Izraelský parlament v pondělí schválil kontroverzní zákon, který omezuje pravomoci Nejvyššího soudu ve prospěch vlády. Pro zákon hlasovalo 64 poslanců; proti nebyl nikdo, protože opoziční zákonodárci na protest opustili jednací sál. Informovaly o tom tiskové agentury a izraelská média.
Opozice podá proti přijetí zákona žalobu k Nejvyššímu soudu. „Už zítra (v úterý) ráno podáme žalobu k nejvyššímu soudu proti jednostrannému zrušení demokratického charakteru státu Izrael,“ řekl šéf opozice Jair Lapid, kterého citoval zpravodajský server Haarec. Vyzval zároveň vojenské záložníky, kteří se připojili k protestu, aby vyčkali a nechali Nejvyšší soud, aby věc projednal. „Nepřestávejte sloužit, nepoškozujte akceschopnost a připravenost izraelských ozbrojených sil, dokud nebudeme vědět, jaké bude (konečné) rozhodnutí,“ dodal Lapid.
Také izraelská nevládní organizace Hnutí za kvalitní vládu oznámila, že podá odvolání k nejvyššímu soudu s odůvodněním, že schválený zákon de facto eliminuje soudní moc a měl by být soudem zrušen.
Před parlamentem demonstruje asi 20 000 lidí, kteří skandují: „Demokracie nebo vzpoura,“ napsal odpoledne zpravodaj izraelského listu Haarec. Tisíce protestujících, kteří se sjeli do Jeruzaléma, zaplavily dálnici poblíž parlamentu a střetly se s policií, která je rozháněla vodním dělem. Izraelský odborový svaz Histadrut chystá schůzku s dalšími odborovými skupinami, aby projednal možnost generální stávky. Svaz lékařů již oznámil, že od úterý bude 24 hodin stávkovat a péči omezí na urgentní případy. Očekává se, že schválení zákona vyvolá další vlnu hromadných protestů, které v zemi pokračují už od letošního ledna. Organizátoři demonstrací sdělili, že budou proti „destruktivní vládě bojovat až do konce“. „Je to jenom začátek,“ uvedli podle listu The Times of Israel (TOI).
Premiér Benjamin Netanjahu, kterému byl o víkendu voperován kardiostimulátor, v Jeruzalémě jednal se šéfem izraelské armády Hercim Halevim, s nímž se podle Haarecu odmítl setkat před hlasováním. Podle TOI Halevi premiéra informoval o bezpečnostní situaci, akceschopnosti armády a očekávaných dopadech reformy na bojové síly. Zároveň hovořil o potřebě zastavit kritiku armády a rezervistů.
Schválený zákon je klíčovou částí kontroverzní vládní soudní reformy. Jeho cílem je omezit pravomoc Nejvyššího soudu rušit rozhodnutí vlády tím, že je označí za nepřiměřené.
„Učinili jsme první krok v historickém procesu nápravy soudního systému v zemi,“ prohlásil po hlasování ministr spravedlnosti Jariv Levin. Pro zákon nakonec podle izraelských médií hlasoval i ministr obrany Joav Gallant, který se do poslední chvíle pokoušel jednat o kompromisním řešení.
Krajně pravicový ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir řekl, že přijetí zákona je „dobrou zprávou pro celý Izrael, který bude od teď o trochu demokratičtější“. Podle jeho slov je to ovšem jen začátek a je třeba schválit i zbytek reformy.
Podle opozice a protestujících reforma omezuje izraelskou demokracii. Podle některých je motivovaná i osobními pohnutkami premiéra Benjamina Netanjahua, který je souzen kvůli korupci.
V koaliční vládě, jež vznikla loni v prosinci, jsou i krajně pravicové a ultraortodoxní strany, které podle opozice chtějí oslabení pravomocí Nejvyššího soudu využít k vlastním cílům, včetně legalizace rozšiřování židovských osad na okupovaném Západním břehu Jordánu.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist