Zvládnou odhalit možné chyby přístrojů ještě dříve, než se stanou, učí vojenská bezpilotní vozidla pohybovat se v terénu nebo umí rozpoznat obličeje, analyzovat videa či podezřelé chování. Moderní technologie udávají směr mnoha oborům, obranu nevyjímaje. „Vývoj umělé inteligence je nekonečný proces a i obranný průmysl se stále učí, jak ji využívat a naučit ji, co bude v praxi opravdu prospěšné,“ říká Radim Petráš, obchodní ředitel a spolumajitel technologické společnosti LPP působící v obranném průmyslu.
Mezi projekty, které jsou v zavádění umělé inteligence do obranné praxe nejdále, patří ve firmě autonomní vozidla, známá pod zkratkou UGV. Usnadňují lidem práci a nahrazují je při nebezpečných, namáhavých nebo rutinních činnostech. Mohou plnit například roli průzkumníků, odvádět práci v terénu či dovážet materiál.
Vývoj takového vozidla je velmi složitý a jeho naprogramování vyžaduje kombinaci několika metod a přístupů, nikoli využití jednoho dlouhého kódu. Umělá inteligence se zde objevuje v mnoha vrstvách. Nejdříve se auto musí spolehlivě naučit rozpoznávat prostředí kolem sebe a poté se zdokonaluje v pohybu v terénu tak, aby bylo neustále stabilní a umělo překonávat různé překážky. Například virtuální větev, kterou mu hodil pod kola programátor. Tím se „mozek“ vozidla, tedy umělá inteligence, neuronová síť, sama učí, jak se chovat v prostoru.
„V našem pojetí je prostředí mnohem komplikovanější než například v případě osobních aut, která se pohybují po označených dálnicích. Na druhou stranu ale nejsme v bitevním poli tolik svázáni legislativou, která je u osobních aut extrémní. Nicméně optimalizace tras a pohyb v neznámém prostoru přináší mnoho dalších otázek a detailů. Vývoj takového systému může trvat roky a nikdy nebude na konci. Neustále bude co zlepšovat,“ říká Radim Petráš.
Kořeny v letectví
Historie firmy LPP je spojena s počátky československého leteckého průmyslu v éře první republiky, kdy si díky kvalitě svých produktů rychle získala velmi dobré renomé. Od roku 1937 se zaměřovala na výrobu speciálních leteckých přístrojů, což se za posledních téměř sto let existence nezměnilo. Poslední tři desetiletí integrovala svá zařízení především do letounů L‑410 nebo legendárního letounu z Aera Vodochody L‑39 Albatros. V té době začala rozšiřovat svůj záběr například i do oblasti vývoje a výroby elektronických systémů pro vozidla.
„Je pro mě těžké vybrat jednu technologii či odvětví, ve kterém pracujeme. Určitě stojí za zmínku vývoj avionických přístrojů na nejvyšší světové úrovni, jelikož to patří k historii a odkazu firmy. Zde je krásně vidět, že takto sofistikovaný produkt může vznikat v Česku, které je pro svůj letecký průmysl slavné po celém světě,“ říká Radim Petráš a vyzdvihuje také projekty postavené na principu virtuální reality nebo neuronových sítí, jako je například rozpoznávání obličejů. „Umělá inteligence je obrovsky skloňované téma. Jsem rád, že ji v plné míře využíváme v praxi. Obecně lze však říci, že se o ní sice hodně mluví, ale málokdo ji reálně využívá ve vlastních výrobcích,“ dodává.
Středem zájmu umělá inteligence
Žádný učený ale z nebe nespadl, a tak i v oblasti neuronových sítí je stále obrovský prostor pro získávání nových vědomostí, což platí i pro obranný průmysl. Nicméně vždy ve všech systémech bude v blízké době muset zůstat princip human‑in‑the‑loop, tedy že poslední rozhodnutí bude dělat člověk a umělá inteligence mu jen pomůže se rozhodnout správně. „V obranném průmyslu se často potkáváme s tím, že konečný uživatel by chtěl tyto technologie aplikovat a používat, ale často je proti komplikovanost akvizičního procesu,“ popisuje Radim Petráš.
Největší hrozbu ve využívání umělé inteligence vidí Radim Petráš v současnosti v informační válce a dezinformacích. „Dnes si v podstatě každý může nechat vygenerovat obrázek, na kterém uvidíme přesně to, co autor chce, bez možnosti si ověřit pravost. A tudíž široká veřejnost může podléhat dojmu, že skutečnost je jiná,“ dodává. I proto společnost vyvíjí nástroje, aby bylo možné pravost ověřit.
