Nejlepší diplomová práce
Tomáš Halada, Fakulta strojní, České vysoké učení v Praze
Autor nejlepší diplomové práce se věnoval částicové metodě Smoothed Particle Hydrodynamcis (SPH). Tato metoda popisuje tekutinu pomocí částic, které si lze představit jako jednotlivé kapičky, a umožňuje simulovat jevy jako příboj, proudění vody přes jez či rozstřik maziva v průmyslových zařízeních. Pohyb částic je určen rovnicemi, které popisují chování tekutiny. Okrajové podmínky poté říkají, jak se částice chovají na okrajích problému, tedy na stěnách, vtocích a výtocích. To jsou totiž místa, kde většinou vznikají problémy. Právě na tato problémová místa se zaměřil Tomáš Halada. Jeho práce byla publikována i v impaktovaném časopise a vedle Ceny Wernera von Siemense získala i další ocenění. Na mezinárodní konferenci ESCO 2022 byla vybrána jako nejlepší studentská práce, a to v kategorii doktorandů, byť se jedná o práci diplomovou. Podle školitele Luďka Beneše práce navíc vyniká i na literární úrovni. „Je výborně napsaná, logicky i pedagogicky,“ říká Beneš.
Nejlepší disertační práce
Anna Petráčková, Lékařská fakulta, Univerzita Palackého v Olomouci
Práce se zabývá výzkumem biomarkerů u hemato‑onkologických a autoimunitních onemocnění. Klíčovým výstupem disertační práce Anny Petráčkové je i online kalkulátor pro nastavení citlivosti metody sekvenování pro diagnostické laboratoře. Tento kalkulátor je nezbytný ke správnému určení malých klonů s patogenními mutacemi u onkologických onemocnění, které mají dopad na vývoj onemocnění a jeho prognózu. Kalkulátor se již používá v klinické praxi a článek, který jej popisuje a jehož je Anna první autorkou, byl během dvou let citován více než šedesátkrát.
Ocenění za překonání překážek při studiu
Ester Milostná, Masarykova univerzita v Brně
Ester Milostná je v důsledku progresivní spinální svalové atrofie odkázána na elektrický vozík a nepřetržitou osobní asistenci. I přes to si zvolila náročné mezifakultní studium informatiky, informačních studií a knihovnictví na Masarykově univerzitě. A studuje velmi dobře – patří mezi třetinu nejlepších studentů svého programu. Na tamní Filozofické fakultě například připravila workshop základů programování a tvorby webových stránek pro studenty humanitních oborů. Kurz věnovaný informačním technologiím organizuje rovněž pro neziskovou organizaci Czechitas. Vedle toho ještě doučuje matematiku. „Přímo ve studiu z hlediska učení mě handicap neomezuje, nemá vliv na intelekt či mentální kapacitu. Veškerá omezení tedy souvisí s pohybem,“ říká Ester Milostná. Další zažívá přímo ve výuce – protože si nedokáže psát zápis, využívá během výuky zapisovatele nebo u přednášek pořizuje videozáznamy. „Při písemných testech také potřebuji více času, abych stíhala, když musím psát sama. Největším omezením jsou však aktivity při všech přesunech, oblékání, podání věcí či jídla nebo při hygieně. Jsem odkázána na pomoc osobního asistenta,“ dodává Milostná.
Jednou by se chtěla dostat do organizace či týmu se zaměřením na návrh a tvorbu digitálních nástrojů, aplikací a her pro různé instituce neformálního vzdělávání a cestovního ruchu.
Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu
Markéta Bloomfield a Zuzana Paračková, Ústav imunologie 2. lékařské fakulty a FN Motol, Univerzita Karlova
Výzkum Markéty Bloomfield a Zuzany Paračkové se zabývá diagnostikou výzkumem u vzácných vrozených poruch imunity. Oceněná práce má dva hlavní výstupy. Prvním je diagnóza výzkumem, kdy jsou pro pacienty s nejasnou či vzácnou diagnózou sestaveny individuálně vytvořené protokoly výzkumné analýzy. Získané výsledky pak umožňují navrhnout konkrétní léčebně‑preventivní strategie. Druhý výstup má větší přesah. Popis buněčných a klinických fenoménů spojených s danou genetickou mutací totiž umožňuje ozřejmit funkci postiženého genu a proteinu. „Teprve když detailně porozumíme příčině vzniku nějaké nemoci, můžeme pacientům efektivněji pomoci navržením terapie, která bude cílit přímo na mechanismus jejího vzniku, nejen tlumit příznaky nemoci,“ vysvětluje Markéta Bloomfield.
Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce
Markéta Tesařová, CEITEC, Vysoké učení technické v Brně
Využívání 3D zobrazovacích metod je v posledních letech stále populárnější, ale pro detailnější popis biologických struktur stále chybí metodika. Částečně to napravuje disertační práce Markéty Tesařové. Postupy pro rentgenovou počítačovou mikrotomografii, které navrhla, totiž umožňují provádět 3D kvantitativní charakterizaci nebývale široké škály biologických vzorků.
Výsledky disertační práce Markéty Tesařové mají dalekosáhlý význam nejen pro odbornou komunitu zabývající se zobrazovacími metodami, ale i pro samotné biology. Díky těmto výsledkům se už podařilo například objasnit regenerační schopnosti mloků nebo lépe vysvětlit formování obličeje u obratlovců. Markéta Tesařová si v letošním ročníku odnáší hned dvě ocenění: třetí místo v kategorii Nejlepší disertační práce a současně Ocenění za vynikající kvalitu ženské vědecké práce. Konkrétní vědecký ani životní vzor nemá, ale inspirují ji úspěšné ženy v jejím okolí, kterým se daří kombinovat svou profesní roli s mateřstvím. „To mi dodává motivaci, že to nějak půjde, když mi docházejí síly,“ říká Tesařová.
Nejlepší absolventská práce na téma průmysl 4.0
Tomáš Michálek, Fakulta elektrotechnická, České vysoké učení technické
Ve své disertační práci Tomáš Michálek popsal systém bezkontaktní manipulace, který umožňuje současné řízení pozice a orientace mikroskopických objektů libovolných tvarů. Vytvořil pro to matematický model a software, díky nimž lze s mikroobjektem manipulovat kontrolovaně, s ohledem na dielektroforetické (dielektroforéza je jev, který způsobuje, že se polarizovatelné, ale nenabité objekty v nehomogenním elektrickém poli pohybují) i hydrodynamické vlivy, které na něj působí. Lze tak vidět doslova magický tanec několika malých a okem sotva viditelných objektů, pohybujících se jen tak, bez jakéhokoliv viditelného posunování. Výsledky práce Tomáše Michálka se mohou uplatnit například v oblasti bioanalytické instrumentace, tedy jako bezkontaktní pinzeta pro single‑cell manipulaci, ale i ve výrobních procesech, jako je paralelní skládání složitějších produktů z velkého počtu jednoduchých součástek.
Nejlepší absolventská práce na téma chytrá infrastruktura a energetika
Jan Vysocký, Fakulta elektrotechniky a informatiky Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava
První místo v kategorii Nejlepší absolventská práce zabývající se chytrou infrastrukturou a energetikou získal Jan Vysocký, který se věnoval energetickým distribučním sítím. Proměňují se v sítě chytré a výsledkem by měly být sítě vybavené velkým množstvím měřicích a řídicích zařízení a komunikačními sítěmi. Řídicí software pak bude na základě dat z měřicích zařízení určovat, jak mají být jednotlivá zařízení nastavena, aby distribuční síť pracovala co nejlépe – tedy co nejvýkonněji a zároveň co nejstabilněji a nejbezpečněji. Disertační práce Jana Vysockého prezentuje právě takový software, který používá nejmodernější algoritmy umělé inteligence a dokáže zajistit například to, že kolísání velikosti napětí bude minimální, kapacity budou využity optimálně, ztráty elektrické energie v sítích budou malé a volné přenosové kapacity budou co nejvyšší.
Nejlepší pedagogický pracovník
prof. Jiří Podolský, Matematicko‑fyzikální fakulta, Univerzita Karlova
„Popularizace vědeckého poznání světa je nedělitelnou součástí mých aktivit spolu s vědeckým výzkumem, vysokoškolskou výukou a organizační činností na fakultě. Sdělit dalším něco z mnoha zajímavých věcí, o kterých jsem se dozvěděl, a přenést své nadšení na někoho jiného beru jako závazek,“ komentuje své aktivity profesor Podolský.
Připraveno ve spolupráci se společností Siemens
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist