Střechy v Polsku mají jeden nepřehlédnutelný prvek. Velmi často se na nich leskne fotovoltaická elektrárna. Po několika letech solárního boomu ale přichází na tomto trhu ochlazení. Významný polský hráč Columbus Energy se proto loni v srpnu ve velmi příhodnou chvíli posunul i na český trh. „V České republice je stále obrovský prostor. Jako jeden z dalších nejzásadnějších milníků vnímám komunitní energii,“ říká Petr Částek, člen představenstva Columbus Energy.
V Polsku je boom solárních panelů u konce, v Česku jeho konec prý přichází. Co si o tom myslíte?
Někdo tvrdí, že boom skutečně končí. Já bych řekl, že jde spíše o ochlazení po první vlně, které je způsobené do jisté míry i počasím. Z naší zkušenosti zájem o fotovoltaiku roste ve chvíli, kdy svítí slunce, a klesá, když je delší dobu zataženo. A to se projevilo právě v zimním období. Studie, kterou pro nás vypracoval Svaz moderní energetiky, navíc ukázala, že potenciál na střechách českých domů je obrovský. Do roku 2030 by u nás mohlo být nainstalováno asi 3,9 GW, do roku 2050 dokonce 7,1 GW. Ve srovnání s Evropskou unií jsme ale stále pozadu. Německo jen za loňský rok nainstalovalo 7,9 GW.
Oprav dům po babičce. Aneb jak stát zachraňuje vesnice
Může být tento rozdíl způsobený i mentálním nastavením lidí? Německo je odhodlanější v přístupu k technologiím.
Podle mě je to spíš tím, že Češi hůře přijímají změny. Jenže je třeba si přiznat, že z hlediska energetiky se svět skutečně změnil. Energie jsou drahé a asi všichni tušíme, že se na původní cenovou hladinu nevrátí. Někteří lidé řešení odsouvají do budoucna s tím, že to prostě nějak dopadne. Domnívám se, že tím však ztrácejí čas a utrácejí peníze za zbytečně vysoké faktury. Naopak lidé, kteří jsou investičně smýšlející, se rozhodli jít do fotovoltaiky hned, protože vědí, že z hlediska návratnosti se jim vyplatí právě následující dva tři roky.
Loni se na trhu objevilo mnoho firem, které po pár měsících zkrachovaly. Změnil se přístup zákazníků při výběru dodavatele?
Lidé si dnes mnohem více vyhledávají informace o firmách. Před rokem touto dobou na trhu nebyl materiál a lidé brali fotovoltaiku prakticky od kohokoli, kdo jim slíbil termín instalace bližší než za půl roku. Dnes je situace jiná. Inflace nutí Čechy přemýšlet, kam peníze zainvestují. Častěji se dívají na to, komu peníze svěří a kdy se uskuteční montáž. Více studují smlouvy. Dřív ji podepsali tomu, kdo přišel první, nyní je opravdu důkladně čtou nebo konzultují s právníkem.
Proč byste doporučil investovat právě do fotovoltaiky?
Když si vezmete, že návratnost se pohybuje mezi pěti a sedmi lety, otázka zní, jestli budete mít po uplynutí této doby na střeše stále fungující elektrárnu, nebo zase jen další účty za odebranou elektřinu. Jsme tomuto investičnímu smýšlení nakloněni, proto dáváme 15letou záruku na celé dílo, aby zákazníkovi nevznikaly další vícenáklady třeba na obměnu hardwaru, ale aby mohl dál vyrábět bez nějaké zásadní investice.
Petr Částek
- V současné době působí jako člen představenstva společnosti Columbus Energy. V minulosti byl generálním ředitelem TG Community Holding nebo BK Instal.
- Vystudoval Fakultu informačních technologií na VUT v Brně, mezi jeho koníčky patří technologie, smart home a rodina. Je tatínkem tří dcer.
Očekávají tito investičně smýšlející zákazníci i chytrá řešení, která regulují spotřebu v domácnosti?
Elektřina už nezajímá zákazníky jen jednou ročně, když přijde faktura s vyúčtováním. Klienti nechtějí energii pouze vyrábět, ale chtějí ji také chytře řídit. Zajímají se o to, jak vyrábějí, jak spotřebovávají, a chtějí přetoky ukládat třeba do vody, kdy připojí systém k bojleru. Optimalizují. Sledujeme, že postupně začínají upravovat i své návyky. Perou, vaří a spotřebovávají co nejvíce energie přes den a v noci šetří, protože čerpají elektřinu ze sítě nebo z baterie. Pomocí naší monitorovací aplikace PowerHouse si zákazník sám nastaví, kam chce ukládat energii, jestli do baterie, vody, nebo zda bude posílat přetok do sítě. Do budoucna bychom byli rádi, kdyby bylo možné prodávat energii z baterií ve chvíli, kdy je vysoká cena na burze. Letos to nejde, protože elektřinu máme zastropovanou.
