V Česku se opět se rozjela debata o platech ústavních činitelů a jako obvykle je naprosto ujetá. Lid žádá, aby se platy politiků zmrazily, Babišovská opozice na to přičinlivě naskočila, přidal se k ní prezident a vládní strany rychle, v hrůze, že by mohly pohněvat populus, volají: „Tak jo, tak jo, zmrazíme!“ Prosazuje se obskurní a v důsledcích i nebezpečný platový masochismus.

Zastánci mražení příjmů politiků argumentují solidaritou. To je samozřejmě v principu v pořádku, politici by měli mít podobné podmínky jako běžní lidé. Pokud se snižují reálné příjmy obecně, mělo by se to odrážet i v platech politiků. Jenže v současném českém případě o pouhou solidaritu nejde. Platy ústavních činitelů byly celé dva roky zmrazené, zatímco jak ve státní, tak v soukromé sféře platy rostly. Sice ne o celou inflaci, ale rostly. Politikům tak propadly reálně příjmy více než komukoli jinému. Solidaritu si naši volení zástupci odkroutili více než důkladně.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.