Nedávno uplynulo smutné výročí války na Ukrajině, dostali jsme se tak do druhého roku jejího trvání. Z ekonomického pohledu přišlo napadení Ukrajiny ze strany Ruska v situaci, kdy se celý ekonomický svět stále ještě potýkal s dopady pandemie. Na straně jedné to tak znamenalo další ekonomický šok do již značně vyčerpaných hospodářství. Na straně druhé se ale ukázalo, jak silná je adaptace a schopnost zúročit nedávné pandemické zkušenosti v ekonomickém životě.
Navzdory brutálnímu cenovému šoku, zejména v případě energetických komodit, se málokterá evropská země, pokud pominu ty válčící, nakonec dostala do ekonomické recese. Česko bylo jednou z mála výjimek, když si její mělkou formou prošlo ve druhé polovině loňského roku. A pouhé dvě země zatím nedosáhly předpandemické ekonomické úrovně, kromě Česka to je již jen Španělsko.
Asi největším překvapením je, jak rychle jsme v celé Evropě dokázali snížit energetickou závislost na Rusku, zejména tu plynovou. Myslím, že málokdo čekal, že během jediného roku v Evropě vybudujeme v podstatě novou infrastrukturu pro přepravu zkapalněného plynu. Do druhého roku války na Ukrajině tak nejenom evropské země vstupují minimálně v lepší energetické pozici.
Není naděje, že bychom dokázali uhlí do roku 2030 nahradit. Mírný deficit ve výrobě elektřiny nemusí vadit
Těžko od ekonomů očekávat předpověď toho, jak se bude druhý rok na frontě vyvíjet. To koneckonců neumí ani vojenští či váleční analytici. Jako ekonomové bychom ale měli být připraveni na různé scénáře a z nich vyplývající ekonomické konsekvence. Jako nejpřirozenější je předpokládat status quo opotřebovávací války, kde tím hlavním dopadem by bylo zřejmě přetrvávající stagflační prostředí v Evropě – tedy stále relativně vysoká inflace a minimální růst. To je i náš hlavní letošní scénář pro Česko.
A pak můžeme diskutovat extrémní scénáře. Prvním z nich je další eskalace konfliktu s výraznějším zapojením Číny i aliance NATO. To bychom se již obávali ještě výraznější inflace a poklesu reálného HDP. Na druhém pólu je scénář ukončení války na Ukrajině v letošním roce. Takováto situace by urychlila návrat inflace k dvouprocentním cílům a střednědobě podpořila hospodářský růst v Evropě. Pokud budeme alespoň mentálně připraveni na tyto extrémy, pak mnohem pravděpodobnější scénář mezi nimi i letos ekonomicky zvládneme.
