V Česku v březnu zrychlilo tempo růstu průmyslové výroby, naopak stavební produkce dál klesla a zahraniční obchod skončil v přebytku 15,9 miliardy korun. V úterý o tom informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici vidí za meziročním růstem průmyslu o 2,2 procenta zejména automobilovou výrobu, pokles ve stavebnictví o šest procent podle nich způsobila slabá poptávka zasažená drahými úvěry a za pozitivním saldem zahraničního obchodu jsou nižší ceny energií a růst výroby automobilů, míní.
Český průmysl roste nad očekávání jen díky výrobě aut, většina ostatních odvětví klesá. Produkce automobilového průmyslu proti loňskému březnu stoupla o 42 procent. „Vedle vlivu nižší srovnávací základny se v tomto odvětví projevilo i zlepšení dodávek komponentů,“ uvedl ředitel odboru zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka. Nejvyšší záporný příspěvek k vývoji průmyslu podle něj zaznamenala výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla, kde se zčásti projevila loňská vyšší základna ovlivněná zvýšenou produkcí uhelných elektráren. Meziročně byla březnová výroba v tomto odvětví nižší zhruba o pětinu. Podobně opět klesla i výroba ostatních nekovových minerálních výrobků, produkce v chemickém průmyslu, hutnictví a slévárenství nebo v těžbě a dobývání.
Aktuální data z průmyslu podle analytika Generali Investments Radomíra Jáče zároveň ukazují, že v březnu meziročně klesly nové zakázky o 1,7 procenta, nové zakázky ze zahraničí se pak meziročně snížily o pět procent. Lze proto konstatovat, že navzdory lepšímu než očekávanému růstu celkové výroby za letošní březen nemá tuzemský průmysl vyhráno a jeho výkon může v dalších měsících kolísat oběma směry, podotkl. Analytik Raiffeisenbank Vratislav Zámiš pro celý letošní rok počítá se stagnací tuzemského průmyslu a růstem HDP o 0,9 procenta.
Tempo meziročního poklesu ve stavebnictví v březnu zrychlilo na šest procent z únorových 4,3 procenta. V pozemním stavitelství, což je stavba bytových i nebytových budov, kleslo o 4,1 procenta a v inženýrském, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí, se snížilo o 12 procent.
„Jsme svědky nižšího počtu vydaných stavebních povolení i zahájené bytové výstavby. Řada projektů se odkládá, developeři i soukromí investoři mají obavy především z vysoké inflace a drahých úvěrů. Právě problémy s financováním trh nejvíce brzdí, část stavebníků raději začátek stavby odkládá a čeká na lepší úrokové sazby,“ řekl generální ředitel výrobce stavebnin Xella pro ČR a Slovensko Peter Markovič.
Ceny některých stavebnin padají z výšin, další zlevňování může přijít v létě. Co se vyplatí koupit už teď?
Zatím nijak zvlášť povzbudivé nejsou podle analytika Komerční banky Jana Vejmělka ani vyhlídky do budoucna na základě vydaných stavebních povolení. Jejich počet v březnu meziročně klesl o 13,3 procenta. Pokud jde o orientační hodnotu povolených staveb, byla proti loňskému březnu o 6,3 procenta nižší. „Problémem je zejména propad zájmu o novou výstavbu,“ uvedl analytik Komerční banky Jan Vejmělek. Předpokládá během roku pozvolné zlepšení situace zejména v infrastrukturních investicích financovaných z veřejných peněz. Za celý rok by tak podle něj stavební výroba mohla vzrůst o jedno procento. Naopak podle Markoviče stavebnictví letos o několik procent poklesne, zejména vlivem slabé bytové výstavby, kde očekává dvouciferný propad.
Březnový přebytek zahraničního obchodu 15,9 miliardy korun byl meziročně lepší o 28,1 miliardy korun. Ekonom společnosti Delloitte Václav Franče uvedl, že bilance zahraničního obchodu se v prvním čtvrtletí letošního roku vyvíjí pozitivněji než loni. „Začíná být zřejmé, že loňský hluboký deficit obchodní bilance byl jen přechodnou záležitostí způsobenou energetickou krizí,“ doplnil. Pozitivní obchodní bilanci podle něj pomáhá zlepšování situace na trhu energií a výroby automobilů, kde skončil nedostatek například čipů. Letos se podle něj bilance vrátí do přebytku, který by mohl dosahovat i na úroveň let před pandemií koronaviru, kdy se pohyboval mezi 150 a 200 miliardami korun. Naproti tomu prognóza analytiků Raiffeisenbank ze začátku března počítá s deficitní bilancí zahraničního obchodu těsně pod 60 miliardami korun. „Z dnešního pohledu je ale pravděpodobnější nižší deficit,“ dodal David Vagenknecht z Raiffeisenbank.
