Není dne, kdy by se nediskutovalo o cenách energií, kapacitě sítí, zásadních změnách v energetice. Málokdo ale tuší, jestli je na ně připravená přenosová soustava i její provozovatel. Jak proměna této zásadní oblasti lidského fungování probíhá v praxi, přiblížil Svatopluk Vnouček, místopředseda představenstva ČEPS.

ČEPS provozuje elektroenergetickou přenosovou soustavu. Řada lidí má ale pořád zmatek v tom, jaký je rozdíl mezi přenosovou a distribuční sítí. Jak byste jim to přiblížil?

Pokud přirovnáme celou elektrizační soustavu k silniční síti, pak přenosová soustava představuje dálnice, zatímco distribuční soustavy, které jsou v Česku celkem tři, silnice nižších tříd. Přenosová soustava zahrnuje vedení velmi vysokého napětí 220 kV a zvláště vysokého napětí 400 kV o celkové délce přibližně 5 700 kilometrů, která přenášejí elektrickou energii z elektráren k distributorům. Ti ji pak prostřednictvím svých sítí a po transformacích na nižší napěťové hladiny v rozvodnách rozvádějí až do domácností a podniků. Stožáry přenosové soustavy, kterých máme téměř 15 tisíc, jsou obvykle vyšší a robustnější v porovnání s těmi v distribučních sítích.

Hlavním úkolem vaší společnosti je řízení elektrizační sítě. Co to konkrétně obnáší?

Jde o udržování rovnováhy mezi výrobou a spotřebou elektrické energie v celé elektrizační síti Česka, které mají na starosti dispečeři ČEPS. Využívají k tomu takzvané služby výkonové rovnováhy neboli SVR, které zatím stále poskytují zejména velké klasické elektrárny a teplárny. Tyto subjekty nám propůjčují flexibilitu, kdy za úplatu rezervují část výkonu svých zařízení a na základě pokynů z našeho dispečinku výrobu buď zvyšují, nebo snižují. Právě v této oblasti ovšem v současné době dochází k výrazným změnám. Do řízení soustavy se postupně zapojují nové technologie a subjekty, jako jsou odběratelé. Ti, kteří dovedou řídit vlastní spotřebu, baterie nebo malé zdroje.

Mohou probíhající změny v energetice ohrozit stabilitu a bezpečnost přenosové soustavy? Například prudkým nárůstem obnovitelných zdrojů energie, zejména fotovoltaických elektráren (FVE), ke kterému nyní dochází i v domácích instalacích?

Trend decentralizace a dekarbonizace zdrojů přináší revoluční změnu, nová éra energetiky již začala a naše společnost se na ní aktivně podílí. ČEPS přenosovou soustavu neustále rozvíjí. Proto, aby dokázal uspokojit potřeby zákazníků. Tedy bere v potaz i aktuální nárůst obnovitelných zdrojů. Soustava je připravená bezpečně přenést energii vyrobenou ve stávajících fotovoltaických elektrárnách. V našem investičním programu jsou navíc zahrnutá posílení, abychom byli schopní zajistit i rozvoj FVE podle predikovaných scénářů a přenosová síť nebyla limitujícím prvkem pro toto rozšiřování ani do budoucna.

Co všechno je potřeba změnit?

Změna paradigmatu vyvolává mimo jiné změnu způsobu řízení celé přenosové soustavy. To bude postupně přecházet z „povelování“ menšího množství velkých stabilních zdrojů připojených přímo do přenosové soustavy na řízení násobně většího množství decentrálních zdrojů připojených do distribučních sítí. Bude proto potřebné zajistit ještě užší komunikaci mezi ČEPS a provozovateli distribučních soustav a sdílení mnohem většího objemu dat, nejlépe prostřednictvím jednoho datového centra.

Zajistit výkonovou rovnováhu pomocí velikého množství malých obnovitelných zdrojů musí být mnohem náročnější, než tomu bylo u několika velkých zdrojů. Jak se s tím ČEPS vypořádá?

Lze to zvládat prostřednictvím takzvaných agregátorů, tedy společností, které sdružují flexibilitu od většího počtu výrobců, případně spotřebitelů, do agregačního bloku a přeměňují ji do standardních produktů služeb výkonové rovnováhy neboli SVR. Již několik agregátorů nám tuto sdruženou flexibilitu na trhu SVR nabízí a další průběžně přibývají. Naše společnost vstup a zapojení těchto nových technologií a subjektů podporuje. Jak jsem již uvedl, má to i druhou stránku, protože naší prioritou a posláním je zajistit spolehlivý a bezpečný provoz přenosové soustavy. Takže dříve, než nějaké technologii umožníme zapojení do řízení sítě, ji musíme důkladně otestovat. To provádíme prostřednictvím inovačních projektů.

Svatopluk Vnouček

  • Vystudoval Elektrotechnickou fakultu Českého vysokého učení technického v Praze, specializaci Výroba a rozvod elektrické energie.
  • Od roku 1993 působí v oblasti energetiky.
  • V ČEPS pracuje od vzniku společnosti, působil na různých pozicích v oblasti rozvoje a správy energetického majetku. Byl členem mezinárodních pracovních skupin UCTE a ENTSO‑E.

Jak daleko je doba, kdy se do řízení přenosové soustavy budou moci zapojit běžní spotřebitelé, respektive domácnosti?

Velcí spotřebitelé jsou do řízení soustavy již nějakou dobu zapojení. Pro zapojení malých odběratelů typu domácností prostřednictvím agregátorů se postupně připravují podmínky. Jedním z inovačních projektů, který se v letech 2019–2022 zabýval problematikou využití agregované flexibility spotřebitelů pro účely SVR, byl projekt s názvem DFLEX. Výstupy z něho ukázaly, že spotřebitelé mohou poskytovat SVR, nicméně je nezbytné dořešit některé další otázky – například přesné vypořádání těchto služeb. Poskytování flexibility s využitím malých odběratelů je také náročné na datovou komunikaci, objem přenesených dat v takovém případě bude mnohonásobně vyšší, než je tomu dosud. Jiným aktuálním inovačním projektem je EFLEX, v němž testujeme využívání volné kapacity velkých bateriových systémů pro SVR, mimo jiné také baterií v dobíjecích stanicích pro elektromobilitu.

Přenosová soustava patří do kritické infrastruktury Česka. Jak zajišťujete její ochranu?

Musím to nejdříve trochu doplnit: naše soustava je součástí propojené evropské sítě a některé její prvky tak patří i do evropské kritické infrastruktury. Jinak samozřejmě platí, že zajištění bezpečného a spolehlivého provozu přenosové sítě je hlavním posláním ČEPS právě proto, že je zásadní pro fungování celého našeho státu. Zabezpečení a ochranu soustavy provádíme na jedné straně průběžnou kontrolou a údržbou, díky nimž můžeme předcházet poruchám, na druhé straně pak modernizací a rozvojem. Pokud jde o údržbové činnosti, ty probíhají s využitím moderních diagnostických metod. Například diagnostika vedení přenosové soustavy se již dávno prováděla pomocí vrtulníků, nyní již několik let využíváme také drony, jimiž bychom do budoucna vrtulníky rádi nahradili. Sníží to mimo jiné naše náklady na údržbu sítě.

Na kolik vás rozšiřování přenosové soustavy vyjde?

Do rozvoje naše společnost průběžně investuje mezi pěti až osmi miliardami korun ročně, přičemž v následujícím desetiletém období plánujeme proinvestovat zhruba 80 miliard korun. Součástí těchto investic je výstavba nových vedení, posílení přenosové kapacity některých vedení stávajících a modernizace a rozšíření stanic přenosové soustavy. Souběžně se také modernizuje systém fyzického zabezpečení objektů transformoven včetně nezbytné modernizace dispečerských pracovišť.

Máte za sebou nějaké zajímavé investiční akce? Případně se na ně chystáte?

Vloni to bylo například zdvojení vedení 400 kV V450/428 mezi rozvodnami Výškov v Ústeckém kraji a Babylon v Libereckém kraji nebo rekonstrukce transformovny Kočín v Jihočeském kraji poblíž Jaderné elektrárny Temelín. Ze staveb plánovaných na rok 2023 lze zmínit například výstavbu vedení V487/488 mezi rozvodnami Vernéřov v Ústeckém kraji a Vítkov v Karlovarském kraji či rekonstrukci a rozšíření transformovny Prosenice v Olomouckém kraji.

Co když nastane blackout? Je i na to vaše společnost připravená?

Samozřejmě máme připravené havarijní plány. Jejich součástí je plán obrany proti vzniku a šíření poruch a rovněž plán obnovy pro případ rozsáhlých poruch typu blackout. Do oblasti prevence patří také pravidelná cvičení od těch dispečerských s využitím trenažéru až po ta součinnostní, která pořádáme ve spolupráci s Armádou ČR, složkami integrovaného záchranného systému, provozovateli distribučních soustav a dalšími subjekty. Nacvičujeme například ochranu a obranu našich objektů a reakci na jejich případné napadení. Stejně tak se věnujeme neméně důležitému tématu, kterým je kyberbezpečnost. Ve spolupráci s Národním kybernetickým úřadem (NÚKIB) a dalšími partnery pořádáme společná procvičování reakcí na krizové situace způsobené případným kybernetickým útokem nejrůznějšího druhu. Úroveň bezpečnostních hrozeb nepřetržitě monitorujeme a vyhodnocujeme a pro případ zhoršení bezpečnostní situace máme nastaven systém rychlé reakce.

Článek vznikl ve spolupráci se společností ČEPS