„Dejte mladým lékařům technologie, nebudou odcházet do zahraničí,“ tvrdí experti

Nedostatek léků, málo lékařů, ale taky evropský tlak na digitalizaci tuzemského zdravotnictví. Právě taková témata rezonovala na konferenci Unie zaměstnavatelských svazů Zdravotnictví 2024, na kterou se sjelo 550 zástupců z řad managementu nemocnic a dalších odborníků ve zdravotnictví z celé země.

Navzdory rozličné specializaci se shodli na jednom – současné nastavení financování zdravotnictví je neudržitelné a je potřeba jej změnit. Nejčastější odpovědí na otázku „jak toho docílit,“ se napříč diskusemi neslo slovo „prevence“. Část odborné veřejnosti také opět volá po navrácení spoluúčasti pacientů, proti takové možnosti se ale vyhranil premiér Petr Fiala (ODS).

„Jsem z politické strany, která se pokusila tuto situaci před mnoha lety změnit a těžce za to zaplatila. Nebudeme dělat stejnou chybu ve chvíli, kdy pro to není společenská podpora,“ narážel předseda vlády na zavedení placených nadstandardů z doby kabinetu Petra Nečase (ODS), kterou následně zrušil Ústavní soud. Pacienti v Česku si podle Fialy zvykli na vysokou kvalitu i dostupnost péče, která je hrazena téměř zcela ze zdravotního pojištění. Takové výhody se podle politika nikdo nechce vzdát.

Podle Fialy se objem peněz, které míří do zdravotnictví, od roku 2019 zvýšil o 40 procent. Základním krokem ke stabilizaci celého systému podle něj bylo přijetí automatizované valorizace pro státní pojištěnce. „Mechanismus valorizace by měl dodat jistotu, perspektivu. Je nastaven tak, aby kopíroval růst ekonomiky, což zvyšuje předvídatelnost celého systému. Má to dopad i na platy lékařů, vícenásobný pozitivní efekt,“ dodal předseda vlády.

Narážel tak na historicky první model automatické valorizace plateb za státní pojištěnce, který od roku 2024 bude platbu za státního pojištěnce počítat z vyměřovacího základu každoročně navýšeného o součet růstu cen a poloviny růstu reálné mzdy.

Otázku příjmové stránky nicméně Fiala komentoval nejistými slovy. „My už dnes patříme k zemím, které vydávají veřejné prostředky v poměru k HDP v takové míře, že patříme na špičku všech zemí v EU i mimo ni. Těch možností, odkud brát, už mnoho není,“ dodal Fiala. 

Prevence jako cesta ven

Hlavním nástrojem by se tak podle expertů v oboru měla stát prevence. Jenže právě tu Češi s oblibou zanedbávají. K lékaři se často dostanou až ve chvíli, kdy se nemoc ohlásí nepříjemnými příznaky. V ten moment už ale účet, který nakonec lékaři za léčbu takového pacienta pojišťovně předloží, nabobtná do násobných cifer. Typickým příkladem je pak jeden z největších zabijáků v Česku – rakovina tlustého střeva. Nárok na bezplatné vyšetření mají Češi po dovršení padesátky, zákrok ale podstoupí pouze každý čtvrtý. 

Stát by se také podle expertů měl více zaměřit na mladou generaci, a to i zavedením speciálních předmětů ve školách. „V momentě, kdy podchytíme generaci současných patnáctiletých dětí, v roce 2030 jim bude 22 let, jsou to aktivní přispěvatelé do zdravotního systému, a pokud jim to dobře vysvětlíme, budou z něj méně čerpat,“ vysvětlil Jiří Pecina, místopředseda správní rady Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb.

