Je dokument opravdu tím, za co je vydáván? Pokud je uložen v blockchainu, nejde ošidit

O technologii blockchainu se začalo hovořit především v souvislosti s nástupem kryptoměn typu bitcoinu. Nyní se ale ukazují zajímavé možnosti využití této decentralizované databáze záznamů v rámci podnikových systémů, kde může sloužit pro zvýšení zabezpečení a důvěryhodnosti důležitých informací. „Pokud jsou informace uloženy v blockchainu, bude zaručena jejich neměnnost a mohou v případě potřeby sloužit jako důkaz,“ říká Jan Prokš, ředitel Elektrotechnické asociace České republiky.

Jak byste vysvětlil princip blockchainu?

Když to velmi zjednodušíme, blockchain je síť počítačů provozovaných různými, navzájem nezávislými organizacemi, které ukládají zcela identické informace a neustále se navzájem ujišťují, že tyto informace nebyly změněny.

Těmi informacemi jsou řetězce znaků (tzv. hashe nebo kontrolní součty) vypočtené z konkrétních dokumentů. Může jít například o certifikáty, výrobní postupy, smlouvy, faktury, fotografie, software, prostě o jakékoli typy dokumentů a dat. Zmíněný hash je pro každý dokument naprosto unikátní a jakákoli změna v dokumentu vede k tomu, že jeho kontrolní součet nebude odpovídat tomu uloženému v síti blockchainu. Kdokoli si tedy může snadno ověřit integritu informace, ke které existuje v blockchainu záznam.

Počítače blockchainové sítě mohou být rozmístěny různě po světě a díky tomu je celá síť extrémně odolná. Výpadek některého z počítačů neznamená ztrátu informací ani ohrožení funkce blockchainu.

Na podobném principu stojí i kryptoměny jako bitcoin nebo ethereum, je zde nějaký rozdíl?

Rozhodně ano. Princip sdílení a ověřování stejných informací je sice podobný, ale kryptoměnové blockchainy jsou neprůhledné a chybí v nich standardní byznysové vztahy. Průmyslový (nebo obecně také privátní) blockchain je řešení dodávané na základě smlouvy a se stanovenými parametry (SLA), definovanými zodpovědnostmi a všemi dalšími atributy, jak je byznys zvyklý. Díky tomu jsou takto vystavěné systémy certifikovatelné a auditovatelné.

Navíc, součástí takovýchto blockchainových sítí mohou být i různé nezávislé instituce – v našem případě to jsou například ČVUT v Praze, ministerstvo průmyslu a obchodu a několik desítek dalších.

Jaké tedy může mít blockchain v průmyslu využití?

Během průmyslové výroby vzniká obrovské množství dat a dokumentů, které je nutné nějak ukládat a v případě potřeby mít možnost ověřit jejich platnost a integritu – tedy že nebyly od svého vytvoření jakkoli pozměněny. Může jít například o protokoly o výrobním procesu, které potvrzují, že se příslušné kroky opravdu staly a za jakých podmínek proběhly. Pokud jsou takové informace uloženy v blockchainu, bude zaručena jejich neměnnost a mohou v případě potřeby sloužit jako důkaz.

A stejné je to například se smlouvami – každá ze stran má k dispozici blockchainový hash a může si kdykoli ověřit, že obsah smlouvy, včetně třeba i fotodokumentace, softwaru, kterým je produkt vybaven, a jakýchkoli dalších informací, nebyl později změněn.

Blockchain tedy v zásadě podporuje a vyztužuje existující podnikové procesy a dodává jim prvek důvěry – možnost ověřit si, že je určitá informace nebo dokument skutečně tím, za co jsou vydávány. Celý proces vytváření blockchainových záznamů je navíc možné certifikovat a auditovat.

Nezastane takovou funkci digitální podpis?

Blockchain je v jistém smyslu alternativou k digitálnímu podpisu. Ale je mnohem zajímavější. Rozdíl je už v samotné koncepci. Elektronický podpis (nebo digitální certifikát) vydává určitá centrální autorita. Blockchain je oproti tomu decentralizovaný, vysoce distribuovaný systém s rovnocennými uzly (počítači). To vede k vyšší důvěryhodnosti celého systému, nemluvě o jeho dostupnosti prakticky za všech okolností. Digitální podpis má navíc oproti blockchainovému záznamu omezenou platnost.

