Vysvětlit člověku z ulice podstatu měnové politiky a záměry centrální banky není nikdy jednoduché. O to větší výzva je to v době, kdy inflace snížila životní úroveň Čechů zdaleka nejvíc v tomto tisíciletí. Loňské extrémní výkyvy energetických trhů a mimořádná opatření, kterými na ně vláda reagovala, vnesly do statistik mimořádný chaos. A to i do těch nejaktuálnějších.
Výsledkem je situace, kdy zdražování vlastně po většinu roku slábne – meziměsíční inflace klesla až na nízké desetinky procenta – a přitom celková inflace skokem vzrostla. Statistický úřad v pátek oznámil, že podle říjnových dat celková inflace poskočila na 8,5 procenta, zatímco v září to bylo jen 6,9 procenta. Přitom se minulý měsíc s cenovkami nestalo nic dramatického. Stejně matoucí situaci zažijeme ještě v prosinci. A pak i v lednu, kdy ovšem bude v hlavní roli obávané novoroční přeceňování. Matoucí data tak přijdou v kritické době, kdy se vyjednává o vyšších mzdách a firmy tradičně přepisují své ceníky. O důvod víc statistický zmatek a jeho příčiny dešifrovat.
Co se dočtete dál
- Jakou logiku má započtení vládní pomoci do cen energií?
- O kolik byla ve skutečnosti inflace loni vyšší a jak to vypadá letos?
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Všechny články v audioverzi + playlist
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
