Věda, která vyniká. Siemens ocenil mladé vědce, nejúspěšnější jsou ČVUT a Univerzita Karlova

Studentka informatiky Masarykovy univerzity přesto, že je odkázána na invalidní vozík, učí programovat ostatní. Student ČVUT zase napsal tak dobrou diplomovou práci, že ji na mezinárodní konferenci vybrali jako nejlepší v kategorii doktorandů. Pedagog z matfyzu umí moderní fyziku a její historii přiblížit studentům tak, že je to baví, a své přednášky uveřejňuje na YouTube. O mimořádných lidech současného akademického světa by se ve společnosti příliš nevědělo, nebýt soutěží, jako je Cena Wernera von Siemense. Jejím prostřednictvím český Siemens uděluje ocenění nejlepším studentům, pedagogům a mladým vědcům.

Ve středu 22. března vyvrcholil už její 25. ročník. Laureáti si ceny převzali na slavnostním vyhlášení v historických prostorách Betlémské kaple v centru Prahy. V letošním jubilejním ročníku odborné poroty vybíraly z téměř pěti stovek přihlášek. Celkem 19 oceněných si pak rozdělilo jeden milion korun.

HN BeNative

Vítězové Ceny Wernera von Siemense

▪ 7 min. čtení

O první příčku v počtu ocenění se dělí České vysoké učení technické v Praze a Univerzita Karlova, obě vysoké školy získaly po čtyřech cenách. Následuje VŠB – Technická univerzita Ostrava a Vysoké učení technické v Brně, obě instituce mají po třech. Akademie věd ČR a Univerzita Palackého v Olomouci získaly po dvou oceněních a na Masarykovu univerzitu putuje jedna cena. Od začátku pořádání soutěže si vítězové Cen Wernera von Siemense odnesli více než 15 milionů korun.

„Cílem našeho pětadvacetiletého úsilí je ukázat kvality českého technického a přírodovědného vysokého školství a ocenit nejlepší studenty, pedagogy a mladé vědce,“ říká generální ředitel českého Siemensu Eduard Palíšek.

Siemens se zaměřil na genderovou rovnost

„Vedle aktuálních technických témat, jako jsou Průmysl 4.0 nebo chytrá infrastruktura, se v soutěži zaměřujeme i na důležitá celospolečenská témata. Abychom podpořili změny v oblasti genderové rovnosti, oceňujeme mimořádnou kvalitu ženské vědecké práce. Ocenění získávají i studenti, kteří při studiu překonávají překážky,“ vysvětlil Palíšek.

Z celkového počtu přihlášených tvořily letos ženy více než třetinu, celkem 32 procent. Mezi oceněnými pak představují 37procentní podíl. Podle Palíška je zřejmé, že co se týče genderové rovnosti, Češi rozhodně mají na čem pracovat. Ve světovém žebříčku genderové rovnosti, který rovnost zkoumá v mnoha rovinách, se v roce 2022 Česko umístilo na 76. místě ze 146 zemí, v těsném závěsu za Kolumbií a Etiopií.

„Genderová rovnost je přitom zásadní pro kvalitu života každého z nás. Dotýká se nás v rodině, v práci, v místě, kde žijeme, i ve veřejném životě,“ připomíná Palíšek. I proto si Siemens právě rovnoprávnost žen a mužů aktuálně vytyčil jako své prioritní téma.

„Víme, že firmy, které k genderové rovnováze dospěly, vykazují vyšší produktivitu i úroveň etiky. Jejich týmy lépe spolupracují, mají prostředí podporující inovace, nápady a kreativní myšlení. To vše se neodmyslitelně projevuje na síle jejich značky a image. Kromě toho vyšší zapojení žen do všech procesů ve firmě v sobě skrývá obrovský nevyužitý potenciál,“ soudí Palíšek.

I proto už od roku 2014 v Cenách Wernera von Siemense oceňují i kvalitu ženské vědecké práce. „Cílem je ukázat, jak skvělých výsledků ženy dosahují, a to i v prostředí, které genderově rovné není,“ zmiňuje Palíšek a dodává, že genderové rovnosti Česko nedosáhne ze dne na den. „Pokud se to podaří, bude to výsledek mnoha let práce,“ odhaduje Palíšek.

Hlavní ocenění si odnesly vědkyně

Jedno ze stěžejních ocenění, kterým je kategorie Nejvýznamnější výsledek základního výzkumu s odměnou 300 tisíc korun, si však letos odnášejí právě ženy, vědkyně Markéta Bloomfield a Zuzana Paračková za práci s názvem Diagnostika výzkumem u vzácných vrozených poruch imunity.

I v kategorii nejlepší disertační práce zvítězila žena, Anna Petráčková z Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci za práci s názvem Nové molekulární přístupy k citlivé detekci biomarkerů v éře precizní medicíny.

„Ceny Wernera von Siemense si velmi vážím a její udělení pro mě znamená velkou motivaci do budoucna a zároveň i reflexi toho, že náš výzkum v pracovní skupině docentky Evy Kriegové je kvalitní a má smysl v něm pokračovat,“ řekla Petráčková.

„Velmi doufám, že mi toto ocenění pomůže k uskutečňování navazujících výzkumných cílů. Jak naložím s finanční odměnou, zatím nemám rozmyšleno,“ dodala Petráčková, která si odnáší 70 tisíc korun stejně jako její školitel.

Jako nejlepší pedagogický pracovník získal Cenu Wernera von Siemense Jiří Podolský z Matematicko‑fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Profesor Jiří Podolský již řadu let zásadním způsobem formuje výuku klíčových teoretických předmětů na úrovni bakalářského, magisterského i doktorského studia fyziky. Kromě výuky se intenzivně věnuje i popularizaci fyziky a astronomie, ať už formou přednášek pro studenty a pedagogy středních škol i širší veřejnost, nebo překládáním vědecko‑populárních knih od předních světových fyziků. Ze slavnostního večera si odnáší odměnu 50 tisíc korun.

Kategorie soutěže odrážejí aktuální dobu

Vyhlášení Cen Wernera von Siemense podle ředitele Palíška ukázalo, že české technické a přírodovědné vysoké školství má výbornou úroveň a skvělé studenty i pedagogy.

„Soutěž současně poukazuje na to, že pedagogické práci se v Česku i přes určité zlepšení stále nedostává náležitého společenského i materiálního ocenění. To se snažíme alespoň v rámci soutěže napravovat tak, že u diplomových a disertačních prací dostává cenu a odměnu nejen student, ale i vedoucí jeho práce nebo školitel,“ vysvětluje Palíšek. V průběhu pětadvacetileté existence soutěže společnost několikrát upravila její kategorie, aby co nejlépe reagovala na měnící se potřeby a priority české společnosti. Od roku 2012 například ­Siemens uděluje cenu také nejlepšímu vysokoškolskému pedagogovi.

„Kromě diplomových a disertačních prací oceňujeme také nejlepší výsledky základního výzkumu realizovaného mladým týmem, zařadili jsme zvláštní ocenění prací, které se zabývají konceptem Průmysl 4.0 a tématy chytré infrastruktury a energetiky. To jsou pro Česko, vysoce industrializovanou zemi, mimořádně důležitá témata,“ míní Palíšek. Dodává, že právě na kvalitním vzdělávání závisí prosperita celé země.

Připraveno ve spolupráci se společností Siemens