Je vaší největší konkurenční výhodou stále záruka instalace do měsíce?
Ano, to stále platí. Tento benefit můžeme poskytovat díky velkým montážním kapacitám a skladovým zásobám. Nemůžeme se spoléhat na velkoobchody v Česku, a proto spatřujeme velkou výhodu v naší polské matce, která nám drží velký počet panelů i veškerého hardwaru skladem.
Nepočítáte tedy se scénářem, že by došlo k ochlazení trhu a skladové zásoby by vám zůstaly?
To určitě ne, spíš naopak. Přemýšlíme, jak je zvýšit a v čem. Má dojít k ochlazení dotací, proto očekáváme nárůst klientů, kteří jsou třeba zatím nerozhodní, ale dotační podporu si nebudou chtít nechat ujít. Firmy ale samozřejmě nejsou nafukovací. Je krásná vize uspokojit deset tisíc klientů, ale v reálu to není možné. Náš plán pro tento rok jsou jednotky tisíc fotovoltaických elektráren. Na toto cílíme a máme na to postavenou veškerou infrastrukturu.
V Česku stále existují místa, kde vám nedovolí posílat přebytky elektřiny z fotovoltaiky do sítě.
Předpokládáte, že tímto nastavením splníte požadavky klientů?
Řekl bych, že ano. Ale i ve chvíli, kdy bychom došli k závěru, že je toto číslo naplněno, budeme klientům sdělovat, že montáž zvládneme třeba až za čtyři měsíce od podpisu smlouvy. To ale zatím není aktuální. Kapacity máme dostatečné.
Jak zásadní pro vás bude novela LEX OZ II, která by už příští rok mohla povolit komunitní sdílení energií?
To je věc, na kterou opravdu velmi čekáme. Je zásadní pro bytové domy i obce. Je ale otázkou, jakým způsobem ji distribuce budou povolovat či zamítat. Naše vize je taková, a v některých státech podobné modely fungují, že budete mít dvě odběrná místa, třeba chalupu na venkově a byt ve městě, která propojíte do virtuálního okruhu. Fotovoltaiku nainstalujete na velkou střechu chalupy a v bytě, kde ji třeba nemůžete mít, elektřinu jen spotřebováváte. Samozřejmě by to šlo rozšířit i o elektromobily. Zastavíte u benzinky a načerpáte kilowatty, které jste si někde sami vyrobili. To je vize budoucnosti, která s sebou nese i proměnu společnosti. Nemusíme být jen spotřebiteli, ale můžeme dosáhnout jakési energetické neutrality – minimálně za roční cyklus vyrobím to, co sám spotřebuji.
Komunitní energetika měla být na základě evropského práva umožněna už v roce 2020. Proč jsou změny v legislativě tak časově náročné?
Komunitní energetiku můžeme nalézt v různé podobě v řadě států Evropské unie již řadu let, a to i před rokem 2020. Ceny elektřiny a plynu se však dlouhou dobu držely na historických minimech. Nic nás tedy nenutilo o sdílení energie vážně přemýšlet. To se však změnilo koncem roku 2021 spolu se strmým růstem cen. Nyní probíhá intenzivní příprava legislativy a současně teď můžeme těžit ze zkušeností s komunitní energetikou ze sousedních zemí. Nerad bych proto tvrdil, že je u nás s rychlostí změn v legislativě všechno špatně. Musím třeba vyzdvihnout, že schválení limitu pro rodinné domy ve výši 50 kW bez licence a stavebního povolení je věc, u které nikdo nečekal, že projde tak rychle. Je to velice vstřícný krok pro rodiny a malé firmy, že si na střechu mohou dát přesně to, co potřebují pro svou spotřebu.
Jak si s komunitní energetikou poradí současná distribuční soustava?
Distribuční soustava v Česku je na dobré technické úrovni, ale stále jsou u nás místa, kde vás EG.D nepřipojí. Respektive vám dovolí mít fotovoltaiku, ale nedovolí vám posílat přebytky elektřiny do sítě. Naše distribuční soustava nemá kapacitu na to, aby unesla takový počet fotovoltaik, jaký jsme si naplánovali, což bude do budoucna problém, protože dráty v zemi nepřifoukneme. A to bude nutné řešit. Už při samotné instalaci fotovoltaických decentrálních výroben elektřiny je potřeba, aby byla distribuční soustava na jejich výkon připravena a její provoz byl bezpečný a spolehlivý.
Když nepřifoukneme dráty, jaké je řešení?
Jedná se o opravu stávající infrastruktury, což vyžaduje velké investice i čas. Mluvíme o změnách v řádu deseti, dvaceti let. Distribuce bude muset zvládnout větší požadavky nejen z hlediska výroby, kdy se za slunečného dne budou posílat přebytky zpět do sítě. Špičky budou vznikat i v odběrech. Uvedu příklad na elektromobilitě. Ve chvíli, kdy se večer všichni připojíme do sítě, dojde k extrémnímu odběru. A na tak velké výkyvy není síť stavěná, bude potřebovat mnohem větší kapacitu.
Takže bude platit pořekadlo Kdo dřív přijde, ten dřív mele?
Přesně tak. A toto zjištění může u pozorných klientů zvýšit zájem o fotovoltaiku. Někteří už totiž přišli na to, že pokud budou otálet, vyroste v jejich obci třeba pět šest fotovoltaik a na ně nezbyde kapacita, aby mohli připojit elektrárnu s přetoky. Mnozí proto spěchali, aby tomuto problému předešli.
Fotovoltaika je v Polsku k vidění téměř na každém domě. U nás tomuto rozšíření tedy brání distribuční síť?
I v Česku můžeme mít střechy pokryté panely, ne všichni klienti ale budou mít možnost prodávat přetoky do sítě. Budou pokrývat pouze vlastní spotřebu, nabíjet baterie, ale nevyrobí si virtuální elektřinu takříkajíc na zimu. V Polsku je 95 procent instalací připojených do sítě, což dává velký smysl. V zimě totiž fotovoltaika pokryje třeba jen dvacet třicet procent spotřeby, ale v létě naopak vyrobí dvakrát třikrát tolik, tudíž je možné ji pošetřit. V tom je velký smysl virtuálních baterií, což v Polsku funguje. Jejich distribuční síť je na to nachystaná, naše bohužel ne.
Takže virtuální energie na zimu není v Česku úplně na pořadu dne?
Vzhledem k distribuční síti opravdu zatím ne. Někteří distributoři dokonce vydali mapu s označením obcí, které nebudou moci prodávat přetoky do sítě. V Polsku mají také oproti nám nižší poplatky za využívání virtuálních baterií. Českým domácnostem, které mají menší fotovoltaické elektrárny, se tak často nevyplatí tuto službu používat. Pro Čechy je proto zatím nejúspornějším řešením klasické bateriové úložiště, díky kterému mohou ušetřit peníze navíc. A to třeba tím, že z něj budou čerpat vyrobenou energii večer, kdy slunce nesvítí. Navíc u nás díky koupi bateriového úložiště dosáhnou zákazníci na vyšší dotaci.
Komunitní energie je velkou otázkou pro obce a města. Obracejí se na vás?
Ano, účastníme se mnoha výběrových řízení. V těchto případech se hodně potkáváme s naší vizí, protože obce a města už zvyšují poměr spotřebovávané elektřiny v místě výroby. Pokud si tedy obec pořídí fotovoltaiku, tak přebytky nepošle zpátky do sítě, ale vyrobenou elektřinu spotřebují v obci. V tuto chvíli probíhá edukace, protože zástupci měst se teprve učí, jakým stylem o těchto možnostech vůbec uvažovat. Tady totiž přichází zásadní změna myšlenkového nastavení, že nejsem jen spotřebitel, ale i výrobce. Toto téma je zde rok, je poměrně mladé, města i obce se na něj ale ptají, je pro ně velmi zajímavé.
Mají města zájem také o chytré aplikace?
V rámci měst je otázka komunitní energetiky ještě zajímavější. Město může propojit třeba sto až dvě stě budov mezi sebou, což dává velký smysl. Komunitní energii proto vnímám opravdu jako jeden z nejzásadnějších milníků.
Jak by podle vás mohlo vypadat město budoucnosti? Ať už z energetického či jiného hlediska. Co by mělo splňovat soběstačné město?
Myslím si, že takové město by mělo mít co nejvíce pasivních budov, mělo by mít co nejefektivnější zdroje vytápění a měla by zde fungovat komunitní energetika. Lidé by si mezi sebou mohli přeprodávat elektřinu a tvořit tím soběstačnou komunitu. Což vede dál až k řemeslu, dodávkám služeb a zboží. Je dost možné, že se touto cestou začneme vydávat, protože ve chvíli, kdy vzrostly ceny energií a společně s nimi i pohonných hmot, ukázalo se, že doprava zboží přes půl světa nedává racionálně ekonomický smysl. Myslím, že se proto do budoucna vrátíme k základní úvaze spotřebovávat to, co si v okolí vyrobíme.
