Můžeme opravdu vyrábět vodík z levné přebytkové elektřiny?

Během jarních měsíců mohou jít na denních trzích ceny elektřiny v některých hodinách obchodování až do záporu. Většinou se jedná o nečekaně malý odběr elektřiny, zejména o svátcích a v době, kdy se nad Evropou vytvoří ideální podmínky k sušení prádla – svítí slunce a fouká vítr. Kdo v těchto hodinách elektřinu nakoupí, dostane ještě zaplaceno.

Na tyto momenty sázejí provozovatelé zařízení, která dokážou odložit využití energie v čase. Toto v současnosti zvládne řada technologií. Od elektrických kotlů přes přečerpávací vodní elektrárny až po bateriovou akumulaci či ukládání elektrické energie do vodíku. Poslední řešení je ale tou nejméně energeticky i ekonomicky výhodnou metodou. Přesto se právě ona má stát hybatelem rychlejšího rozvoje fotovoltaik a větrných elektráren. Z ní vyrobený vodík má dodat klíčovou bezemisní energii pro dekarbonizaci hůře elektrifikovatelných sektorů, například výroby cementu, surového železa, hnojiv a další průmyslové chemie nebo dálkové námořní a letecké dopravy.