Čarovná a liduprázdná. Taková je severská příroda. Změny klimatu a měnící se preference cestovatelů lákají k cestám k polárnímu kruhu. Jaké zážitky tam na vás čekají? Kolik si připravit peněz? A na jaká místa se vydat?
V Evropě leží přibližně polovina všech lyžařských středisek světa. Pro lyžaře to zní jako ráj. Jenže změna klimatu je neúprosná a najít poslední dobou sníh třeba v Alpách je stále složitější. Dokládá to i letos naměřená novoroční teplota ve švýcarském středisku Adelboden ve výši 20 °C.
S ubývající alpskou sněhovou pokrývkou lyžaři hledají místa na severu, která mohou být skvělou alternativou. Jak ukazují statistiky, obliba severských států mezi českými turisty roste. Například podle švédského úřadu pro ekonomický a regionální rozvoj (Tillväxtverket) se počet nocí, které strávili ve švédských ubytovacích zařízeních, každoročně zvyšuje. V lednu 2023 v porovnání s rokem 2019 došlo k nárůstu dokonce o 71 procent.
A je tu ještě jeden trend, který velí vydat se směrem k polárnímu kruhu – jsou jím netradiční zážitky, které turisté stále více vyhledávají. Chtějí poznat něco, co přesahuje hranice alpských oblastí. A nejde jen o to, že na lyžích nebudou potkávat davy turistů a splynou s přírodou.
„Naši klienti dříve jeli na týden na hory, kde lyžovali a další program nevyhledávali. Nyní chtějí kombinovat lyžování s jízdou se psím spřežením, vidět polární záři, vyrazit na sněžné skútry, rybařit na zamrzlém jezeře nebo vyrazit s dětmi za Santou do jeho domova,“ říká Štěpán Borovec, projektový ředitel cestovní kanceláře EliteVoyage, specializující se na luxusní dovolenou na míru.
Jak může vypadat váš den na severu
- 07:00–08:30 snídaně v privátním srubu.
- 08:30–10:30 jízda se psím spřežením, návštěva chovatelské stanice psů husky, konverzace s majitelem, interakce se štěňaty.
- 11:00–14:00 lyžování nebo snowboarding. Začíná se později a končí dříve kvůli světlu. Východ slunce je mezi 9:30 a 10:00 a západ slunce kolem 15. hodiny.
- 14:00–16:00 oběd ve srubu připraven privátním šéfkuchařem.
- 16:00–18:00 druhá fáze lyžování.
- 19:00–21:00 večeře ve srubu připravena privátním šéfkuchařem.
- 21:00 a dále výlet za pozorováním polární záře – na sněžných skútrech, autem, na sněžnicích nebo se sobím spřežením.
Zdroj: EliteVoyage
„Z týdnu za polárním kruhem si odneseme daleko více zážitků než z několika víkendových lyžování v Alpách, které se stává běžným konzumem. Tím Alpy nechci shazovat, ale kdo hledá něco nového, silný a intenzivní zážitek, tomu ho severské destinace zcela jistě přinesou,“ potvrzuje Petr Novotný, ředitel cestovní kanceláře Adventura a průvodce severskou přírodou.
Spíše za lyžařskou turistikou
Na sever se můžete bez obav vydat s klasickými běžkami, Skandinávci mívají skvěle upravené a osvícené běžkařské tratě a třeba takové vánoční lyžování bude pro vás nezapomenutelným zážitkem.
Vydat se můžete také na výpravu na backcountry lyžích, které se využívají k túrám mimo vyrolbované cesty, a strávit noc v panenské přírodě v některém ze srubů, jimiž je například Laponsko poseté.
„Na backcountry lyžích se běžně vydáváme do finských národních parků v okolí měst Ivalo nebo Saariselkä či na Kungsleden, švédskou královskou cestu,“ přidává tipy Petr Novotný.
V Norsku nebo severním Švédsku se nachází poměrně vysoké hory alpského typu s velmi kvalitním prašanem, ideální místo pro skialpové výpravy.
„Ty podnikáme i na Islandu nebo v severských oblastech Norska, které jsou unikátní tím, že se pohybujete nad hladinou moře, které nezamrzá, ale sníh je až do nadmořské výšky kolem tisíc pět set metrů,“ pokračuje ve vyprávění průvodce severskou krajinou.
„Co se týče klasického sjezdového lyžování, severské destinace mají samozřejmě lyžařská střediska, ale řekl bych, že pro našeho konzumenta běžného sjezdového lyžování je to zatím velmi vzdálené. Na sever se jezdí spíše za lyžařskou turistikou než sjezdovým lyžováním,“ dodává Petr Novotný z Adventury.
Na dobrodružství v panenské přírodě mimo dosah civilizace se nevydávejte sami, ale svěřte se do rukou zkušeného horského vůdce či průvodce. Počítejte také s tím, že sever skýtá řadu nástrah, na které se musíte připravit, například si zjistěte informace o aktuálních povětrnostních podmínkách, aby vás někde na cestě neuvěznil silný ledový vítr.
„Nebezpečný zážitek můžete mít ale i v Alpách, když na vás někdo strhne lavinu z míst, kam se nemá běžně jezdit, když vás trefí rolba nebo vás ohrožují stovky opilých lyžařů, kteří se tam běžně po sjezdovkách pohybují,“ říká Petr Novotný.
