V minulosti byly v Evropě zcela obvyklé velmi řídce rostlé lesy. Stromy v nich byly ořezávány kvůli dřevu na zátop a pásl se mezi nimi dobytek. Byl to standard po většinu středověku až někdy do poloviny 19. století. Takový les se už tři roky snaží vytvořit vědci na jihu Moravy. Růst v něm mají hlavně vrby řezané takzvaně na hlavu. Jejich podobu zná každý z obrázků Josefa Lady. Běžně se tak hospodařilo v dobách, kdy ještě lidé potřebovali dřevo k topení. „Takové stromy jsou pak skvělým útočištěm pro brouky a ptáky,“ vysvětlil Lukáš Čížek, vedoucí Oddělení biodiverzity a ochrany přírody Biologického centra Akademie věd, které za projektem stojí.

Už léta ale zápolí s úředníky, kteří mu takový les nechtějí povolit. Pěstování hospodářského lesa je dnes přesně dané normami a tabulkami. A dostat pozemek do volnější kategorie „lesa zvláštního určení“ je pro vědce jako diskutovat s úředníky o tom, co bylo dříve, jestli vejce, nebo slepice.

Brněnský krajský soud ale začarovaný kruh nyní snad už definitivně rozsekl a stanovil tak precedent i pro další majitele lesů, kteří by chtěli hospodařit „zvláštně“. 

Zbývá vám ještě 70 % článku
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 179 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se