Většina Čechů si přeje zemřít doma, podaří se to ale podle zkušeností tak třem procentům. Zemřít doma znamená pro většinu těch, kteří vyjadřují toto přání, volbu mezi rychlým, bezbolestným koncem, nebo bezbolestným koncem v obklopení blízkých. Což je velký rozdíl, ač si to mnozí neuvědomují.

Je to teprve několik let, kdy se o umírání, velmi „nepěkném“ tématu, začalo veřejně mluvit. A ještě kratší dobu to řeší různé legislativní podmínky, takže pečující už houfně nenaráží na bariéru nezájmu ze strany praktických lékařů, kteří s tím přece „nemají nic společného“. Už není naštěstí třeba se o vše postarat bez jakékoliv podané ruky zvenčí. Mobilní hospice, domácí hospice, paliativní léčba, konečně na tyto pojmy, se kterými si všichni přejeme se prakticky neseznamovat (což vzhledem k naší smrtelnosti možné není), existují tabulky v rejstřících zdravotních pojišťoven.

Zbývá vám ještě 80 % článku

Co se dočtete dál

  • Proč stále umírá většina lidí v nemocnicích?
  • Jaký druh pomoci lidem na konci života chybí a jak by k tomu měl přispět stát?
Předplatné za 40 Kč na 4 týdny
  • První měsíc za 40 Kč, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.