Baltské moře se „přejmenovalo“ na Alianční. NATO výrazně posílí u hranic s Ruskem

Se třemi úkoly šly státy NATO do summitu v litevském Vilniusu. Udržet vnitřní jednotu tváří v tvář agresivnímu Rusku. Vyjádřit pevnou podporu napadené Ukrajině. A výrazně posílit svoji obrannou a odstrašující kapacitu. V obecném rámci summit uspěl, ale jeho vyznění zároveň zastínil rozkol ohledně ambicí Ukrajiny stát se členskou zemí Severoatlantické aliance.

„Ruská federace je nejvážnějším a nejpřímějším nebezpečím pro bezpečnost spojenců a pro mír a stabilitu euroatlantického prostoru,“ použilo NATO v závěrečné deklaraci summitu vůči Moskvě dosud nejtvrdší slovník své novodobé – „polistopadové“ – historie. A tato slova se navíc, jak se usnesl summit, také promítnou do praxe. Předsunuté jednotky na východním křídle NATO – v Pobaltí, Bulharsku, Maďarsku, Polsku, Rumunsku a na Slovensku – budou posíleny z úrovně praporů na brigády.

Jako celek pak bude mít aliance nově v pohotovosti 300 tisíc vojáků. A jednotlivé země budou přesně vědět, kam a s jakými úkoly by byli jejich vojáci v případě konfliktu nasazeni. Součástí tohoto obranného plánu bude i 1400 bojových letadel, 250 lodí a ponorek. Příprava takového kontingentu, který bude mít v bojových a podpůrných jednotkách sílu 100 brigád, zabere několik let. Další a už zcela aktuální zisk summitu ovšem měli jeho účastníci a pozorovatelé ve Vilniusu přímo před očima.

Mezi zástavami přítomných zemí byla nově nejen vlajka Finska, které do NATO vstoupilo letos v dubnu, ale také Švédska. Těsně před začátkem summitu padl odpor Turecka proti jeho vstupu do obranného společenství. Generální tajemník Jens Stoltenberg tak mohl v úterý na úvod dvoudenního jednání oznámit: Švédsko se stane plnoprávným členem aliance.

NATO se rozroste na 32 zemí a obrovský strategický a vojenský význam budoucího společného členství Finska a Švédska vystihuje na summitu nově citovaný bonmot, když účastníci přejmenovali Baltské moře na Alianční. Norský premiér Jonas Gahr Støre pak upozornil, že je „to poprvé od 14. století, kdy jsou všechny skandinávské země v jedné bezpečnostní alianci“.

Od zvláštního zpravodaje

Američané brzdí alianční ambice Ukrajiny. NATO ale ve Vilniusu výrazně posiluje

12. 7. 2023 ▪ 4 min. čtení

Rozpačitým výsledkem summitu, podle některých kritiků promarněnou příležitostí, je ovšem postoj aliance k Ukrajině. Nikdo nezpochybňuje, že dokud stát bude ve válečném konfliktu s Ruskem, nelze o jeho možném členství v NATO mluvit. Názory se ale liší v tom, jak rychle by pak země měla do aliance vstoupit.

Kyjev a také většina zemí východního křídla aliance čekaly od summitu konkrétní vyjádření, ve kterém by už zaznělo pozvání. Což je také postoj Česka a osobně prezidenta Petra Pavla, který ve Vilniusu vedl českou delegaci, jejíž součástí za vládu byli ministryně obrany Jana Černochová (ODS) a šéf diplomacie Jan Lipavský (Piráti).

USA, Německo a některé další země jsou ale proti, aby se Kyjevu nyní vyšlo už takto vstříc. Podle amerického prezidenta Joea Bidena není Ukrajina na členství připravena. Přičemž vedle války na jejím území podle Bidena ještě musí země pokročit v demokratizaci svého politického systému. Výsledná formulace, na které se dokázalo NATO shodnout, tak nakonec říká: „Pozvání do aliance budeme moci nabídnout, až se spojenci dohodnou a podmínky budou splněny.“

Podmínky už ale nejsou nijak blíže definovány. Členské země, které by chtěly rychlejší postup, se tak ani ve svých veřejných poznámkách netajily rozpaky nad neurčitým, nezávazným aliančním postojem.

„Největším, nejsilnějším posílením našeho východního křídla by byl samozřejmě vstup Ukrajiny do NATO,“ uvedl například polský prezident Andrzej Duda. Pro Kyjev je podle Dudy alianční vyjádření „naprosto nedostačující“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj byl k postoji NATO ve své první, úterní reakci hořce kritický. Na Twitteru to označil za „bezprecedentní a absurdní“ a doplnil, že pro Rusko to „bude motivace, aby pokračovalo ve svém teroru“.

Přímo na summitu, kde se Zelenskyj ve středu zúčastnil prvního, zakládajícího jednání nové Rady NATO-Ukrajina, byl jeho projev smířlivější. Právě vznik rady, v jejímž rámci bude mít Kyjev možnost svolávat krizové konzultace, je jednou z nových pojistek, které aliance ve Vilniusu vyhlásila k silné a především dlouhodobé podpoře Ukrajiny.

Významný je příslib skupiny G7, která by měla vedle dodávek vojenského vybavení a výcviku s Kyjevem sdílet zpravodajské informace. NATO jako celek by mělo ve víceletém plánu podporovat Ukrajinu v hodnotě zhruba 500 milionů eur ročně a další individuální závazky avizovaly jednotlivé členské země.

„Pozvánka do NATO“ by byla podle Zelenského „ideálem“, výsledek summitu je ovšem pro Ukrajinu, jak uvedl na společné tiskové konferenci s šéfem NATO Jensem Stoltenbergem, nakonec i tak dobrý.

Příští rok si NATO na summitu ve Washingtonu připomene 75 let své existence. Nadcházející měsíce rozhodnou, zda to bude setkání slavnostní, nebo rozpačité. Zda se prostřednictvím podpory Kyjeva, ke které se aliance v uplynulých dvou dnech ve Vilniusu zavázala, podařilo odvrátit vážnou a přímou hrozbu, kterou je pro NATO současné Rusko.