šetřit. Jenže co udělají obyvatelé té obce jako první? Úplný opak. Honem rychle jdou a napustí bazény,“ popisuje Mach.

„Problém je, že starosta je podle zákona nesmí od vody odříznout, nesmí ji vypnout,“ dodává a vzpomíná i případ, kdy si obyvatel jedné podobně postižené vesnice napouštěl vlastní studnu, aby se vyhnul případnému nedostatku vody. „Kolegialita v Česku nefunguje úplně dobře,“ dodává.

Tuzemští vodohospodáři jsou podle mladých vědců navíc poměrně konzervativní, záleží podle nich na konkrétním povodí, jak se k novinkám technologického světa postaví a zda jim vyjde vstříc. „Každý z nás podle mě začíná chápat, že voda není zdroj, který tady bude navždy. A ta představa je poměrně děsivá, protože se s nedostatkem vody většina z nás nesetkává. My teď pracujeme na řešení v obci na severu Plzně, kde veškerou vodu obyvatelé vyčerpají během jediného dne. Pak už musí vodu dovážet v cisternách náklaďáky. Děsivé na tom je, že nejde o jedinou obec v Česku,“ přemýšlí Mach.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost vody.