Nedlouho před volbami mi jedna ve veřejném prostoru aktivní osobnost plna rozhořčení líčila, že jestli Andrej Babiš sestaví vládu s Tomiem Okamurou, emigruje. Šlo o člověka jinak racionálního a v životě úspěšného. Nyní byl ale až hysterický. S Českem je prý konec, budou se omezovat svobody a demokracie, zchudneme, stát se rozloží, hodnoty zmizí… Prý se už i jeho přátelé dívají po nemovitostech v Itálii nebo Francii a debatují, ne jestli, ale kdy utéci před tou blížící se českou katastrofou.
A ona je tady. Babiš vyhrál, jeho neochota vyřešit svůj střet zájmů a některé personálie sice jmenování vlády ANO, SPD a Motoristů komplikují, ale jiná varianta zatím na stole není. Navíc, většina Česka zkrátka dala ve volbách najevo, že si tuhle „katastrofu“ přeje. A jak velí zákony demokracie, menšina by si s tím měla umět poradit. Ano, někdy je emigrace namístě, ale jsme skutečně v takové situaci? Jsou Babiš s Okamurou až tak velkými strašáky?
Strašáci to jsou – ale emigrovat netřeba. Máme hned několik nástrojů, díky kterým jsme na tom lépe než Slováci nebo Maďaři.
Co se dočtete dál
- Jaké institucionální pojistky brání zničení demokracie v Česku.
- Jakou roli hraje Ústavní soud při jmenování vlády a při řešení střetu zájmů Andreje Babiše.
- Jak Senát a jeho struktura ztěžují rychlé zavádění kontroverzních změn.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
