Byty jsou proti loňsku dražší o desetinu, může za to i hlad po hypotékách. Jak se budou ceny dál vyvíjet?

Pokles inflace, růst reálných mezd a pokračující snižování úrokových sazeb se odrazily i na realitním trhu. Zájem lidí o nemovitosti je obrovský a vzhledem k nedostatečné nabídce to znamená překotný růst cen. Nejvíce se to projevuje u bytů, kde je růst dokonce dvouciferný, zdražují ale i rodinné domy a pozemky.

Ruku v ruce s vysokou poptávkou po vlastním bydlení jde i zájem o hypotéky. Těmi financuje nákup dlouhodobě zhruba polovina domácností a investorů. Čísla za letošních prvních několik měsíců jsou u některých bank dokonce tak dobrá, že jejich experti odhadují za letošní rok – v rámci celého trhu – druhý nejvyšší objem sjednaných úvěrů v historii.

Pravidelný přehled o dění na trhu s nemovitostmi představil přední poskytovatel úvěrů na bydlení v zemi – ČSOB. Podle dat banky došlo v prvním čtvrtletí u bytů meziročně k nárůstu o deset procent, u rodinných domů o 6,3 procenta a u pozemků o 5,5 procenta. Všechny typy sledovaných realit zdražovaly o nižší jednotky procent i mezikvartálně.

Podle dat poradenské společnosti Deloitte, platných ke konci loňského roku, byla průměrná cena bytu v Česku 110,1 tisíce na metr čtvereční. Suverénně nejdražší jsou reality v Praze, kde průměrná cena na metr čtvereční činí bezmála 140 tisíc korun. 

„Růst cen nemovitostí v Česku si udržuje vysokou dynamiku. Největší převis poptávky nad nabídkou je u bytů, kde jsme po dlouhé době zaznamenali dvouciferné tempo růstu cen a cenová hladina se posunula na nové maximum. Při současném trendu oživování hypotečního trhu, nízké nezaměstnanosti a růstu reálných mezd a bez výrazných změn na nabídkové straně navíc nelze čekat, že by se cenový trend změnil,“ říká Martin Vašek, generální ředitel Hypoteční banky ze skupiny ČSOB.

Podle expertů na trhu je primárním důvodem překotného růstu cen zdlouhavá administrativa spojená s povolováním staveb. Nedostatečná produkce nových nemovitostí zkrátka nestačí pokrýt masivní poptávku. Tento trend je nejmarkantnější v Praze a pak s mírným odstupem v Brně. Část lidí se do těchto měst stěhuje za prací, „konkurenci“ na trhu ale zvyšují i studenti mířící za vzděláním na univerzity. To dlouhodobě zvyšuje tlak i na ceny nájemného.

Zájem o hypotéky je o polovinu vyšší než loni, některé banky je opět nestíhají vyřizovat. Bude to brzdit zlevňování

14. 4. 2025 ▪ 6 min. čtení

Trendem poslední doby je pak podle Vaška zájem o tzv. mikrobyty s výměrou pohybující se i kolem 16 metrů čtverečních. Kupují si je primárně čerství absolventi vysokých škol, jimž potřebné vlastní peníze (na dofinancování hypotéky) poskytují rodiče či další příbuzní. Podle Vaška se takový průměrný byt, například v Praze, může prodávat za cenu okolo tří milionů korun. „Jde o takový první start, prvobydlení pro lidi, kteří ještě nemají rodinu a přitom nechtějí být v nájmu,“ říká.

Na tuto poptávku reagují i developeři. Například trojice pražských společností Central Group, Trigema a Skanska u svých projektů v čím dál větší míře nabízí byty ve variantě 1+kk a 2+kk s tím, že jejich výměra se v posledních letech snižuje. Třeba nejmenší byt 1+kk dnes může mít mezi 20 a 25 metry čtverečními, 2+kk mezi 35 a 40 metry čtverečními. Dříve byly jednotky s takovými dispozicemi i o více než deset metrů čtverečních větší.

S velkou poptávkou po nemovitostech roste i zájem o hypotéky. Prakticky všechny banky na trhu hlásí od začátku roku z jejich pohledu skvělá čísla. Zejména letošní leden a únor – což jsou měsíce, kdy je aktivita sjednávání pravidelně oproti zbytku roku spíše nižší – byly prodejně zvlášť silné. Pokud dynamika vydrží, odhad ČSOB je, že letošní objem sjednaných hypoték dosáhne okolo 380 miliard korun (nové i refinancované úvěry). To by znamenalo zhruba 26procentní růst oproti předchozímu roku a současně by šlo o druhý nejlepší výsledek v historii.

Růst o desítky procent v objemech i počtech registrovaly v prvních měsících roku i ostatní hypoteční banky v zemi, například Česká spořitelna, Komerční banka či Raiffeisenbank. Doposud největší objem úvěrů na bydlení se bankám podařilo sjednat během covidového roku 2021. Tehdy šlo o astronomických 560 miliard korun (hypotéky i úvěry ze stavebního spoření dohromady).