Zatímco většina lidí v produktivním věku se snaží čas strávený před obrazovkou počítače omezit, ukazuje se, že ve vyšším věku by používání internetu naopak mohlo zbrzdit pokles mentálních schopností mozku. A to včetně demence. Ideální doba strávená na internetu by podle nové studie měla být jedna až dvě hodiny denně.
Studie publikovaná v Journal of American Geriatrics Society sledovala téměř 20 tisíc lidí ve věku 50 až 65 let, kteří v době zahájení studie netrpěli demencí. Vědci pak sledovali, jak často byli dospělí online – od nuly až po více než osm hodin denně. Zjistili, že ti, kdo používali internet přibližně dvě hodiny denně nebo méně, měli ve srovnání s těmi, kteří internet nepoužívali, nejnižší riziko demence.
To je dobrá zpráva vzhledem k tomu, že v Česku žije zhruba 160 tisíc lidí s demencí a do roku 2050 by se mohl tento počet zdvojnásobit. Navíc se ukázalo, že pozitivní vliv na mozek měl už i samotný fakt, že lidé svoji aktivitu na internetu zvýšili nebo teprve internet používat začali.
„Toto zjištění o době používání internetu je důležité, protože naznačuje, že i změny v používání internetu ve stáří mají význam pro kognitivní zdraví – i když někteří mohou tvrdit, že ve stáří je na protiopatření příliš pozdě,“ vysvětlila Gawon Choová, výzkumná pracovnice studie a doktorandka na School of Global Public Health na New York University.
Co je to kognitivní?
Kognitivní funkce umožňují vnímat svět kolem sebe, reagovat, jednat, zvládat různé úkoly. Myšlenkové neboli kognitivní procesy dávají člověku možnost učení, zapamatování či přizpůsobení se měnícímu okolí.
I když není úplně jasné, proč používání internetu může snižovat riziko demence, doktorka Choová poznamenala, že „existuje hypotéza, že zapojení do aktivit na internetu může rozvíjet a udržovat takzvanou kognitivní rezervu a navýšená kognitivní rezerva může kompenzovat stárnutí mozku a snižovat riziko demence“. Vyhledávání na internetu je formou mozkového cvičení, které může chránit zdraví neuronů.
Česká gerontoložka Iva Holmerová k tomu říká: „V principu se ukazuje, že riziko demence může snížit v podstatě každá smysluplná aktivita. A to asi platí i pro práci a aktivity na internetu, protože i ty představují určitou formu takzvané kognitivní stimulace.“
Podle lékařky každopádně platí, že smysl mají malé dávky. „Se zvyšující se intenzitou začínají zase převládat spíše negativní efekty a ten pozitivní se vytrácí. Neplatí tedy čím více, tím lépe, což je pro sezení u internetu pochopitelné.“
Přílišným solením si zaděláváme na demenci. Vědci nyní odhalili jak
Přílišné používání internetu má na starší lidi stejně negativní vliv jako na jakoukoli jinou věkovou kategorii. Jednak snižuje šanci na fyzický pohyb a sociální kontakty a za druhé jednostranná zátěž vede k bolestem pohybového ústrojí a také hlavy.
Holmerová uvádí, že není třeba výsledky této studie přeceňovat. „Studie pravděpodobně prokazuje, že lidé, kteří pracují určitou dobu na internetu, mají nižší riziko demence, ale může to také znamenat, že lidé, kteří jsou na tom kognitivně dobře, pracují s internetem. Ti, kteří se kognitivně zhoršují, přestávají používat internet.“
To však podle ní nemění nic na tom, že má jakákoli přiměřená zátěž pro mozek smysl. Ovšem stejně jako zdravý životní styl, a to včetně stravy a pohybu. Pro prevenci všech nemocí, včetně demence, je důležité udržet ve zdraví cévy celého těla, a tedy i mozku. Mentálnímu zdraví stejně tak prospívají kontakty s přáteli a snaha udržet co nejdéle schopnost se o sebe postarat.
„Řada studií naznačuje, že zapojení se do mentálně stimulujících aktivit chrání zdraví mozku a předchází nástupu demence,“ uvedl Gary Small, primář psychiatrického oddělení Hackensack University Medical Center a vedoucí lékař pro behaviorální zdraví ve společnosti Hackensack Meridian Health.
„Lidé, kteří vystudovali vysokou školu, ti, kteří hovoří dvěma jazyky, a společensky angažované osoby mají nižší riziko demence,“ potvrzuje Small slova české gerontoložky.