České zdravotnictví se podle něj málo zaměřuje nejen na edukaci dětí a dospívajících, ale taky na vzdělávání starší generace. V obou případech podle Peciny chybí zapojení zábavných prvků. Třeba starší Čechy by podle Peciny bylo možné poměrně snadno vzdělávat prostřednictvím televizních seriálů nebo filmů z lékařského prostředí, které si v tuzemsku vždy našly svou diváckou základnu.  

glosa Julie Hrstkové

Arogance starých narazila na odpor mladých. Hádku o přesčasy nakonec odnese pacient

14. 9. 2023 ▪ 2 min. čtení

Právě do prevence teď plánuje investovat i ministerstvo zdravotnictví. Úředníci prosazují třeba to, aby pojišťovny mohly na screeningy využívat i své takzvané fondy prevence, které v současnosti slouží na podporu zdravého životního stylu nebo třeba dentální hygieny.

Moderní technologie jako motivace

Jenže financování celého systému podle expertů není jediný problém, se kterým se české zdravotnictví potýká. V řadě krajů závratnou rychlostí mizí lékaři primární péče. Kromě praktických lékařů, zubařů a pediatrů často chybí také gynekologové. Chyba už ale podle řady odborníků není v platech, ale především v motivaci mladých lékařů nastoupit do praxe právě v Česku, a ne za hranicemi. „Vloni u nás atestovalo přes 100 pediatrů, ale řada mladých odchází do zahraničí. Přitom plat je tam stejný. Mladí doktoři se ale chtějí seznámit s moderními technologiemi. Nemocnice by tak do nich měly investovat spíš než do tisku letáčků o tom, jak si mýt ruce,“ tvrdí místopředseda správní rady Aliance pro telemedicínu a digitalizaci zdravotnictví a sociálních služeb Jiří Pecina. 

Kromě odchodu řady lékařů primární péče do zahraničí ale systém trpí i odchodem lékařek na mateřskou dovolenou. Ze zhruba dvou stovek mladých praktiků, kteří v Česku ročně atestují, jich do praxe přechází jen polovina. Tou druhou jsou nejčastěji ženy, které zůstávají doma s malými dětmi. Pro zajištění dostatku lékařů je proto podle odborníků třeba nabídnout i těmto ženám pracovní podmínky, dobu a zkrácené úvazky, které by pro ně byly motivační. 

Že je primární péče základním stavebním kamenem, na kterém by se měly stavět i úspory, si myslí taky generální ředitel Všeobecné zdravotní pojišťovny Zdeněk Kabátek. „Primární péče je nejlevnější. To, že klient přichází bez kontaktu s primární péčí přímo na speciální oddělení v nemocnici, je špatně. Tam se to přesně načítá,“ vysvětlil Kabátek s tím, že rozřazení pacientů praktickým lékařem a jejich následné odeslání ke specialistům, má i svůj finanční smysl. 

Jistou úlevu lékařům by pak podle náměstka ministra zdravotnictví Jakuba Dvořáčka měl přinést přesun kompetencí směrem k zdravotním sestrám nebo k lékárnám. Jak sám říká, na rozdíl od jiných zemí, Česko nepodchytilo včas vhodnou dobu, kdy ještě Češi byli svolní nechat se naočkovat i v lékárně. „Prošvihli jsme tu příležitost kvůli covidu. Tehdy bylo nutné zřídit kontaktní místa co nejblíž pacientovi. Přesun kompetencí je ale rozhodně cesta,“ dodává Dvořáček s tím, že právě takový způsob se už osvědčil řadě evropských zemí. 

Podle Jakuba Dvořáčka ale zásadní změny v oblasti zdravotnictví Česko teprve čekají. V nadcházejících měsících podle něj Evropská unie schválí legislativu týkající se Evropského prostoru pro zdravotní data. Jednotlivé země tak mezi sebou budou moct sdílet zdravotnická data pacientů. Česko pak bude mít zhruba pět let na to, aby vybudovala nový systém předávání zdravotnické dokumentace. Nejen lékaři a nemocnice, ale i experti v oboru by tak podle Dvořáčka měli zbystřit, protože právě tato norma podle něj změní celý systém dosavadního nakládání s dokumenty. 

Článek vznikl ve spolupráci s Unií zaměstnavatelských svazů.