Bude to moderní, členitá budova s prvkem vlny na fasádě. Vyrůst by měla v Komořanech na Mostecku a ročně by se tu mělo spálit 150 tisíc tun komunálního odpadu. Ovšem na rozdíl od běžné spalovny, kde se odpadky jen zlikvidují a teplo přijde vniveč, tato spalovna vzniklé teplo využije na vytápění domácností. Jde o takzvané ZEVO, tedy zařízení na energetické využití odpadu. V Česku jsou takové spalovny zatím jen čtyři – v pražských Malešicích, v Brně, v Liberci a v Chotíkově u Plzně. Komořanské ZEVO se tak stane pátou takovou spalovnou v republice.

Do konce letošního roku by mohlo skončit zadávací řízení na dodavatele stavby, se spuštěním zkušebního provozu spalovny se počítá v roce 2026.

„ZEVO využije zhruba polovinu komunálních odpadů, které se v současnosti skládkují v Ústeckém kraji. Tím ročně ušetří téměř srovnatelné množství hnědého uhlí k adekvátní výrobě elektřiny,“ říká Miloslava Kučerová, mluvčí teplárenské společnosti United Energy, která za projektem stojí. Počítá se s tím, že dodávky tepla ze zařízení mohou činit zhruba 400 až 600 tisíc gigajoulů ročně. To je pro představu teplo pro asi 25 tisíc domácností na rok.

Takzvaná ZEVO oslabí snahu omezit množství směsného odpadu a více recyklovat. EU je nechce dotovat. 

Spalovnu odpadů s energetickým využitím se snaží United Energy prosadit již několik let. Poprvé společnost tento projekt prezentovala už v roce 2011, kdy získal veškerá potřebná povolení.

„Vlastní realizace projektu výstavby spalovny se ale zejména z důvodu nedostatečného legislativního rámce v oblasti odpadů pozastavila. Se změnou zákona o odpadech došlo ovšem k zásadnímu obratu a projekt nyní postoupil do další fáze,“ vysvětluje Kučerová.

United Energy nyní také jedná se společnostmi a zástupci měst v Ústeckém kraji o budoucích odběrech komunálního odpadu. Souhlas například již vyjádřil Litvínov.

Vybudovat zařízení, které odpady nejen spálí, ale vyrobí z nich také teplo, je podle vedení United Energy důležitým krokem na cestě k dekarbonizaci současné teplárny.

„Chceme spojit žádané s užitečným. Připravujeme se na odchod od uhlí, které nahradíme alternativním palivem, na něž je spolehnutí – lokálním odpadem. Nabízíme tak omezení skládek, odstranění již nevyužitelných komunálních odpadů a jejich využití při výrobě tepla a elektřiny,“ říká technický ředitel společnosti Petr Mareš.

Proti EU využije Česko odpadů méně

Rozvoj ZEVO zařízení, jichž kromě Komořan v Česku vzniká hned několik najednou, pohání i fakt, že od roku 2030 začne platit zákaz skládkování. Tedy odpad, který se dá dále využít, bude muset zamířit jinam než na skládky. Přitom právě na ně se nyní vozí téměř polovina komunálního odpadu v Česku, je to v současnosti nejvíce využívaný způsob nakládání s odpady. Do roku 2029 bude navíc stoupat i poplatek za ukládání využitelných odpadů na skládku na 1850 korun za tunu využitelného odpadu.

Odpady a EU

  • Cíle Evropské komise v oblasti oběhového hospodářství jsou: 65procentní recyklace, 10procentní skládkování (pouze nevyužitelný odpad), 25procentní energetické využití.
  • Hlavní požadavky EU převádí do české legislativy zákon o odpadech. Ten stanovuje cíle pro třídění složek komunálních odpadů. V roce 2025 jich musí obce třídit 60 procent, v roce 2030 65 procent a v roce 2035 už 70 procent.
  • Zároveň se obce mají připravovat na zákaz skládkování využitelných a recyklovatelných odpadů od roku 2030.

To všechno jsou opatření, kterými se Česko připravuje na to, že bude muset vyhovět závazkům Evropské unie.

Ta skládkování výrazně omezuje, protože z pohledu ochrany životního prostředí představují skládky nejhorší možný způsob, co s odpady udělat. Nejenže zabírají půdu, ale také se z nich uvolňují toxické látky a skleníkové plyny. Rovněž velice často hoří.

