Do tří let by měla vlaky v Česku „hlídat“ umělá inteligence

Dle informací Správy železnic (SŽ) by se do tří let měly propojit stávající moderní kamerové systémy a senzory s umělou inteligencí. „Díky tomuto řešení bychom mohli rychle reagovat na neobvyklé situace na nástupištích, přejezdech nebo i v kolejištích stanic. Toto propojení vytvoří prostředí maximální ochrany pro cestující a přispěje k celkové bezpečnosti na železnici,“ říká Jan Nevola, tiskový mluvčí SŽ.

Při přípravě nových systémů plánuje Správa železnic také využít hlasu umělé inteligence. Již nyní se při řízení vlaků pracuje se spoustou hlasových přenosů: například zabezpečovací systém ETCS, který hlídá vlaky, aby nedošlo ke srážce, umí na strojvedoucího zavolat Stop!, pokud je to nutné. V hlášeních na nádražích se využívají přednahrané kusy projevu herce a systém je za sebe skládá na základě pokynů operátora.

„I tady by se dala využít umělá inteligence. Třeba by mohla vytvořit individuální text pro konkrétní situace nebo uvádět znělky i v cizích jazycích. Ta by oznámila, kam se mohou cizinci obrátit pro informace a tak dále,“ vysvětluje Nevola.

AI by mohla předvídat nutnost oprav vlaků

Stejně tak by se do budoucna mohla umělá inteligence využít v oblasti řízení provozu vlaků. Nyní Správa železnic hledá další možnosti uplatnění například v plánování údržby železniční infrastruktury. „Správa železnic totiž pracuje s velkým množstvím dat, která nám mohou pomoci předvídat nutnost oprav na tratích a třeba také na vozidlech. Můžeme tím minimalizovat počty výluk nebo optimalizovat využití infrastruktury,“ pokračuje Nevola.

Upozorňuje však, že AI je pro konzervativní svět železniční dopravy stále novou technologií a je potřeba brát v potaz všechny aspekty včetně kybernetické a informační bezpečnosti. „Jsme správci kritické infrastruktury, která je pro fungování státu klíčová. Zároveň jsme firmou, která sleduje novinky v technologické oblasti. Do řízení provozu ale nelze využít neregulované technologie, které by potenciálně mohly ohrozit bezpečnost,“ připomíná Nevola.

Pro přímé a operativní řízení se proto umělá inteligence zatím na českých železnicích nevyužívá, nicméně Správa železnic situaci kolem AI monitoruje, konzultuje s odborníky od dodavatelů softwaru až po příslušné univerzity. Mimo to SŽ také sleduje přípravu nařízení o umělé inteligenci (The EU Artificial Inteligence Act), což je první zákon o umělé inteligenci na světě. Ten by měl roztřídit systémy podle rizik a stanovit požadavky na jejich vývoj a používání. „Pravděpodobně se díky tomu určí využívání umělé inteligence v oblasti kritické infrastruktury,“ dodává Nevola.

Předpověď možných poruch

I ministerstvo dopravy potvrzuje, že v rámci českého železničního výzkumu, vývoje a průmyslu by mohla AI najít uplatnění. Proto výzkum podporuje. Širší zapojení prvků umělé inteligence na železnici je podle mluvčího ministerstva Františka Jemelky tématem s rostoucím významem. „Například v rámci našeho programu Doprava 2020+ a navazujícího programu Doprava 2030 je projektů s takovým zaměřením hned několik,“ sděluje Jemelka. Jde například o projekt, jehož cílem je vyvinout diagnostický systém kolejových vozidel pomocí zařízení na trati, který bude vybrané poruchy nejen detekovat a lokalizovat, ale i předpovídat.

U dalšího řešeného projektu je cílem vyvinout vlakový systém, který dokáže nahradit rozhodování strojvedoucího na základě vyhodnocení vstupních dat, což lze uplatnit například při zvýšení bezpečnosti provozu.

HN BeNative

Chytré zastávky cestujícím ukážou aktuální polohu vlaku nebo řeknou, kde je výluka

▪ 6 min. čtení

Podobným projektem je výzkum prediktivní diagnostiky s využitím AI. Zaměřuje se na technologická zařízení inteligentních dopravních systémů. Jeho přínosem bude optimalizace údržby a snížení provozních nákladů na železnici.

Na nasazení AI v praxi se v Česku čeká

V současnosti se na českých železnicích prvky umělé inteligence teprve zavádějí. „Přímé nasazení vysoce komplexních technologií využívajících AI na české železnici je však spíše v ojedinělých experimentálních či výzkumných aplikacích, o řádném nasazení zatím nelze hovořit,“ říká Martin Leso z Fakulty dopravní ČVUT. Dodává, že bohužel na české železnici lze spíše sledovat konzervativní přístup k zavádění nových a dosud nevyzkoušených technologií. I on však předpokládá nasazení AI hlavně v oblasti řízení provozu a v prediktivních diagnostických systémech, které pomohou zajistit vyšší spolehlivost, bezpečnost a ekonomiku provozu.

Budoucnost železnice

Stáhněte si přílohu v PDF

„Rovněž se takto začnou řešit otázky autonomního řízení vozidel. Železnice, na rozdíl od silniční dopravy, má totiž snazší podmínky pro zajištění bezpečného provozu bez obsluhy člověka. Autonomní jízda vlaků již funguje v uzavřených systémech metra či podzemních drah. Velkou výzvou je však zajištění provozu takových vlaků v otevřeném terénu se smíšeným provozem, tedy různé osobní a nákladní vlaky na jednom kolejišti,“ uvažuje Leso.

Ve Švýcarsku systém předvídá kolizi vlaků

Leso měl možnost osobně se seznámit se systémem Railway Control System, který řídí železniční provoz na švýcarských drahách.

„Jedná se o velmi komplexní a propracovaný systém. Vykazuje vysokou úspěšnost nasazení v reálném provozu. Systém umožňuje automatickou predikci konfliktů jízdy vlaků a dokáže nacházet optimální řešení dopravní situace v reálném čase i poskytovat informace pro automatické řízní vlaků,“ popisuje Leso. Nasazení tohoto systému vedlo ke změně koncepce řízení tamní železniční dopravy. Dispečer již pouze dohlíží na systém, který pracuje automaticky. „Má tak čas věnovat se řešení operativních činností nebo nestandardních situací, namísto rutinního stavění jízdních cest,“ dodává Leso.

Článek byl publikován ve speciální příloze HN Budoucnost železnice.