Stávající systém výchovného, tedy plošný pětisetkorunový příspěvek k důchodu za každé vychované dítě, by se měl brzy razantně změnit. Vztahovat by se měl jen na děti od třetího dál, u prvního a druhého potomka by si pak ženy – nebo pečující muži – mohly dobu péče o ně započítávat do důchodu, jako by braly průměrnou mzdu. A to maximálně do tří let věku dítěte. Vyplývá to z pracovního návrhu, který na základě koaliční debaty připravilo ministerstvo práce a sociálních věcí a HN jej měly možnost prostudovat.
Podle dokumentu by mělo výchovné na první a druhé dítě přiznávané k novým důchodům v letech 2026 až 2029 postupně klesat. Z pětistovky nejprve na dvě stovky, pak na stovku a nakonec na nulu. Rodiče by ale zároveň mohli využít takzvaný fiktivní vyměřovací základ a roky péče o první dvě děti si nechat do penze započíst ve výši průměrné mzdy. Na třetí a další dítě by se pětistovka k důchodu přiznávala i nadále a naopak by se u nich nedala použít zmíněná fikce průměrné mzdy.
„Výchovné by se mělo utlumovat postupně a paralelně s tím by měl nabíhat fiktivní vyměřovací základ,“ říká k tomu poslanec STAN a člen ministerské důchodové komise Viktor Vojtko. Skoková změna by podle něj mohla způsobit, že by se lidé, kterým je výchovné určeno, snažili odejít do důchodu předčasně, aby měli ještě nárok na původní, vyšší výchovné. Další politici z důchodové komise se k návrhu nechtěli vyjadřovat s tím, že zatím nejsou obeznámeni s detaily.
Druhou navrhovanou změnou obsaženou v dokumentu je konec valorizací výchovného u stávajících i budoucích důchodů. Obě opatření by státnímu rozpočtu ušetřila oproti stávajícímu stavu odhadem až deset miliard korun ročně. Jen letos přijde výchovné na 20 miliard korun.
Ani fikce průměrné mzdy pro rozpočet nebude zadarmo, ale náklady na ni by byly zhruba poloviční. Vyplývá to z výpočtů ministerstva, prezentovaných již dříve na důchodové komisi. Například čerstvá důchodkyně s dvěma vychovanými dětmi dnes dostává na plošných příspěvcích 1000 korun, zatímco fikce průměrné mzdy by jí přinesla v průměru pětistovku.
K fiktivní průměrné mzdě si ale bude moct každý do důchodového základu připočíst i svůj skutečný příjem v době péče o děti. To má motivovat zejména ženy, které obecně mají v průměru nižší důchody než muži, k alespoň částečnému návratu do práce během rodičovské. Pokud pro někoho bude použití fiktivního příjmu nevýhodné – například protože má celoživotně příjmy vyšší, než je průměrná mzda, nemusí tento nástroj vůbec využít.
Výchovné má skončit, ale co dál? Ministerstvo hledá seniorům náhradu za pětistovku na dítě
Významnou změnou je i to, že na fiktivní vyměřovací základ by nově měli mít nárok i ti, kteří místo dětí pečují o staré nemohoucí rodiče či nemocné příbuzné. To je podle ekonoma Filipa Pertolda, poradce ministerstva práce z akademického pracoviště IDEA CERGE-EI, správný krok. „Je to systémovější a spravedlivější nástroj než výchovné. Odráží délku péče a netýká se přitom jen dětí,“ vysvětluje. Lidé, kteří se dnes starají o své blízké – s výjimkou dětí do čtyř let – kvůli tomu v důchodu tratí. Musí kvůli péči omezit pracovní aktivitu nebo přestat pracovat úplně a jejich vyměřovací základ pro důchod je tak za dané roky nízký nebo žádný. Časově se jim nicméně podle stávajících pravidel péče do doby potřebné pro nárok na důchod započítává.
Kolik lidí pobírá výchovné ani kolik z toho je mužů, není jasné. „Tuto statistiku nevedeme, výchovné je součástí starobního důchodu,“ uvedla mluvčí České správy sociálního zabezpečení Tereza Koukolová. Úřad nicméně začátkem roku avizoval, že výchovné hned zkraje roku dostane automaticky 1,4 milionu tehdejších starobních důchodkyň.
O nárok na výchovné přitom vznikají mezi rodiči v důchodu spory. V polovině roku sociální správa publikovala statistiku, podle které jich evidovala do té doby téměř 500. Většinu z nich vyřešila, ve 358 případech úředníci přiřkli výchovné matce, v 56 případech otci. Skoro stovka rodičů se proti rozhodnutí odvolala. Další data správa zveřejní až na konci roku.
Výchovné vzniklo ještě za předchozí vlády a současná koalice na něj nemá jednotný pohled. „V komunikaci k veřejnosti se bude obtížně vysvětlovat, proč když se nějaký institut zavede, se ho pak vláda snaží odbourat pro nové generace. Navíc se bude z výchovného technicky obtížně couvat,“ domnívá se Pertold. „Pokud jsou jakékoliv změny plánované až po roce 2026, tak je možné, že je další vláda zase zruší, pokud na tom nebude všeobecná shoda,“ podotýká. Finální návrh důchodové reformy zahrnující zvyšování důchodového věku, postupné snižování důchodů, sdílení důchodů manželů, fikci průměrné mzdy a změny ve výchovném a další změny, má v úterý představit ministr práce a šéf lidovců Marian Jurečka.