Kam se Columbus Energy plánuje posunout?
Nyní je ve hře slovenský trh, kam se chystáme vstoupit v létě tohoto roku. Myslím, že to bude další zajímavá kapitola naší společnosti. Na Slovensku plánujeme samostatnou divizi. Navíc naše mateřská společnost nyní oznámila i vstup na ukrajinský trh. To všechno značí, že fotovoltaika má na evropském trhu stále velký potenciál.
Proč zrovna Slovensko?
Slováky trápí drahé energie stejně jako Čechy. Dotační podpora tam sice zatím není tak vysoká jako u nás, ale věříme, že se časem zvýší. Jde spíš o to, že ekonomická návratnost vzhledem k ceně elektřiny je na Slovensku podobná jako v Česku.
Vnímáte při pořizování fotovoltaických elektráren rozdíl v přístupu českých a slovenských zákazníků?
Na Slovensku je zájem o menší elektrárny. Lidé chtějí nejčastěji pokrýt 50 až 60 procent svojí spotřeby. V Česku je to jiné. Všichni chtějí pokrýt ideálně sto procent, proto jsou fotovoltaiky oproti Slovensku větší. Češi mají také větší zájem o bateriový systém, aby elektřinu využili co nejvíce doma pro svoji spotřebu.
Dokážete říct, čím je tato odlišnost v poptávce způsobená?
Možná formou dotace, protože v Česku je možné získat dotaci i na baterie. Ale to bych spekuloval. Vnímám ale, že když už se Češi pro toto řešení rozhodnou, chtějí být co nejvíce samostatní. Když už, tak už. Mentalitu v rámci Evropy srovnat nedokážu.
V čem vidíte vaši výhodu ve chvíli, kdy vstupujete na jiné trhy?
Je to především stabilita firmy, skladové zásoby a záruka. Ve chvíli, kdy se nějaký díl pokazí, rovnou měníme kus za kus, takže zákazník nemusí čekat na opravu. Další věcí, kterou si mohou dovolit pouze velcí hráči, je fotovoltaika na zkoušku. V Polsku tato služba začala fungovat před několika lety a spočívá v tom, že si zákazník nechá namontovat fotovoltaiku, zaplatí poplatek, ale za rok může celý systém vrátit. Vstupujeme samozřejmě do rizika, ale v Polsku jich takto byly prodány tři tisíce a nevrátila se žádná. Když se počáteční nedůvěra změní v důvěru a zákazník si vyzkouší, jaký je to pocit si sám vyrábět elektřinu, nechce se mu nic vracet.
Je o tuto službu zájem v Česku?
Nabízíme ji asi měsíc. U služby ale ve finále zůstane jen pět procent klientů, kteří ji nejdříve požadují. Po zaměření střech a instalaci totiž mnozí dojdou k závěru, že celý systém chtějí nastálo, a ne na zkoušku.
Stáhněte si přílohu v PDF
Jaké technologické inovace zákazníkům nabízíte?
Neustále pracujeme na našich bezpečnostních opatřeních. Vyvinuli jsme proto Columbus Safe 2.0, což je těsné pouzdro vyrobené z odolného ohnivzdorného materiálu, který slouží k ochraně konektorů. Uvnitř krytu je samozhášecí páska používaná v protipožární prevenci. Kryt je vyroben z materiálu s mikrokapslemi naplněnými hasivem. Vlivem vysoké teploty se uvolňuje plyn, který následně vytlačuje z ohně kyslík. Tím se rychle uhasí požár, ochladí okolí a zabrání opětovnému vzplanutí.
Je v oblasti fotovoltaiky ještě prostor k nějakým technologickým posunům?
Start‑up Saule Technologies, do kterého Columbus Energy investoval a má v něm podíl, vyvíjí perovskitové fotovoltaické články. Jde o tisknutelnou technologii, kdy vznikají několik milimetrů široké foliové články, které by se v budoucnu mohly lepit třeba na střechy nebo rolety. Na některých budovách, například v Dubaji, už se uskutečnily první instalace. Věříme, že v budoucnu tyto články umístíme na místa, kde nyní není možné instalovat fotovoltaické panely. A může nastat i situace, kdy se perovskitovými články přelepí stávající panely. Myslím, že větší rozšíření nás čeká za několik let. V tuto chvíli je řešení ještě poměrně nákladné.
Článek vznikl ve spolupráci se společností Columbus Energy.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Fotovoltaika.
