Česká republika a předtím Československo to se vztahem k velmocím neměly nikdy jednoduché. Meziválečná masarykovská demokracie vsadila na nejbližší vztah s Francií, která velmocí být přestala, a navíc tento svazek zradila. Pak se náš region dostal do vlivové sféry Sovětského svazu a na Američany se vzpomínalo jen potichu na západě Čech. Teprve po roce 1989 si české vlády mohly svobodně znovu vybrat – a po zkušenostech předchozího století se jasně přiklonily ke Spojeným státům a jím vedenému bloku demokratických zemí.

Členství v NATO a v Evropské unii se zdálo v době globalizace a rozpadu sovětského impéria něčím naprosto přirozeným. Jenže dnes jsme opět na určitém rozcestí. Globalizace se mění, rozpadlo se bipolární rozdělení a svět se stal oproti období studené války jaksi komplikovanějším. Do toho se putinovské Rusko rozhodlo obnovit někdejší impérium a útokem na Ukrajinu definitivně rozmetalo desítky let pracně budovaný pořádek v Evropě, založený na respektu k právu a uznaným hranicím.

Zbývá vám ještě 80 % článku
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se