Konsolidace veřejných financí, o kterou nyní vehementně usiluje Česká republika, by měla ve výsledku zajistit, aby byl fiskální systém funkční, udržitelný a disciplinovaný. Nemá primárně nic společného s tím, zda je stát velký, nebo malý. Podívejme se na tři země EU, k nimž bychom s ohledem na potřebu této konsolidace měli vzhlížet: Dánsko, Švédsko a Irsko. Všechny téměř učebnicově dodržují fiskální disciplínu. Míra jejich veřejného dluhu se v případě prvních dvou zemí pohybuje okolo 30 procent jejich HDP, u Irska činí 40 procent (unijní průměr je 83,4 procenta). V krizovém období 2020 až 2022 si Dánsko vždy udrželo přebytkový rozpočet, Švédsko jedenkrát spadlo do deficitu, Irsko sice dvakrát, ale pořád výrazně méně, než činil unijní průměr.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
