Jak zachránit sysly a vybudovat stezku

Evropané žijící v blízkosti hranic často řeší velmi podobné problémy a výzvy jako jejich sousedé z vedlejší země. Jako příklad mohou posloužit regiony na česko‑polském pomezí, které se snaží vypořádat s dědictvím těžkého průmyslu. Dává proto smysl, když na tomto úkolu spolupracují – například společně investují do projektů, nebo alespoň sdílí své zkušenosti s transformací.

Taková spolupráce se neobejde bez peněz, ty ale obce, města a regiony často ve vlastní kase nemají. Přestože se na některé společné výzvy dají využít národní dotační programy, překážka vězí už v názvu samotném – národní. Na scénu proto přicházejí speciální přeshraniční programy financované z evropských fondů nazvané Interreg. Mají za úkol nejen zaplatit společné projekty, ale zároveň nastartovat další spolupráci napříč hranicemi a Evropu co nejlépe propojit.

V Česku už roky funguje pět přeshraničních programů Interreg. Jeden mají Češi společný se Slovenskem, jeden s Rakouskem, jeden s Polskem a dva zbylé s německými spolkovými státy Bavorskem a Saskem. V praxi to funguje velmi podobně jako u klasických národních operačních programů – příslušná ministerstva vyhlašují dotační výzvy, do kterých se mohou hlásit zájemci, v tomto případě z obou stran hranice.

Zástupci Ministerstva pro místní rozvoj České republiky řídící programy přeshraniční spolupráce na české straně konstatují, že je o dotace velký zájem. Žádosti často převyšují objem dostupných prostředků v jednotlivých dotačních výzvách. Stoupající zájem o programy Interreg registruje také poradenská společnost enova­tion. Ta svým klientům pomáhá mimo jiné s dotačními žádostmi.

Kam jdou peníze?

Pokud jde o zaměření, přeshraniční programy se příliš neliší od těch národních, spolufinancovaných z prostředků EU. „Hlavní osy programů Interreg obecně kopírují zaměření evropských politik na klima, vzdělávání, vědu a výzkum a regionální rozvoj, a to v širokém spektru typů projektů od výzkumných přes investiční,“ popsala situaci dotační expertka společnosti enovation Markéta Kryková.

Ministerstvo pro místní rozvoj nabídlo několik příkladů, kde se přeshraniční peníze podařilo smysluplně využít. První se týká rozvoje turismu, který logicky patří mezi nejčastější oblasti, kam prostředky tohoto typu směřují. V rámci česko‑bavorského programu se díky příspěvku asi 130 tisíc eur realizoval projekt Příběh hraničních hor: Světecký vrch a Dyleň. „Na české straně vznikla naučná stezka na Světecký vrch s osmi informačními panely, altánem a herními prvky pro děti. Za relativně malou částku se podařilo vytvořit atraktivní místo pro výletníky,“ řekl za ministerstvo zástupce vedoucí komunikace a PR manažer Petr Waleczko.

Jak zachránit sysly a vybudovat stezku

Při pohledu na česko‑saský program zaujme například projekt s názvem 4 města zachraňují přes hranice, kam z evropských fondů doputovalo přibližně 2,8 milionu eur. Ve městě Krásná Studánka se za tyto peníze vybudovala moderní hasičská zbrojnice, pořídil se zásahový vůz nebo také člun pro práci hasičů na vodě, město Hrádek nad Nisou zase nakoupilo speciální hasičské kontejnery a další vybavení. Na saské straně díky programu Interreg pořídili například otočný žebřík na hasičské vozidlo.

Právě spolupráce záchranných složek patří mezi oblasti, kde přeshraniční programy dávají největší smysl. Díky česko‑rakouskému programu snadněji spolupracují záchranáři a také nemocnice na obou stranách hranice. Evropské peníze pomohly například vybudovat přeshraniční zdravotnické středisko Healthacross ve městě Gmünd, které leží nedaleko od českých hranic. Ambulantní i lůžkovou péči zde mohou využít i čeští pacienti, navíc jsou jim k dispozici i čeští lékaři.

Přestože finance z přeshraničních programů často míří spíše do takzvaných měkkých projektů, zaměřených na setkávání, vzdělávání a výměnu zkušeností, někdy se dají využít i na opravdu velké infrastrukturální stavby. Například projekt Přeshraniční dostupnost Hanušovice – Stronie Ślaskie financovaný z česko‑polského programu částkou pět milionů eur podpořil rekonstrukci a zvýšení kategorie nosnosti silnic v blízkosti hraničního přechodu tak, aby tudy mohly jezdit i autobusy.

