Zemřel Kamil Janáček, první „hlavní ekonom“ v Česku. Jak na něj vzpomíná viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová

Profesor Kamil Janáček byl součástí mého pracovního i osobního života více než 40 let. Poprvé jsme se potkali v roce 1980 při studiu na Vysoké škole ekonomické v předmětu politická ekonomie kapitalismu, v němž nás Kamil i přes tehdejší politickou situaci seznamoval s klasickou ekonomií Adama Smithe a dalšími ekonomickými teoriemi, kterým se tehdejší učebnice vyhýbaly.

Další setkání bylo na půdě Ekonomického ústavu Akademie věd ČR, kam jsem nastoupila jako mladý „výzkumník“. Byla to pro mne a myslím nás všechny mladé ekonomy, kteří tam pracovali, nádherná léta, protože Ekonomický ústav byl tehdy určitým ostrůvkem pozitivní deviace s poměrně rozsáhlou mírou akademické svobody. Kamil Janáček se tehdy věnoval mimo jiné teorii spotřeby.

V roce 1991 jsem se stala členkou Kamilova týmu a od té doby jsme spolu pracovali dalších 17 let. Doprovázela jsem ho v dubnu 1994 do Komerční banky, kde zakládal tým hlavního ekonoma. Byl nejen prvním hlavním ekonomem Komerční banky, ale myslím vůbec prvním hlavním ekonomem v České republice. Vždycky s oblibou říkal, jak moc má rád své „řemeslo“ – myslel tím samozřejmě práci makroekonoma. Měl ho nejen rád, dělal ho i na špičkové úrovni a byl uznávaným makroekonomem nejen doma, ale i v zahraničí. Asi bych nespočítala množství prezentací a přednášek, které jsem mu pomáhala připravovat. Moje pomoc vždycky ale byla jen technická, myšlenky měl můj tehdejší šéf vlastní a nenechal si do nich mluvit; ostatně jsem s ním skoro vždycky souhlasila.

Nemohu zapomenout na to, jak moc mi Kamil Janáček pomohl nejen v rámci naší práce a debat, ale i jako dobrý šéf, který mi pomohl sladit práci s výchovou tří dětí. Byl průkopníkem manažera, kterému nevadila matka tří malých dětí, její částečný úvazek, pozdní příchody a brzké odchody – zkrátka akceptoval i na tehdejší dobu výjimečný home office, s jedinou podmínkou: práce musí být dodána precizní a včas. Jako šéf byl tedy vstřícný a laskavý na jedné straně, ale hodně přísný v oblasti nároků. Ostatně asi nemůže být náhoda, že jeho týmem hlavního ekonoma Komerční banky prošli během patnácti let dva viceguvernéři bankovní rady ČNB a jeden její člen.

Naše pracovní cesty se nakrátko rozešly v roce 2008, kdy jsem se stala členkou bankovní rady ČNB. Nebylo to ale nadlouho, jenom na dva roky. Kamil svoji pracovní kariéru v bankovnictví ukončil šestiletým mandátem v bankovní radě ČNB. Jen výjimečně jsme měli odlišný názor na podstatná témata. A když Kamil z bankovní rady ČNB v roce 2016 odešel, věnoval se intenzivně výuce studentů a psaní textů. Ještě minulý týden jsem mu posílala data z rozvahy ECB. Škoda že si už nepřečtu, co o měnové politice Evropské centrální banky nestihl napsat.

Eva Zamrazilová, viceguvernérka ČNB