Trvalo to dlouhé měsíce, než z ministra financí Zbyňka Stanjury vypadlo, co všichni dávno věděli. A to že velké banky v rámci daně z neočekávaných zisků zaplatí jen drobné. Stanjura se k tomu vyjádřil vlastně jen mimochodem, když potvrdil to, co jeho náměstek Marek Mora minulou středu řekl poslancům z rozpočtového výboru: že banky na mimořádné dani zaplatí jen několik miliard. „Nemám důvod, abych rozporoval to, co říkal pan náměstek,“ pronesl v České televizi Stanjura. „V politickém slovníku to znamená do pěti miliard,“ upřesnil ministr.
Jenže pouhým ministrovým návratem do – pro rozpočet drsné – reality to nemůže skončit. V případě mimořádné daně uvalené na šest největších bank nejde o nějaké těsné nenaplnění rozpočtovaných příjmů nebo vývoj daný nečekaným vývojem ekonomiky. Stát dostane o řád méně, než s čím ministr – navzdory řadě varování, která k němu a jeho lidem směřovala – loni počítal. Vždyť mluvil o 33 miliardách.
Co se dočtete dál
- Jak z akce „mimořádná daň na banky“ vychází ministr financí Stanjura.
- Jakým nástrahám státu už banky v Česku unikly.
- A co si z dění kolem mimořádné daně mohou vzít investoři.
- První 2 měsíce za 40 Kč/měsíc, poté za 199 Kč měsíčně
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Nově všechny články v audioverzi