Usínání s polární září
Na sever se vydejte minimálně na týden, ideálně na deset dnů. Už kvůli komplikované dopravě s několika přestupy. Pro návštěvu za polárním kruhem se nedoporučuje leden a únor, nejen kvůli zimě, ale i tmě. Ideálním časem pro návštěvu jsou březen a začátek dubna, kdy můžete zároveň pozorovat polární záři, třeba přímo z postele v proskleném iglú.
Ceny nejsou také zas tak dramatické, v porovnání s Alpami. „Deset tisíc vám sice stačit nebude, ale za třicet až čtyřicet tisíc za sedm až deset dnů už budete mít zcela mimořádný zážitek,“ říká Petr Novotný a zároveň potvrzuje, že veškeré služby na severu fungují bez jakýchkoliv problémů.
A kam se vydat? Zatím málo objevovaným místem je finské Laponsko – nejsevernější, největší a nejřidčeji obydlená finská provincie. Sice v něm nenajdete žádné velehory, ale podmínky pro sjezdové a běžecké lyžování jsou skvělé.
„Laponsko má dvě úskalí. První je doprava, je to vzdušnou čarou z Prahy přes dva tisíce kilometrů a standardní linkou se přímo do žádného střediska nedostanete. Vždy je třeba přestupovat. Když cestujete do Finska, pak nejčastěji v Helsinkách. Což samozřejmě v zimě se vším vybavením, zavazadly a často dětmi není úplně jednoduché,“ říká Štěpán Borovec, projektový ředitel cestovní kanceláře EliteVoyage, podle kterého je Laponsko ideálním příkladem praktičnosti privátního jetu, kdy přímý let z Prahy trvá kolem tří hodin.
„Druhým úskalím je podoba luxusu. Nejsou tu typicky opulentní hotely jako ve francouzských Alpách. Nejsou tu butiky světových značek a vyhlášená après‑ski. Severská kultura je jiná, je víc o přírodě, prostoru, klidu. Místo klasických hotelů klienti jezdí do vkusně zařízených lodgí nebo do privátních srubů,“ přidává zkušenosti Štěpán Borovec.
Na svah z vrtulníku
Ve Finsku patří mezi nejoblíbenější místa Levi a Saariselkä, která nabízí kvalitní lyžařské centrum se sjezdovými tratěmi. Levi je také vyhlášené místo pro běžkaře s perfektně upravenými tratěmi.
„Levi i Saariselkä zároveň poskytují kvalitní zázemí, najdete tu hezké ubytování, letiště v třicetiminutové vzdálenosti automobilem a možnosti outdoorového vyžití jako sněžné skútry, psí spřežení, výlety na sněžnicích,“ říká Štěpán Borovec.
„V Norsku bychom doporučili Narvik. Åre a Abisko jsou zase nejoblíbenější ve Švédsku,“ dodává Štěpán Borovec.
„Kromě toho má Švédsko také menší skryté klenoty, kde si můžete užít poklidné lyžování daleko od davů. Několik lyžařských středisek je navíc snadno dostupných z velkých měst, jako je Stockholm a Göteborg, což umožňuje pohodlné jednodenní výlety přibližně do 2,5 hodiny autem,“ vysvětluje Victoria Sallmannová z Visit Sweden, která má na starosti propagaci Švédska v zahraničí, a dodává, že skvělé je třeba lyžařské středisko Riksgränsen ve švédském Laponsku.
„Je známé svou mimořádnou geografickou polohou, nachází se vysoko nad polárním kruhem a nabízí jednu z nejdelších lyžařských sezon ve Švédsku, lyžování je možné od konce února do června. Fenomén lyžování pod půlnočním sluncem mohou návštěvníci zažít díky jeho extrémně severní poloze. Je to ideální destinace pro ty, kteří hledají skutečné arktické dobrodružství a možnost vidět polární záři,“ říká.
Náročnější cestovatelé vyrážejí do Švédska prozkoumat jindy nedostupná místa na sjezdových lyžích za pomoci vrtulníku. Denní heliskiing stojí od pěti tisíc do patnácti tisíc eur.
„Sever je pro heliskiing extrém, jsou tu oblasti, kde stále nikdo nikdy nelyžoval, a vzdálenosti jsou tu náročné. Někdy se musí letět i tři čtvrtě hodiny z helipadu do oblasti na výsadek a následný sjezd. Nedoporučil bych to jako první destinaci pro začínání s heliskiingem, ale je nádherná a pro zkušené je to zážitek v bodovém hodnocení deset z deseti,“ říká Štěpán Borovec.
Stáhněte si přílohu v PDF
Jiná kultura après‑ski
A co budete dělat bezprostředně po opuštění tras pro běžky či sjezdovky? Zatímco v Alpách jsou k dispozici často bohaté možnosti après‑ski, na severu je jejich kultura naprosto jiná.
„Ve velkých střediscích samozřejmě bary jsou, ale nejsou tak vyhlášené a opulentní jako v Alpách. Pro seveřany je socializování v tom prožívat zážitky spolu, pak se rozloučit a jít do svého srubu za svou rodinou,“ vysvětluje Štěpán Borovec. Saunový rituál je ale na druhou stranu nepsanou povinností. Saunování má na severu silný kulturní základ, a pokud vás místní vezmou mezi sebe a pozvou vás do sauny, buďte si jistí, že jste jim museli být extrémně sympatičtí.
„Muži a ženy se saunují separátně a při saunování se pije cider a poté se skáče do zamrzlého jezera nebo do závěje sněhu. To je severské après‑ski,“ konstatuje Štěpán Borovec.
Článek byl publikován ve speciální příloze HN Dovolená v zimě.
