Genetickou úpravu plodin vidím jako velkou příležitost pro české zemědělství, řekl ministr Nekula v diskusi

Od letošního roku platí v Česku Společná zemědělská politika EU, o níž se říká, že je revoluční. Mimo jiné například proto, že se zaměřuje na rozvoj venkova a podporu menších zemědělců, nikoli na podporu velkých zemědělských družstev, jako tomu bylo za minulého režimu. Dotace, které Evropská unie mezi zemědělce rozdělí, budou podporovat hospodaření s ohledem na přírodu, ochranu před změnami klimatu nebo na vědu a výzkum i generační obměnu v zemědělství.

„Jedna z prvních věcí, které jsem musel udělat, když jsem loni v lednu nastoupil jako ministr zemědělství, bylo přepracovat strategický plán společné zemědělské politiky. Panovala s ním totiž maximální nespokojenost. Přepracovat jsme jej museli tak, aby byl co nejvíce blízký představám Evropské komise i České republiky a abychom se dokázali co nejvíce popasovat s výzvami před námi,“ řekl ministr zemědělství Zdeněk Nekula na konferenci Proměny zemědělství, která se uskutečnila na začátku dubna v Kongresovém paláci v Praze.

Cílem konference Proměny zemědělství, již pořádalo vydavatelství Economia, společně se serverem Euractiv a týdeníkem Zemědělec a kterou spolufinancuje Evropská unie, bylo rozpoutat diskusi o aktuálním stavu zemědělství v Česku a o výzvách, které před ním stojí.

Reportáž Proměny zemědělství

„Teď jsme měli na vládě doslova smršť nařízení vlády, jak tento strategický plán uvést do života, aby vyhovoval Evropské komisi. Je to všechno hektické, turbulentní a pro letošní rok bude platit řada výjimek a přechodných ustanovení, aby zemědělci to velké množství změn dokázali vstřebat,“ přiblížil Nekula.

Petr Bendl, místopředseda zemědělského výboru Parlamentu České republiky, podotkl, že naprostá spokojenost nemůže nastat nikdy, a to ani v případě společné zemědělské politiky. „Vždy budeme muset najít konsenzus, který bude odpovídat přáním většiny, ale vyhovět všem nikdy nepůjde. Představy naše a Evropské unie se ne vždy setkávají. Ne vždy chápeme přání Evropské unie, která má úplně jinou strukturu zemědělství než my,“ doplnil Bendl.

Rektor České zemědělské univerzity Petr Sklenička upozornil, že české zemědělství by se mělo daleko více zaměřit na adaptaci vůči změnám klimatu. Jedno z klíčových témat, kterými by se Česko mělo zabývat, je podle ministra zemědělství také odtabuizování tématu genomických změn a nových genomických metod ve šlechtění nových odrůd plodin.

Ministr: hledejme odolnější odrůdy

„Na evropské úrovni si dáváme vlastní gól, svazujeme si ruce a nohy. Nové genomické metody vidím jako velkou příležitosti,“ řekl Nekula a upozornil, že přicházejí hrozby výkyvů klimatu a výskyt chorob.

Díky podcastu Bruselský diktát pochopíte, že pro nás Čechy má mnohem větší význam dění v Evropě než v Praze a v Česku vůbec. Celé díly poslouchejte na

HeroHero Gazetisto Forendors

„Když budeme mít nové odrůdy, které budou odolnější vůči stresům a výkyvům klimatu i chorobám, bude to naší výhodou,“ pronesl Nekula v diskusi. Dodal, že právě s odolnějšími odrůdami souvisí i snižování množství pesticidů v zemědělství, které požaduje právě Společná zemědělská politika EU. Všichni účastníci diskuse se shodli na tom, že čeští zemědělci sice měli letos rekordní zisky, ale trend se může kdykoliv obrátit a již příští rok tomu může být naopak.

Používání geneticky upravených rostlin v EU brání legislativa. Pěstování je v Unii sice povoleno, ale pouze tehdy, pokud je schváleno na úrovni EU, poté, co Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) provede přísné posouzení rizik pěstování jednotlivých plodin. V současné době se v EU pěstuje pouze jediná geneticky modifikovaná plodina, kukuřice firmy Monsanto MON 810, která je odolná vůči hmyzu. Oproti tomu například USA patří mezi hlavní vývozce geneticky modifikovaných plodin na světě.

Další ze série diskusí spolufinancovaných EU, se uskuteční ve čtvrtek 13. června rovněž v Kongresovém paláci v Praze. Tentokrát se zaměří na téma rozvoje regionů.