Když se loni na konci léta objevila myšlenka napálit bankám extra daň na zisky, které dosahují v dobách vysokých úroků, bankéře to nejdřív vyděsilo. Od šéfa České spořitelny, což je banka, kde má peníze tradičně největší počet Čechů, jsme dokonce slyšeli slova o znárodnění. Odpor byl pochopitelný, vždyť šlo – tedy všichni si to mysleli – o desítky miliard korun. Postupně ale silných slov ubývalo a zákon, podle kterého měly vedle energetických společností a rafinerií odvést mimořádnou daň i banky, nakonec prošel celkem hladce.

Že se o zájmy svých akcionářů též poškozených mimořádnou daní moc nepralo třeba vedení ČEZ, se „minoritářům“ energetického kolosu nelíbilo a nelíbí, ovšem dalo se to pochopit. Vláda jako zdaleka největší podílník by neměla problém otevřeně odbojný management vyměnit. Ale že banky nezorganizovaly větší lobbing, neřkuli akci podobnou legendární mimořádné schůzi z roku 2010, kterou si Andrej Babiš, tehdy ještě prostý podnikatel bez přiznaných politických ambicí, zajistil ziskovost svých investic do biopaliv, to překvapení bylo. Nyní se už zřetelně ukazuje, co nečekanou zdrženlivost bankéřů způsobilo.

Zbývá vám ještě 70 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se