Zákaz prodeje kotlů na uhlí, plánovaný od roku 2025, nakonec nebude. Ministerstvo s návrhem couvlo

Návrh ministerstva životního prostředí zakázat již od začátku roku 2025 prodej kotlů a kamen na uhlí nakonec spadl pod stůl. Původně chtělo ministerstvo tento zákaz vložit do novely zákona o ochraně ovzduší. Ta už je teď připravená k projednání vládou, zmíněný zákaz v ní ale chybí.

Ministerstvo od návrhu ustoupilo, protože vzbudil odpor části veřejnosti a velké množství kritiky v připomínkovém řízení. Postavila se proti němu řada organizací, krajů, ale i ministerstev. Například ministerstvo průmyslu a obchodu upozornilo, že pokud by se prodej těchto kotlů zakázal na českém trhu, došlo by k zásadnímu znevýhodnění českých výrobců a prodejců. Lidé by si totiž mohli kotle koupit v jiných zemích EU a do Česka je dovézt.

To, že i po konci příštího roku by měli mít lidé možnost si kamna a kotle na uhlí koupit, zjistil deník Právo z chystané novely zákona o ochraně ovzduší.

„Rozhodli jsme se po připomínkovém řízení tento zákaz z návrhu zákona vypustit. Výrobci zdrojů na pevná fosilní paliva tedy budou moci tyto zdroje nadále uvádět na trh, pokud odpovídají zákonným požadavkům,“ potvrdila deníku mluvčí ministerstva Lucie Ješátková.

Jak udělat z nehospodárné stavby úspornou? Expert ukazuje, jak na to a kolik to bude stát

12. 9. 2023 ▪ 5 min. čtení

Současně s tím stále zůstává v platnosti zákaz používání starých kotlů na tuhá paliva, který platí od 1. září příštího roku. Tento zákaz se týká kotlů první a druhé emisní třídy, tedy těch s největším množstvím emisí. Zpravidla jsou to kotle na uhlí s ručním přikládáním.

Zrušení zákazu prodeje kotlů a kamen na uhlí uvítala Asociace podniků topenářské techniky. Proti zákazu vystupovala. „Zákaz s námi ani nikdo nekonzultoval a bylo to hrozně narychlo. Psali jsme v této věci i otevřený dopis premiérovi,“ řekl Právu výkonný ředitel asociace Zdeněk Lyčka.

Zákaz kotlů kritizovalo i Sdružení místních samospráv ČR. Podle něj by mohl mít poměrně významné sociální dopady, neboť celá řada lokalit stále není plynofikovaná a s touto možností se ani nepočítá. „Jedinou možností tak zůstávají kotle na dřevo, což není nevyčerpatelný zdroj energie, či tepelné čerpadlo, jehož pořizovací cena přesahuje možnosti běžné domácnosti,“ uvedlo sdružení.

Úřad chce nyní namísto zákazu domácnosti více motivovat k tomu, aby zastaralé zdroje tepla vyměnily za novější, které tolik neznečišťují ovzduší. Využít k tomu mohou dotace z programu Nová zelená úsporám.

„Dotace se pohybuje od 30 tisíc korun na jednoduché zdroje na biomasu a na podporu tepelných čerpadel podle konkrétního řešení až do 140 tisíc korun,“ řekla Ješátková.

Domácnosti s nízkými příjmy pak mohou čerpat z kotlíkových dotací. „Získají až 95 procent nákladů na výměnu starého kotle za tepelné čerpadlo nebo kotel na biomasu. Při výměně za tepelné čerpadlo to je až 180 tisíc a na kotel na biomasu až 130 tisíc korun,“ dodala mluvčí.