Pozitivní diskriminace v USA končí, válka o rasové otázky pokračuje

Nejvyšší soud USA ve čtvrtek rozhodl, že americké vysoké školy už nesmějí zohledňovat rasové hledisko při přijímání studentů. „Affirmative action“ neboli pozitivní diskriminace je podle soudu protiústavní a musí skončit. Verdikt soudu ovšem otevřel mnohem širší a složitější otázku, než jsou podmínky přijímaček na americké vysoké školy. Jde o to, zda zákon má a vůbec může být naprosto „barvoslepý“, v tomto případě nevidět černou ani bílou. Nebo zda lze právě i pomocí zákonů napravovat hluboko v minulosti vzniklé, ale stále přetrvávající rasové nerovnosti v americké společnosti.

Dva odlišné pohledy se skrývají už v samotném odůvodnění verdiktu. Podle předsedy soudu Johna Robertse, jak napsal ve většinovém stanovisku, je pozitivní diskriminace v rozporu se 14. dodatkem americké ústavy, který všem občanům USA zaručuje „stejnou ochranu před zákonem“. Student musí být posuzován „podle jeho nebo jejích zkušeností jako jednotlivec – nikoli podle rasy“. K čemuž dodejme, že dvě žaloby, proti Harvardově univerzitě a proti státní Univerzitě Severní Karolíny, kterým soud vyhověl, podali studenti z asijsko-americké komunity. Argumentovali, že pozitivní diskriminace se děje na jejich úkor. Konkrétně na Harvardu bylo v roce 2013 mezi nově přijatými studenty 19 procent asijských Američanů, i když čistě podle studijních výsledků a přijímacích testů by jich mělo být více než dvakrát tolik. Tím rozdílem v jejich neprospěch bylo uplatnění rasového hlediska stranícího přednostně černochům a dále Hispáncům.