Vůči prezidentovi mají Češi velká očekávání. Ten má ale mít jiné pravomoci. Anebo nebýt vůbec, říká právník Kudrna

Ve svých názorech se ústavní právník Jan Kudrna z Právnické fakulty Univerzity Karlovy v Praze nebojí jít proti proudu. V rozhovoru pro HN komentuje dění kolem prezidenta Petra Pavla i jeho předchůdce Miloše Zemana. Mluví o tom, že Češi dlouhodobě chtějí silného prezidenta. A vysvětluje, proč by se přesto – nebo právě proto – nebránil úřad prezidenta v podstatě zrušit.

Prezident Petr Pavel podepsal vládní návrh na snížení valorizace penzí, zároveň ale dal najevo, že má o něm pochyby, a opozici vyzval k podání ústavní stížnosti. Je to rozumné rozhodnutí?

Z právního hlediska rozumné není. A kdyby prezident měl svůj slib splnit, zjistil by, že je v pasti. Na rozdíl třeba od Slovenska nemůže prezident položit Ústavnímu soudu obecný dotaz, zda jím právě podepsaný zákon je, či není protiústavní. Může jedině podat návrh na zrušení daného zákona. A v návrhu musí uvést, v čem konkrétně rozpor s ústavním pořádkem spatřuje. Dovedeno do důsledku, když prezident vyjádřil svou připravenost napadnout zákon snižující valorizace u Ústavního soudu, současně řekl, že zákon považuje za protiústavní. A přesto ho podepsal. Tedy dal přednost politice před právem. Navíc pokud by prezident svůj slib musel splnit, což je tedy málo pravděpodobné, narazil by u Ústavního soudu. Ten už několikrát a naprosto správně varoval všechny navrhovatele, i ty potenciální, že ten, kdo měl možnost protiústavnosti bránit, ale nečinil tak a naopak jí pomohl na svět, nemá právo se na Ústavní soud v dané věci obracet.