K plně autonomní umělé inteligenci má podle Radima Petráše lidstvo ještě daleko. „Obecných scénářů je několik, ale to už bychom filozofovali. Inteligence se prostě učí, takže co ji naučíme, taková bude. Je pravda, že se pracuje na kognitivních modelech umělé inteligence, kdy je velmi skloňované téma etika. Ale je to jako s každou technologií. Může být zneužita i smysluplně regulována, a využita tak k dobru společnosti.“
Od tanků k pozemním elektronickým systémům
Cesta k moderním technologiím odstartovala ve firmě v plné míře začátkem 21. století, kdy začala pracovat na modernizaci tanku T‑72, což byl první velký projekt pro Armádu České republiky. Dalším velkým milníkem byla kooperace s rakouskou firmou Steyr‑Daimler‑Puch, kdy LPP v rámci další zakázky pro armádu instalovala do obrněného transportéru IFV Pandur II 8 × 8 bojový informační systém. Ten zajišťoval integraci všech elektronických systémů a současně mohl být také použit do jakéhokoliv jiného vozidla. To znamenalo rozšíření výrobního portfolia firmy o elektroniku pozemních systémů a také aplikace pro diagnostiku vojenských vozidel.
Před třemi lety společnost odstartovala výrobu moderních prvků avionických systémů – EFIS (Electronic Flight Information System) displejů, které umožňují zobrazení všech údajů o letadle a jeho subsystémech na jedné obrazovce namísto několika analogových budíků. Následně pak přešla k vývoji zařízení ESIS (Electronic Standby Instrument System) pro proudový cvičný letoun L‑39NG z Aera Vodochody. „Součástí dodávky zařízení je také software a hardware, které propojují instalované zobrazovací zařízení se senzory letadla a zajišťují zpětnou komunikaci, tedy ovládání letounu. Tento přístroj je nazván Display Processor a je schopen řešit úkoly zobrazení v podstatě na jakémkoli displeji. V budoucnu se bude využívat v nových letadlech a vrtulnících,“ popisuje Radim Petráš.
Komplexní řešení napříč obory
V roce 2019 se společnost z Leteckých přístrojů Praha přejmenovala na LPP a vznikl také stejnojmenný L.P.P. Holding, který dnes tvoří celkem devět firem. „Máme kvalitní technologickou základnu, zkušené pracovníky v oboru a zároveň dáváme šanci mladým lidem. Nabízíme klientům komplexní řešení napříč několika obory,“ říká Radim Petráš a dodává, že v poslední době se společnost nejvíce zabývá právě automatizovanými systémy pro podporu rozhodování, které využívají prvků neuronových sítí, strojového učení a rozšířené reality.
Umělá inteligence se tak na bitevním poli stane stále častější zbraní a úkolem jednotlivých států bude pouze to, jak schopně a rychle ji dokážou využít. A přestože česká armáda má podle některých názorů finanční rezervy a je dlouhodobě podhodnocená, podle Radima Petráše dělá vše pro to, aby mohla tyto technologie získat a používat.
Česko v oblasti moderních technologií zaostává za západními zeměmi a stejný trend platí i v obranném průmyslu. „Působí zde ale opravdu mnoho schopných a chytrých lidí a firem a mohou tu vznikat, a samozřejmě vznikají, excelentní technologie. Myslím, že jsme schopni náskok ostatních států dohnat, přestože na západ od nás je akceptace i reálná aplikace nových technologií na mnohem vyšší úrovni, stejně jako podpora vývojových projektů.“
Stáhněte si přílohu v PDF
Většinu technologií tak LPP vyvíjí z vlastních peněz a paralelně hledá zákazníky po celém světě. Zajímavou zakázkou poslední doby je osm radarů pro letiště indického námořnictva a letectva, které v letošním roce dodá tamnímu partnerovi, společnosti Data Patterns, pardubická firma T‑CZ patřící do L.P.P. holdingu. Do technologických celků instaluje společnost T‑CZ počítačové vybavení, software pro zpracování a zobrazení dat, hlasové i datové záznamníky a síťovou infrastrukturu.
Společnosti Data Patterns předala také značné know‑how v oblasti zpracování signálu a vyhledávání cílů. „Spolupráce s Indií je pro nás jednoznačně krok kupředu a ukazuje možnosti a potenciál indického trhu pro české firmy, které se nebojí technologického transferu. Věřím, že jsme zde teprve na začátku spolupráce,“ říká Petráš.
Holding L.P.P. působí zejména v Evropě, na Blízkém východě, v jihovýchodní Asii a podnikl první kroky, jak se etablovat v USA. Kromě toho by firma samozřejmě stále chtěla dodávat své produkty a řešení Armádě České republiky. „Rádi bychom nejen konkurovali světovým technologickým firmám, ale tu a tam je i v technologických přínosech porazili. No a zejména tím, co děláme, se společně s kolegy ve firmě bavili,“ dodává Radim Petráš.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Obrana a bezpečnost.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