„Součástí řešení bude i vyšší míra energetického využití odpadů. V Česku se energeticky využívá – v porovnání s evropským průměrem – velmi malá část komunálních odpadů. Aktuálně je to zhruba 12 procent z celkové produkce, zatímco průměr EU se pohybuje kolem 30 procent,“ upozorňuje mluvčí ministerstva životního prostředí Dominika Pospíšilová.

Dodává, že i do budoucna by se mělo množství odpadů, které se ve spalovně energeticky využije, ještě navýšit. Zákon o odpadech stanovuje nárůst do roku 2035 na úroveň 25–35 procent, to znamená na stávající úroveň průměru EU.

Lepší než skládkovat, horší než recyklovat

Proti myšlence odpady pálit a energeticky je využívat se ovšem staví ekologové. Ti namítají, že pálení odpadů obecně není cesta, kterou by se Česko mělo vydat.

„Domníváme se, že v případě ZEVO v Komořanech nejde o dobrý záměr. Dlouhodobé cíle EU jsou vytvořit klimaticky neutrální společenství, které bude odpady využívat jako zdroje surovin. Hovoří se o takzvaném oběhovém hospodářství s vysokou mírou materiálového využití. K žádnému z těchto cílů přímé spalování směsného komunálního odpadu bez předchozího dotřídění nevede,“ říká Ivo Kropáček, odpadový expert z environmentální organizace Hnutí Duha.

Vadí mu hlavně fakt, že pokud se výroba tepla na Mostecku naváže na roční produkci 150 tisíc tun směsného komunálního odpadu, znamená to, že v budoucnu bude existovat politický tlak na produkci takového množství. „Podobné případy jsou známé ze zahraničí. Oslabuje to snahu omezit množství směsného odpadu a více recyklovat. Je třeba si uvědomit, že v širším okolí již stojí spalovna v Praze, spalovna v Plzni a plánuje se spalovna v Mělníku. Přičemž všechny regiony mají zvýšit míru recyklace na 60 procent do roku 2025. Nyní jsme zhruba za polovinou tohoto cíle, někde mezi 30 a 40 procenty,“ připomíná Kropáček. Tomu se příčí také produkce toxických látek při spalování, a to emisí jak do ovzduší, tak do odpadních vod i do pevných látek, které po spalování zbydou.

„Všechny tyto hrozby vedly Evropskou komisi k tomu, že odmítá financovat spalovny ze strukturálních fondů EU a považuje dotování spaloven ZEVO v EU za škodlivé, podobně jako dotování spalování uhlí,“ připomíná Kropáček.

Sdružení pro záchranu prostředí Calla zase upozorňuje, že i po spálení odpadů ve spalovně zůstávají zbytky, které jsou toxické a končí opět na skládkách.

„Z jedné tuny spáleného odpadu zůstane 200 až 350 kilogramů tuhých zbytků, tedy téměř třetina hmotnosti. I struska a popel obsahují značné koncentrace těžkých kovů, solí a toxických bromovaných dioxinů a dalších látek,“ stojí ve studii, již Calla publikovala v roce 2021.

Oběhové hospodářství

Stáhněte si přílohu v PDF

ZEVO jsou v Evropě běžná

Podobné zařízení jako v Komořanech se nyní chystá i v jihočeském Písku. Město připravuje projekt výstavby, přičemž písecké ZEVO by mělo ročně zpracovat 50 tisíc tun odpadu z města i okolních obcí. Další ZEVO se má vybudovat i v Českých Budějovicích a v Táboře, skupina ČEZ připravuje podobnou spalovnu i v Horních Počaplech u Mělníka.

Spalovny komunálního odpadu s energetickým využitím jsou běžné v Evropě i mimo ni. Jedna je například v japonském městě Ósaka.Připomíná slavný vídeňský Hundertwasserův dům. Z kodaňské spalovny se pro změnu dá sjet na lyžích po umělé sjezdovce. Komunální odpad se na teplo mění také v dalším dánském městě, Esbjergu. Zdejší ZEVO je futuristická černá stavba, která svým vrstvením fasády připomíná budovu opery v australském Sydney.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Oběhové hospodářství.