Květnové zasedání České národní banky (ČNB), na kterém vedení této instituce hlasovalo o nastavení úrokových sazeb, dopadlo stejně jako v předchozích měsících: centrální bankéři hlavní sazbu nezvýšili. Z vyjádření guvernéra Aleše Michla ale vyplývá, že se názory v bankovní radě začínají štěpit a přibývá hlasů pro zvýšení. Je to proto, že faktory pro další růst cen neslábnou, hospodářství nejspíš překonalo recesi, růst mezd zrychluje a boj s inflací ještě zdaleka není vyhraný.
Guvernér Michl řekl ve středu na tiskové konferenci, že pro ponechání hlavní úrokové sazby na úrovni sedm procent byli čtyři radní z celkem sedmičlenné bankovní rady. Tři byli pro zvýšení. Michl uvedl, že někteří radní dokonce hlasovali pro větší než běžné čtvrtbodové zvýšení.
Michlovo vedení drží takzvanou repo sazbu beze změny už od loňského roku, kdy se nový guvernér ujal funkce a prezident Miloš Zeman bankovní radu podstatně obměnil. Ani tentokrát trh změnu nečekal, jak ukázal průzkum mezi šestnácti analytiky, oslovenými ještě před měnovým zasedáním agenturou Bloomberg. Nikdo z nich nepředpovídal změnu sazeb.
Guvernér řekl na tiskové konferenci, že “největším proinflačním faktorem současnosti” jsou rozpočtové výdaje státu, které tlačí ceny vzhůru. Pokud vláda nepřijde s “kredibilním a zodpovědným” balíkem opatření na snížení rozpočtových schodků, bude podle něj ČNB nucena úrokové sazby zvýšit. Proto bude podle guvernéra rozhodující pro případné zvýšení červnové zasedání bankovní rady.
Michl je novým guvernérem ČNB od července a dosud zastával názor, že další zvyšování úrokových sazeb by už na utlumení inflace nemělo vliv a pouze by poškodilo ekonomiku. Odpůrcem vyšších úroků byl také bývalý prezident Zeman, který ještě před odchodem z funkce ve dvou vlnách do bankovní rady jmenoval nové osobnosti. Předchozí rada, vedená guvernérem Jiřím Rusnokem, sazbu zvedla devětkrát ve snaze zchladit růst cen. Michlův tým dosud volil vyčkávací strategii a analytici většinou předpokládají, že tuto linii bude držet i nadále.
Michl také zopakoval odhodlání bránit silnější kurz koruny, který v boji s inflací pomáhá. Bankovní rada bude „i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny,“ řekl.
V květnu téměř po roce sazby ČNB pravděpodobně vzrostou
Centrální bankéři se poměrem čtyři ku třem vyslovili pro udržení sazby na stávající úrovni i přesto, že se podle některých analytiků hromadí proinflační faktory. České hospodářství se v prvním kvartále překvapivě vyhnulo propadu, což naznačuje, že recese v tuzemsku možná skončila bez výrazného nárůstu nezaměstnanosti. Navíc podle dat z průmyslu a stavebnictví též zrychluje růst mezd a blíží se už dvojciferným hodnotám. Podle analytiků i samotného vedení ČNB může tlak na růst cen také přijít s růstem výdajů státního rozpočtu.
ČNB se stávajícím přístupem také zatím nedaří zkrotit inflační očekávání mezi podniky a též růst cen potravin a takzvanou jádrovou inflaci. Ta sleduje ceny očištěné o sezonní vlivy a různé administrativní zásahy, například změny regulace a daní. Jádrová inflace je často považována za ukazatel spotřebitelské poptávky.
Michl řekl, že „strategie ČNB funguje, ale jádrová inflace je stále na nepřijatelných hodnotách.“
“Ačkoliv podle nás dojde k naplnění proinflačních rizik, tak v další zvýšení úrokových sazeb nevěříme,” napsal v komentáři ekonom Martin Gürtler z Komerční banky. ”S každým dalším měsícem stabilních úrokových sazeb hraje stále významnější roli i skutečnost, že bankovní rada již promeškala vhodný okamžik, kdy měla sazby dále zvýšit.”
Podle Gürtlera z Komerční banky zůstane hlavní sazba na současné úrovni až do září, kdy by mohlo dojít k prvnímu snížení. Tlak na růst cen podle analytika sice asi nepřinutí bankovní radu sazbu zvýšit, ale povede k tomu, že repo zůstane na sedmi procentech po delší dobu. “To je hlavní motto téměř všech vyjádření členů bankovní rady. Ve výsledku tak čekáme pouze pozvolné snižování úrokových sazeb,” dodal. Komerční banka očkává, že ještě na konci roku by repo sazba mohla být 6,25 procenta, ke konci příštího roku 4,25 procenta a na tříprocentní hladinu by se měla dostat až na konci roku 2025.