Evropa není pro mladý. Inovátoři typu Elona Muska by tu neprorazili, analýza ukázala proč

9. 10. 2023 ▪ 3 min. čtení

Pokud jsou blockchainové záznamy veřejně dostupné, neznamená to problém s ochranou citlivých dat, která reprezentují?

V tomto ohledu někdy dochází k nedorozumění. Blockchainový záznam (hash) je opravdu pouze zmíněný řetězec znaků, reprezentující daný dokument – ale nelze z něj žádným způsobem „dopočítat“ původní dokument. Tento záznam tedy nenese žádná data, pouze potvrzuje, že z daného dokumentu byl konkrétním algoritmem spočten tento konkrétní hash. Při jakékoli změně je výsledek výpočtu jiný a to znamená, že zdrojový dokument byl pozměněn.

Můžete uvést příklady konkrétního nasazení blockchainu v českých podnicích?

Například jsme ho nasadili ve firmě, která vyrábí a instaluje elektrické rozváděče. Součástí předání každé zakázky je technický popis rozváděče, schéma jeho zapojení, fotodokumentace a firmware nahraný v zařízení. To vše je opatřeno blockchainovým záznamem a předáno zákazníkovi. V případě jakéhokoli sporu je pak jasně prokazatelné, jestli zákazník například manipuloval se zapojením rozváděče nebo s jeho softwarem.

Některé implementace pak plní i marketingový účel. Například Vysoká škola logistiky v Přerově opatřuje blockchainovým záznamem diplomy vystavené absolventům některých studijních oborů. Abychom demonstrovali možnosti průmyslového blockchainu, opatřujeme záznamem i všechny zápisy z valných hromad Elektrotechnické asociace České republiky.

Právě na tom jsme si mohli vyzkoušet i jednu „nepříjemnou“ vlastnost blockchainu. Pokud totiž uděláte například gramatickou chybu v dokumentu, jehož hash jste uložili do blockchainu a rozeslali ostatním, není možné tento dokument opravit, aniž byste se všem „přiznali“. Musíte vytvořit nový blockchainový záznam a vše znovu rozeslat. To je mimochodem docela zajímavá vlastnost s ohledem na různá výběrová řízení nebo povinné zveřejňování různých dokumentů – nic nelze antedatovat ani později změnit, aniž by nebylo jasné, že k takové manipulaci došlo.

Veletržní listy

Stáhněte si přílohu v PDF

Na co se musí firma připravit, pokud chce blockchain nasadit?

Stejně jako s kteroukoli jinou technologií je vždy nejdůležitější ujasnit si, k čemu nám má vlastně sloužit. Důvodem k jeho nasazení může být snížení nákladů na nějaký proces vyžadující ověřování integrity dat, rychlejší dokumentování nějakého procesu nebo poskytování služeb s vyšší úrovní kybernetické bezpečnosti.

Pak je důležité dobře znát současné procesy, které má blockchain podpořit. Jako příklad si můžeme vzít zpracování došlých faktur. Určitě už všichni slyšeli o podvodech s falešnými fakturami, kdy namísto na účet dodavatele firma zaplatila ve prospěch podvodníka. Pokud v rámci procesu zpracování faktury uděláme malou odbočku do block­chainu, kdy se ověří, zda záznam o faktuře skutečně odpovídá dokumentu, který dodavatel vystavil, máme jistotu, že s obsahem faktury nikdo nemanipuloval. Pro účetní se jedná o zcela transparentní proces, kdy ve svém systému uvidí označení, že je faktura v pořádku. Proces ověření proběhne automaticky na pozadí.

Blockchainový záznam tedy nelze nijak podvrhnout?

Z principu blockchainu ne. Máme jasný algoritmus a jeden kontrolní součet (hash). Cokoli jiného automaticky indikuje, že něco není v pořádku. Zmanipulovat blockchainovou síť by znamenalo obrovské investice a úsilí, což se nikomu nevyplatí.

Stejně tak v současné době neexistuje výpočetní síla, která by dokázala z hashe dopočítat obsah původního dokumentu – a nic na tom nezmění ani nástup kvantových počítačů. Nerad používám absolutní vyjádření, ale blockchain zkrátka podvrhnout nelze.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Veletržní listy.