Belgická metropole se v úterý probudila do těžkého dne. Útok radikálního islamisty v Bruselu z pondělního večera zastavil život ve městě. Evropské instituce a další úřady zrušily hromadné akce, zavřely se mnohé školy a diplomaté ze severských zemí dostali povinně home office.

K útoku došlo v pondělí po sedmé hodině večer v centru Bruselu. Pětačtyřicetiletý Tunisan identifikovaný jako Abdesalem L. usmrtil střelbou z poloautomatické zbraně dva fotbalové fanoušky a třetího zranil. Všichni tři byli občané Švédska.

Policie útočníka v úterý ráno při zásahu na severozápadě města postřelila, svému zranění následně podlehl v nemocnici.

V pondělí večer hrála v Bruselu švédská fotbalová reprezentace kvalifikační zápas s Belgií a ve městě byla spousta švédských fanoušků. Tunisan, který v Belgii pobýval nelegálně – byl mu zamítnutý azyl v zemi – nestřílel bezhlavě do davu. Trojici Švédů si vybral cíleně.

Na videu, které natočil krátce po činu, se přihlásil k Islámskému státu a „zabití tří Švédů“. „Moje kroky vede víra a pro víru jsem připravený zemřít,“ prohlásil.

Na videu kritizoval pálení koránu ve Švédsku, což se považuje za klíčový motiv činu. K těmto incidentům došlo v severské zemi letos opakovaně, naposledy v červnu. Tehdy křesťanský uprchlík z Iráku roztrhal a poté spálil výtisk svaté knihy pro muslimy před mešitou ve Stockholmu.

Abdesalem L. si vybral skupinu švédských fanoušků jedoucích v taxíku, které sledoval na motorce. Když vystupovali z auta, začal pálit. Dva fanoušky, kteří se snažili utéct, sledoval dovnitř nedaleké budovy, kde je po opakované střelbě usmrtil.

Zápas byl v reakci na tragédii zrušený a fanoušky musela ze stadionu eskortovat policie. Belgická vláda ještě v pondělí večer vyhlásila v Bruselu nejvyšší, čtvrtý stupeň ohrožení teroristickým útokem.

Mnoho úřadů včetně evropských institucí zrušilo v úterý akce, kde se očekávala osobní přítomnost. Zavřené zůstaly vlámské a také mezinárodní školy, frankofonní většinou nikoliv. Školství spadá v Belgii pod jednotlivé regiony, které si samy regulují provoz.

Pracovat z domova zůstali povinně v úterý nejen švédští diplomaté a úředníci ve městě, ale také dánští nebo norští. „Už dlouho pro nás platí, že při podobných incidentech se na nás vztahují stejná omezení jako na Švédy,“ řekla HN Solveig Verheyleweghenová z norské mise při EU v Bruselu.

„Mnozí cizinci nás Seveřany mezi sebou zaměňují, nerozeznají švédštinu od norštiny například. Můžeme se tak lehce stát terčem útoku,“ doplnila Verheyleweghenová. Děti proto ráno odvedla do frankofonní školy a sama se vrátila pracovat domů.

Belgická policie nyní zkoumá, zda měl Tunisan komplice a plánoval větší útok proti fotbalovým fanouškům, nebo jestli jednal sám. V místě jeho posledního pobytu ve čtvrti Schaerbeek – kde ho ráno nahlásil jeden občan policii, že sedí v místní kavárně – nalezla větší množství zbraní.

Jeho jméno také figurovalo na seznamu islámských radikálů sdíleném evropskými státy. Jak je možné, že se navzdory tomu a svému nelegálnímu statusu volně pohyboval v zemi, belgické úřady zatím nezodpověděly.

Belgická vláda nespojuje pondělní událost s vyostřenou situací na Blízkém východě. Opozice ji za to kritizovala a vyzvala obyvatele země, kde žijí stovky tisíc muslimů a kde se v uplynulých dnech konala propalestinská shromáždění, k obezřetnosti.

V Bruselu neútočil islamista poprvé. Největší atentát tohoto typu zažilo město před sedmi lety, na jaře 2016. Sebevražední atentátníci spojení s útokem na pařížský klub Bataclan tehdy v bruselském metru a na letišti Zaventem usmrtili téměř 40 lidí. Letos hlavním viníkům soud vyměřil doživotí.

Článek vznikl s podporou Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky v rámci společného projektu redakcí HN, aktualne.cz, drbna.cz a voxpot.cz.

Nahlédněte do zákulisí dění v Evropě a sledujte českou stopu v Bruselu. Odebírejte nejlepší newsletter v Česku věnovaný EU Ředitelé Evropy. Připravují ho pro vás každý týden Ondřej Houska a Kateřina Šafaříková.