Bratři ze Slovenska

Přeshraniční programy se mají už z principu zaměřovat na odstranění stávajících bariér mezi sousedními zeměmi a regiony, což u vztahu Čechů a Slováků ale tak úplně neplatí. „Je úsměvné tvářit se, že boříme bariéry na místě, kde žádné nejsou. O to vřelejší pak ale jsou jednotlivé projekty a také je častější jejich využívání,“ popsal náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Jan Zámečník (KDU‑ČSL) na jedné z debat k přeshraniční spolupráci, kterou na jaře uspořádal server Euractiv.cz.

Díky těmto penězům se na česko‑slovenském pomezí rozvíjí zázemí kolem Baťova kanálu, cyklotrasy nebo vinařská kultura. Jak doplnilo ministerstvo pro místní rozvoj, 400 tisíc eur zde putovalo na projekt Sysli pro krajinu, krajina pro sysly, který měl za úkol zmapovat výskyt tohoto živočicha. „Byl proveden výzkum, monitoring, opatření pro přímou podporu druhu a také osvěta. A díky tomu se za relativně malý finanční příspěvek podařilo přispět k záchraně jednoho z nejvzácnějších savců Evropy,“ uvedl za ministerstvo Waleczko.

A takových příkladů je mnohem více. Češi a Slováci rozhodně nemají problém se na společných přeshraničních projektech domluvit, všechno ale není jen růžové. Vedoucí oddělení strategického rozvoje slovenského města Skalica v blízkosti jihomoravských hranic Michal Čunderlík na zmíněné debatě popsal, že starostové menších obcí na Slovensku se často bojí do přeshraničních projektů pustit kvůli přísným kontrolám.

Nastávají podle něj i situace, kdy je projekt „třikrát schválený a vše je zrealizované a vyplacené“ a kontroloři po několika letech řeknou, že v rámci veřejné zakázky mohlo dojít k diskriminaci, a z dotace nakonec strhnou 25 procent. Takový zásah by pro menší obce znamenal závažný finanční problém, proto si svou žádost často předem rozmyslí.

Kde leží problémy

Ne vždy je ale spolupráce tak přirozená jako mezi Českem a Slovenskem, kde mimo jiné nepanuje ani jazyková bariéra. Například ve zmíněném Jihomoravském kraji přiznávají, že najít partnery na rakouské straně je často dost obtížné. Podobné zkušenosti potvrzuje i poradenská společnost enovation. „Žadatelé se často setkávají s problémy při hledání vhodných partnerů a jejich koordinací, v projektech jsou totiž potřeba minimálně dva partneři z různých členských států,“ vysvětlila Markéta Kryková.

HN BeNative

Na snížení emisí má Česko bilion korun

▪ 10 min. čtení

Partneři na obou stranách se musí zapojit do přípravy a realizace projektu, žádosti se například podávají dvojjazyčné. Komplikace může nastat, když v jednotlivých regionech dojde ke změně či k nesouladu priorit přímo v průběhu řešení projektu, což pak situaci zkomplikuje. Pro někoho může být zase překážkou podmínka, že finance obdrží až zpětně.

Jak popsala Kryková z enovation, v programech Interreg je také možnost čerpání spolufinancování z českého národního rozpočtu, které je ale „aktuálně navázané na vládou přijatý konsolidační balíček, což může případnou realizaci projektů v programu Interreg velmi negativně ovlivnit,“ vysvětluje expertka. „Obecně ale tento program vnímáme jako poměrně uživatelsky přívětivou a zajímavou možnost regionální podpory,“ dodala.

Proměny Česka

Stáhněte si přílohu v PDF

Jaká je budoucnost spolupráce

V současné době dobíhá realizace některých projektů z dotačního období 2014 až 2020. V plném proudu už je ale také navazující programové období, které potrvá do roku 2027. „Z hlediska zaměření jednotlivých programů nedošlo k žádným zásadním změnám. Všechny byly úspěšně spuštěné a nyní jsou předkládány první projektové žádosti. Česko‑bavorský program byl dokonce schválen Evropskou komisí společně s bavorsko‑rakouským programem jako první mezi všemi přeshraničními programy a má již své první schválené projekty,“ popsal současné dění Petr Waleczko z ministerstva pro místní rozvoj.

Pokud jde o dlouhodobější výhled, podle výkonné ředitelky Fondu malých projektů v Regionu Bílé Karpaty Jany Smutné, leží v přeshraničních programech budoucnost. „Myslím si, že přeshraniční spolupráce bude pokračovat i v dalším období po roce 2028, protože nadále půjde o oblast podporovatelnou z Evropské komise. Spíše se budou ukrajovat národní prostředky,“ předpověděla na jarní debatě serveru Euractiv.cz Smutná. Přeshraniční programy tedy mohou být zajímavou dotační příležitostí i ve vzdálenější budoucnosti.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Proměny Česka.