ČNB znovu nechala úrokovou sazbu na sedmi procentech

Bankovní rada České národní banky (ČNB) ve středu podle očekávání znovu ponechala základní úrokovou sazbu na sedmi procentech. Informovala o tom mluvčí ČNB Petra Krmelová. Sazba se naposledy měnila před rokem, kdy ji ČNB zvýšila o 1,25 procentního bodu na současnou úroveň. Bankovní rada ve středu také potvrdila závazek, že bude i nadále bránit nadměrným výkyvům kurzu koruny.

Nezměnila se ani výše lombardní a diskontní sazby. Lombardní sazba, za kterou si obchodní banky mohou půjčit u centrální banky peníze proti zástavě cenných papírů, zůstala na osmi procentech. Diskontní sazba, na kterou jsou například navázána penále za nesplácené úvěry, je nadále šest procent.

Rozhodnutí bankovní rady odpovídá očekávání analytiků. Podle nich data z ekonomiky ukazují nižší inflační tlaky než v minulosti, proto měla bankovní rada méně důvodů podpořit zvýšení sazeb než na květnovém zasedání. Tehdy se pro stabilitu sazeb vyslovili čtyři členové rady, tři navrhovali zvýšení o 0,25 procentního bodu. Na středečním jednání ji podpořilo pět členů bankovní rady, dva navrhovali růst o 0,25 procentního bodu. Na tiskové konferenci to řekl guvernér ČNB Aleš Michl.

Michl uvedl, že na příštím jednání bankovní rada zváží zachování základní úrokové sazby na nynějších sedmi procentech, nebo její zvýšení. Na sedmiprocentní úrovni je sazba od loňského června. Guvernér zopakoval, že sazby zůstanou na vyšší úrovni delší dobu.

Od sazeb centrální banky se odvíjejí úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům vyšší úroky přinášejí dražší úvěry na investice a provoz, domácnostem zase dražší půjčky na bydlení.

„ČNB dnes úrokové sazby ponechala bez změny v souladu s očekáváním trhu a konsensem analytiků. Údaje z ekonomiky se od posledního měnového jednání začátkem května vyvíjely spíše mírně protiinflačně, a to jak z pohledu vývoje inflace samotné, tak i cen průmyslových výrobců, nižších maloobchodních tržeb či slabší dynamiky mezd,“ uvedl analytik České bankovní asociace Jakub Seidler. Trh v současnosti podle něj předpokládá, že ČNB začne v září letošního roku již sazby snižovat a do konce roku se sníží o zhruba procentní bod na šest procent.

Názor, že v červnu ponechá ČNB úroky beze změny, byl na finančním trhu fakticky jednomyslný, souhlasil analytik Generali Investments Radomír Jáč. Za nejvíce pravděpodobný scénář nyní považuje stabilitu úroků ČNB i v letošním třetím čtvrtletí. V závěrečném čtvrtletí letošního roku se ale může otevřít prostor pro postupné snižování úroků, dodal.

Analytik Komerční banky Martin Gürtler připomněl, že prognóza ČNB poměrně výrazné snížení úrokových sazeb očekává již v letošním třetím čtvrtletí. „My s prvním snížením sazeb ČNB počítáme až na jeho konci, konkrétně v září. Klesnout by však měly pouze o čtvrt procentního bodu. Ve stejném rozsahu pak podle nás ČNB sníží sazby také v listopadu a prosinci,“ odhadl.

Rozhodnutí neutahovat měnovou politiku nahrály aktuální údaje z ekonomiky, souhlasil Bohuslav Čížek ze Svazu průmyslu a dopravy. „Jde zejména o potvrzující se postupný pokles některých inflačních tlaků, který je zřejmý například ze snížené meziroční dynamiky růstu cen průmyslových výrobců či dokonce poklesu u cen zemědělských výrobců, jež se projevuje v celkových hodnotách spotřebitelské inflace. Proinflačně však působí stále silné, byť v souladu s očekáváním ČNB, mzdové tlaky a vládní politika,“ poznamenal.

Úrokové sazby v eurozóně se budou pravděpodobně dále zvyšovat, takže se začne snižovat atraktivita české koruny, která bude mít tendenci spíše oslabovat, uvedl obchodní ředitel společnosti Ebury Tomáš Kudla. To podle něj může vést k tomu, že ČNB bude nucena obnovit intervence v její prospěch, protože silná koruna je z pohledu ČNB nyní důležitým nástrojem v boji proti inflaci. „Jestli a kdy se tak stane, bude záviset na sentimentu trhů a na jejich ochotě pustit se do spekulací na pokles koruny,“ dodal.