Vysvětlit člověku z ulice podstatu měnové politiky a záměry centrální banky není nikdy jednoduché. O to větší výzva je to v době, kdy inflace snížila životní úroveň Čechů zdaleka nejvíc v tomto tisíciletí. Loňské extrémní výkyvy energetických trhů a mimořádná opatření, kterými na ně vláda reagovala, vnesly do statistik mimořádný chaos. A to i do těch nejaktuálnějších. 

Výsledkem je situace, kdy zdražování vlastně po většinu roku slábne – meziměsíční inflace klesla až na nízké desetinky procenta – a přitom celková inflace skokem vzrostla. Statistický úřad v pátek oznámil, že podle říjnových dat celková inflace poskočila na 8,5 procenta, zatímco v září to bylo jen 6,9 procenta. Přitom se minulý měsíc s cenovkami nestalo nic dramatického. Stejně matoucí situaci zažijeme ještě v prosinci. A pak i v lednu, kdy ovšem bude v hlavní roli obávané novoroční přeceňování. Matoucí data tak přijdou v kritické době, kdy se vyjednává o vyšších mzdách a firmy tradičně přepisují své ceníky. O důvod víc statistický zmatek a jeho příčiny dešifrovat. 

Zbývá vám ještě 70 % článku

Co se dočtete dál

  • Jakou logiku má započtení vládní pomoci do cen energií?
  • O kolik byla ve skutečnosti inflace loni vyšší a jak to vypadá letos?
První 2 měsíce předplatného za 40 Kč
  • První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Nově všechny články v audioverzi
Předplatit za 40 Kč
Máte již předplatné?
Přihlásit se

Baví vás číst názory chytrých lidí? Odebírejte newsletter Týden v komentářích, kde najdete výběr toho nejlepšího. Pečlivě ho pro vás každý týden sestavuje Jan Kubita a kromě jiných píší Petr Honzejk, Julie Hrstková, Martin Ehl a Luděk Vainert.